I. Úvod
Stručné dějiny obce a vývoj správy
Nástin událostí do roku 1945

Jednou z nejstarších obcí na území dnešního krajského města Liberce byl Vesec. Založili jej čeští osadníci při staré obchodní cestě do Jablonce nad Nisou. První zprávy pochází již z roku 1412, kdy zeman Petr Tysta z Albrechtic u Turnova prodává obce Vesec, Doubí a část Vratislavic klášteru johanitů v Českém Dubu. Po-čáteční osídlení bylo řídké a roztroušené podél toků a zemské cesty. Obytné domy byly až do 18. stol. dřevěné.
Pojmenování Wesec nacházíme v záznamech z let 1412, 1540 nebo 1543. Německé označení Dörfel se poprvé vyskytuje v roce 1567.

Na rozvoj průmyslu měla zásadní vliv přestavba zemské cesty na císařskou silnici. Železnice Liberec - Jablonec (1888) měla sice vratislavické nádraží na území Vesce, ale rochlická stanice byla přístupnější a navíc záhy spojená s Liberce tramva-jovou linkou (1899).

Největšího rozkvětu dosáhl Vesec před první světovou válkou. 29.4. 1909 byl povýšen na městys.

Do roku 1945 v obci, podobně jako na ostatních místech regionu, převažovalo německé obyvatelstvo. V roce 1910 žilo ve Vesci celkem 4150 osob (4078 Němců, 36 Čechů). K růstu počtu Čechů došlo až po vzniku republiky. V roce 1921 jich zde žilo 530 a o devět let později 554, z celkového počtu 2989 resp. 2945 obyvatel obce. Vesci se nevyhnulo vyhánění české menšiny po odtržení Sudet v roce 1938.

Dějiny obce (městyse) v letech 1945-1980

Bezprostředně po osvobození (mezi 15.-20. květnem) vznikl čtyřčlenný Revo-luční národní výbor (RNV). Předsedou byl zvolen František Zavoral, místopředsedou Ladislav Rob, které doplnili pánové Zakouřil a Semirád. O týden později k nim přibyl p. Ant. Následně se RNV rozšířil o další čtyři členy. Spolu s ním fungovala i Národní stráž jako bezpečnostní složka v počtu 15-20 mužů české, ukrajinské či německé národnosti s velitelem Františkem Vohnoutem.
V říjnu 1945 došlo k ustanovení Místní správní komise (MSK), která fungovala cca měsíc. Předsedou byl František Zavoral, místopředsedou Rudolf Housa a další-mi členy František Šámal, Antonín Hájek, Václav Kysela, Stanislav Mach, p. Semirád a Koloc. MSK v listopadu 1945 nahradil MNV. Jeho předsedou se stal p. Voják, mís-topředsedou p. Kučera. MNV měl 12 komisí: bytovou, zásobovací, sociální, zdravot-ní, osvětovou, bezpečnostní, živnostenskou, rolnickou, hřbitovní, finanční, školskou, likvidační.

Koncepce národních výborů byla již zakotvena v ústavním dekretu prezidenta republiky ze dne 4.12.1944 (č.18/1944 Úř. věst. čs.) o národních výborech a proza-tímním Národním shromáždění. Volbu a pravomoc národních výborů stanovilo vl. nař. č. 4 Sb. z 5. května 1945, novelizované pak vl. nař. č. 44/1945 Sb. v němž byl blíže vymezen rozsah působnosti NV. Podle uvedených norem se po osvobození v každé obci ustavil místní národní výbor. V obcích s většinou "státně nespolehlivé-ho" obyvatelstva pak byla jmenována místní správní komise nebo správní komisař, který vedle jiných úkolů, uložených mu zvláštními předpisy, přímo nebo svým úřadem vykonával pravomoc, kterou podle dosavadních předpisů vykonávalo obecní zastupi-telstvo, obecní rada a starosta obce.
Místní národní výbory se skládaly z pléna, rady MNV, předsedy (jeho náměst-ka), referentů MNV a komisí. Počet referátů neměl přesahovat polovinu počtu členů rady.
Místní správní komise se skládaly z předsedy, náměstka a ostatních členů. Jen výjimečně mohla být správou obce pověřena jediná osoba - místní správní ko-misař. MSK zřizovaly komise, jejichž vytvoření bylo předepsáno zvláštními předpisy, a se souhlasem ONV si mohly z osob volitelných do MNV zřídit poradní sbor. MSK postupně zanikaly v důsledku osídlení pohraničí českým obyvatelstvem a byly na-hrazeny národními výbory. Všechny základní normy týkající se národních výborů mě-ly prozatímní charakter. Teprve potvrzením ústavou ČSR (ústavní zákon č.150/1948 Sb.) byly národní výbory zakotveny jako nedílná součást státního zřízení.
Správně spadal Vesec v letech 1945 až 1946 pod Okresní správní komisi Li-berec, v letech 1946-1949 pod ONV Liberec - venkov, v letech 1949-1954 pod JNV Liberec a po roce 1954 pod ONV Liberec. Svojí samostatnost ztratila obec v roce 1976. Rozhodnutím ONV Liberec, s využitím § 16 zákona č. 36/1960 Sb. viz dále do-šlo ke sloučení Vesce se sousedním Libercem.

První, v obci založenou, místní organizaci politické strany měli v červnu 1945 komunisté, následovaní v září soc. demokraty a v listopadu nár. socialisty. Činnost v září obnovil i Sbor dobrovolných hasičů.

"Zprávy Státního úřadu statistického Republiky Československé" nabízí data o počtu obyvatel z počátku prosince 1945. Jak je v úvodu zprávy poznamenáno "tato data se nedají přesně srovnávat s analogickými daty za rok 1930, pocházejícími ze sčítání lidu a zahrnujícími tedy veškeré obyvatelstvo v obci přítomné". Data za rok 1945 se "vztahují pouze na obyvatelstvo civilní, pro něž byly v 7. zásobovacím obdo-bí, tedy počátkem prosince 1945, v dané obci vydány potravinové lístky, anebo které bylo hromadně zásobováno v ústavech. Z civilního obyvatelstva nejsou však do zpracování pojaty toho měsíce narozené děti nebo osoby tzv. přechodně ubytované." Sečteno a podtrženo žilo v prosinci 1945 v Vesci 3120 obyvatel. To je proti roku 1930, kdy zde žilo 3555 osob, pokles o 435 obyvatel. Výměra obce nebyla v porovnání s podobně početnými obcemi příliš rozsáhlá a čítala 470 ha. Své sídlo zde měl poštovní úřad.

Ve volbách v roce 1946 rozdělilo 764 voličů, kteří se zúčastnili, své hlasy tak-to: KSČ obdržela 419, soc. dem. 170, národ. soc. 154 a strana lidová 18 hlasů. Z celkového počtu odevzdaných hlasů nebyly žádné hlasy neplatné (jeden na tzv. prázdné lístky). Po výpočtu získala KSČ 17, soc. dem. 7 a národ. soc. 6 mandátů, strana lidová odešla z voleb s prázdnou. Členy nově zvoleného třiceti členného pléna MNV se stali Jan Vaněk (předseda MNV), Josef Červinka, Vilém Jezbera, Rudolf Mužák, Oldřich Nýč, František Urban, Bohumil Bodlák, Zdeněk Navrátil, Stanislav Mach, František Boukal, František Jegr, František Mach, Marie Melichová, Marie Perglerová, Marie Součková, Vladimír Václavík a Jaroslav Valášek za KSČ. Spolu s nimi za soc. dem. Ing. Josef Schäfer (1. náměstek MNV), Josef Kučera, František Vohnout, Marie Židůová, Pavel Hnyk, František Šámal a Karel Kořínek. Za nár. soc. je doplnili Ladislav Rob, Vladimír Hudec, Václav Černý, Jaroslav Křelina, Josef Mi-choň a Marie Bergmanová.
Ve voličských seznamech pro volby do ÚNS bylo 26.5. 1946 zapsáno 786 oprávněných voličů z toho 394 žen. U 29 z nich byla poznamenána překážka ve vý-konu volebního práva a 17 osobám byl vystaven voličský průkaz. Sedm voličů bylo dle kroniky "pozastaveno" při výkonu volby. K volbám přišlo 686 osob (351 žen) z Vesce a doplnilo je 78 osob (36 žen) s voličskými průkazy.

Z dochovaných údajů lze sledovat proměny počtu obyvatel v obci. Od května 1945 do ledna 1946 vzrůstá celkové množství obyvatel. V té době logicky na jedné straně prudce stoupá počet obyvatel přicházejíc z vnitrozemí a prakticky stejnou mě-rou klesá s ohledem na odsuny počet obyvatel německé národnosti. Počáteční cel-kový počet obyvatel vystoupal z cca 2800 na 3100. Přitom německého obyvatelstva ubylo z cca 2700 na cca 1800 osob.
Od února 1946 tento trend nadále trvá a ani pokračující příchod nových oby-vatel nedokáže zvrátit zápornou bilanci v celkovém počtu obyvatel. Od dubna 1946 do prosince téhož roku klesl celkový počet obyvatel z cca 3000 na cca 2000 osob. Nově se přitom do obce přistěhovalo kolem 400 lidí. V posledním čtvrtletí roku 1946 ustávají odsuny a počet obyvatel německé národnosti se prakticky nemění (cca 200). Rok 1947 je ve znamení mírně pokračujícího příchodu českých obyvatel, kdy registrujeme nárůst z 1800 na 2100 osob (celkový stav cca 2300).


V únoru 1948 se ve Vesci vytvořil Akční výbor národní fronty (dále AV NF). Ten ihned po 25. únoru 1948 přistoupil stejně jako všude v ČSR k "očistě veřejného života od reakcionářů". Objevují se zprávy o vyhoštění tzv. nepohodlných osob z ob-ce nebo odebírání národních správ. Průmyslové podniky museli opustit komunistům nepohodlní lidé a většina podniků byla znárodněna. Již 25. února se sešel přípravný výbor k ustavení MNV. Řádná schůze proběhla o tři dny později a jeho předsedou se stal učitel Oldřich Nýč, jednatelem zemědělec František Hlaváček a dalšími členy J. Prouza, M. Miček. Později i František Jégr a J. Rydval.
Volby konané 30.5. 1948 jsou z dnešního pohledu poznamenány zcela nede-mokratickými prvky mj. vyslovení překážky ve volebním právu často z důvodu "vylou-čení jmenované(-ho) AV NF z veřejného a politického života." Celkem byla volební překážka výkonu volebního práva u 41 osob. Z celkem 1316 zapsaných voličů (z nich 701 žen) se jich k volbě dostavilo 1186 (z nich 635 žen). Jasné vítězství získala kandidátka Národní fronty a brala prakticky všechny platné hlasy (1161). Sílu k ode-vzdání tzv. bílých lístků našlo 25 voličů (2%). Po volbách získala v MNV: KSČ 17 mandátů k tomu post předsedy a II. tajemníka (pův. 10 a funkci předsedy), soc. dem. dostala 7 mandátů a funkci I. tajemníka (pův. 10 a funkci místopředsedy) a konečně nár.soc. měla 6 mandátů (pův. 10). Předsedou MNV byl zvolen Jan Vaněk.

Severočeská ročenka Cíl 1948 uvádí výměru obce čítající 420 ha. Stálo zde 422 domů ve kterých bydlelo 2001 Čechů a 186 Němců. Více než polovina z nich pracovala v průmyslu a řemesle, pouze 5% v zemědělství. MNV měl 30 členů. V obci fungoval poštovní úřad, stanice SNB, farní úřad. Nechyběla pětitřídní obecná škola, měšťanka o 4. ročnících se třemi pobočkami a mateřská škola se dvěma odděleními. Jako železniční stanice se uvádí Dlouhý Most (dnes st. Jeřmanice). Spolky reprezen-toval: hasičský sbor, odbor Národní jednoty severočeské, spolek divadelních ochot-níků, sportovní klub SK Vesec. Dále závodní skupiny ROH - zaměstnanci v textilním průmyslu u firem Tanvaldské textilní závody a J. Elger, zaměstnanci dřevoprůmyslu firmy V. Appelt.

V roce 1949 na MNV fungovaly tyto komise: bezpečnostní, bytová, likvidační, finanční, stavební, zásobovací, sociální a zdravotní, zemědělská, rolnická, mimořád-ně vyživovací, živnostenská a osvětová rada. Živnostenská komise zrušila šest živ-ností - obuvnickou, koláře, hostinec, pekařství a 2x koloniální obchod. Proběhlo také zhodnocení úspěchů dvouletky pro rozvoj obce. Sem patřilo vybudování úřadovny MNV, v téže budově fungující místní knihovna. Nechybí hasičská zbrojnice, mateřská škola nebo dětské jesle s kapacitou 40 míst. Asi největší akcí byla stavba Slovan-ského domu jako kulturního centra. Opravovaly se chodníky, přípojky inženýrských sítí nebo komunikace. Ženy mohly využívat družstevní prádelnu. Fungovala tu ordi-nace obvodního i zubního lékaře.

Na základě vl. nařízení ze dne 28.2.1950 č. 14 Sb. a s následným výrazným přičiněním Místního akčního výboru NF došlo k reorganizaci MNV. Celkově bylo od-voláno 19 členů (František Boukal, Václav Brojíř, Anežka Kuklová, Alois Jech, Josef Michler, Karel Jirásek, František Viták, Jan Pamánek, Josef Budina, Marie Židuová, František Vohnout, ing. Josef Schäfer, Marie Perglerová, Božena Brojerová, Zdeněk Navrátil, Oldřich Nýč, Václav Křížek, František Urban a Josef Kníže). Na ustavujícím zasedání 11. dubna se novým předsedou stal Vilém Jezbera (strážm. SNB), 1. ná-městkem Rudolf Mužák (rolník) a 2. náměstkem Václav Pelant (zámečník). Zřízeno bylo 9 referátů. Třicítku nových obecních funkcionářů dále doplnili František Jégr, Ka-rel Kořínek, Rudolf Housa, František Jirásko, Otto Bobek, Kazimír Čáp, František Dr-bohlav, František Hlaváček, Josef Kučera, František Lufinka, Josef Málek, Jan Va-něk, Vlad. Václavík, Jaroslav Valášek, JUDr. Emil Wolf, Marie Zitová, Rudolf Šinde-lář, Josef Dusil, Václav Černý, Antonín Groh, Bedřich Kroutil, Zuzana Loudová, Mila-da Mašková, Marie Rydlová, Ludmila Staňková, Jaroslav Řezníček, František Mach.
Rok 1950 je ve znamení nastupující kolektivizace. 23. února došlo k založení JZD a ustavení přípravného výboru s 12 členy (v čele předseda zemědělské komise MNV Rudolf Mužák). 8. září došlo k rozorání mezí a předsedou JZD 2. stupně se stal Josef Michoň. Souhlas se společným osevem podepsalo 34 z 57 majitelů pozemků.
Dne 7. listopadu je oficiálně založen Komunální podnik městyse Vesec. Do něho byly začleněny fungující živnosti jako hostinec, malíř a natěrač, klempíř, pokrý-vač.

Rok 1952 lze hodnotit jako poměrně bohatý na změny v obsazení MNV. Z iniciativy "všemocného" Akčního výboru NF bylo 1. únoru odvoláno 7 členů MNV, k 16. říjnu dalších 5 členů a konečně k 18. prosinci znovu 5 členů rady i pléna. Ze slu-žebních důvodů odstoupil dosavadní předseda Vilém Jezbera a nahradil jej Vilém Bouma.

K 1. lednu 1954 vznikl Bytový komunální podnik, který spravoval 130 bytových jednotek. V této podobě fungoval do 1. dubna 1955 kdy se změnil na Domovní sprá-vu Vesec.

Po volbách v květnu 1954 dostalo MNV toto složení (kandidáti dle vol. obvo-dů): Božena Blažková, Augustin Bergman, Josef Dragoun, Josef Henrych, Josef Hla-váč, Eduard Hošek, Rudolf Housa, Rafael Hrnko, František Jegr, Josef Kníže, František Krystan, Miroslav Křížek, Josef Kučera, Anežka Kuklová, Marta Martinco-vá, Marie Michlerová, Václav Podzimek, Marie Pomezná, Emilie Poupová, Josef Ry-dval, Josef Šofr, Jan Vaněk, Marie Židůová. Ve voličském seznamu bylo zapsáno 1448 osob. Voleb do KNV, ONV a MNV se zúčastnilo celkem 1463 osob. 1446 jich bylo z obce (účast 99,8%) a 17 na voličský průkaz. Zúčastnění rozhodně nevyjádřili s navrženými kandidáty mnohde očekávaný stoprocentní souhlas. U MNV souhlasilo 92,2 % (pro 1349, proti 111 hlasů, neplatné 3). Do ONV a KNV byl výsledek podob-ný. Kandidáta KNV volilo 92,6% voličů (pro 1353, proti 107, neplatné 3). Pro volby do ONV byla obec rozdělena na dva volební obvody. V prvním případě souhlasilo 93,7% (pro 680, proti 45). Ve druhém jsou uvedena čísla velmi podobná. Svůj sou-hlas vyjádřilo 92,1% voličů (pro 683, proti 54). Jeden z hlasů odevzdaných pro kan-didáty do ONV byl prohlášen neplatným.
25. května proběhla ustavující schůze MNV. Jeho předsedkyní se stala Marie Michlerová, tajemníkem Josef Dragoun. Spolu s nimi i šest členů rady, kteří se stali předsedy komisí. Obec se v té době potýkala s kritickou bytovou situací (53 žádos-tí). Problémy přinášelo i zásobování. Šlo nejen o nedostatečnou kvantitu, ale i kvalitu základních potravin. Častou bolestí bylo vyprodání žádaného zboží ze sortimentu základních potravin již během dopoledne, kdy byli lidé většinou v zaměstnání. Vý-hrou pro obec bylo zařazení do skupiny "A" průmyslové obce (od 1.9.1954), což au-tomaticky znamenalo zvýšení přídělů potravin (maso, mléko, pečivo atd.).
JZD vyplácelo 3,25 Kčs na pracovní jednotku (PJ). Problémem a opakovaným terčem stížností byl vepřín umístěný přímo proti škole! Nevhodnému a nehygienic-kému umístění učinilo přítrž až jeho přestěhování do č.p. 334. Školení zemědělců měla zajistit Družstevní škola práce, zřízená při zdejší základní škole. Tomuto jedno-dennímu zimnímu kurzu se ale nedostávalo pozornosti, kterou mu zdejší agitátoři přikládali. Vzhledem k politickému podtextu se není co divit. Zemědělci kurz prakticky ignorovali a frekventantkami se stávaly především zdejší družstevnice. Úsměvně pů-sobí historka, kdy žáci zdejší školy zvítězili v soutěži ve sběru králičích kožek. Jako hlavní cenu Spotřebního družstva Jednota obdržela škola televizor (druhý v obci). Jak uvádí prameny "bohužel ani pozvaným odborníkům z pražského studia se nepo-dařilo upravit anténu a uvést přístroj do provozu."

K 1. dubnu 1955 byl zrušen Bytový podnik a zřízena Domovní správa. V téže době dochází ke zřízení matričního obvodu Vesec, úpravě oddací síně a 23.4. k prv-ním dvěma zdejším sňatkům. V listopadu vznikl přípravný výbor tělovýchovné jedno-ty. Zdejší sokolovnu si přitom administrativně předávaly podniky Rotex a Nisan a bu-dova byla bez využití. JZD se trvale potýkalo s nedostatkem pracovní sil a odchody ze zemědělství. Obvyklou příčinou bylo především špatné odměňování, nesrovnatel-né s průmyslem.

V roce 1956 vzniká Komunální podnik při MNV s údržbářskou četou zdejších řemeslníků. Současně je založena Komise místního hospodářství. JZD se potýkalo s opakovanými problémy jak s pracovní morálkou, tak množstvím pracovních sil. Kri-tická situace vyústila nejen v personální změny ve vedení, ale především ve snížení odměny na PJ, která poklesla z plánovaných 11 Kčs na 8,50. Přitom norma pro státní statky byla 18 Kčs! Téměř přesně po roce od první schůzky přípravného výboru je založena TJ Slovan.

Voleb do MNV konaných 19. května 1957 se mohlo zúčastnit 1493 oprávně-ných voličů. Odevzdáno bylo 1489 lístků. Volební účast dosáhla 99,79% a pro bylo 100 % voličů. Z celé obce se tak nenašel nikdo, kdo by škrtl jména všech navržených kandidátů. Pouze jeden neodevzdal vydané hlasovací lístky. Členy MNV se stali (řazeni dle volebních obvodů) J. Dragoun, J. Dejblová, Z. Poštolka, V. Valášek, A. Dvořáková, M. Secký, M. Pomezná, E. Poupová, R. Houza, V. Jezbera, B. Luňáko-vá, O. Randoch, F. Viták, M. Vlková, H. Wágnerová, J. Belza, A. Nepivodová, J. Du-bec, V. Dörfel, J. Vaněk, A. Kuklová, J. Šofr, V. Tichý, A. Sedláček a S. Poupa.
3. května proběhlo ustavující zasedání MNV. Předsedou byl zvolen J. Belza, tajemníkem Josef Dragoun.
V témže roce byl zřízen podnik místního hospodářství nazvaný "Služby a prá-ce". Sdružoval profese zednické, truhlářské, instalatérské, elektro a radiotechnické, malířské a lakýrnické, dlaždičské či dámské krejčové. Podnik se pokoušel o těžbu a zpracování písku a kamene. Zatímco těžba písku se rozběhla, s kamenivem byl pro-blém pro chybějící prostředky na nákup strojů. Těžební podnik nesl název Drumeha.

Na jaře 1958 se sídlo MNV přestěhovalo do upravené budovy bývalého hos-tince Koruna v centru Vesce. První plenární zasedání se v nové zasedací síni konalo 18. dubna. Byla dokončena přístavba školy a částečná výstavba koupaliště ve Ve-seckém rybníku.

Rok 1960 byl ve znamení voleb do zastupitelských sborů. Ve volebním se-znamu bylo zapsáno 1578 oprávněných voličů. V těchto volbách už mohli být místní agitátoři spokojení. Kromě dvou přišli volit všichni zapsaní a stoprocentně souhlasili s navrženými kandidáty. Do MNV bylo zvoleno 25 poslankyň a poslanců, do ONV 2 (František Vaněk, Stanislav Vydra), do KNV Kristina Hodačová a do NS František Kakos. Ustavující zasedání MNV proběhlo 27.června 1960 a zvolilo vedoucí funkcio-náře. Předsedou se stal Jan Vaněk, náměstkem Václav Dörfel, tajemníkem Bohumil Turek a dalších sedm členů rady MNV. Předseda a tajemník byli uvolněni pro výkon funkce. Na podzim 1961 při volbě soudců byli dovoleni dva členové MNV. Zároveň došlo ke zvýšení počtu členů rady MNV na 10.

Dlouholetým a přetrvávajícím problémem byla nedostatečná kapacita zdejší elektrické sítě. Připojování dalších průmyslových závodů, ale i přibývání spotřebičů v domácnostech, se projevovalo trvalým kolísáním napětí v síti. Ze stavebních akcí začátku šedesátých let stojí za zmínku přístavby družiny mládeže a úpravy jídelny (získána nová herna, rozšířená jídelna, kuchyně a sklad potravin), pokládala se ka-nalizace u Vratislavic, opravovala se cesta okolo hřiště TJ k Veseckému rybníku a pokračovala mnohaletá výstavba hřiště samotného. Sčítání obyvatel uvádí celkem 2519 obyvatel, z toho 2415 trvale hlášených. Z celkového počtu je 1215 mužů a 1236 žen.

Vesec se v létě 1963 konečně dočkal dokončení sportovního stadionu. Největším problémem bylo odvodnění plochy ležící na nepropustném jílovitém pod-loží. Škvárové hřiště obepínala 400 m dlouhá běžecká dráha. Od 1. října došlo ke sloučení podniků Služby MNV Vesec a Vratislavice v jeden podnik. Sídlem se staly Vratislavice a ve Vesci zůstala pouze jedna administrativní pracovnice přijímající ob-jednávky. V průběhu let se rozrůstá chatová oblast u Veseckého rybníka, oblíbeného cíle výletníků či letního koupání. S ohledem na neexistenci platného územního plánu nedošlo v tomto prostoru k výstavbě potřebného zázemí (šatny, WC) a např. již při-pravený objekt byl nakonec smontován pro potřeby cvičenců na hřišti.

Dne 12.června 1964 proběhly volby do zastupitelských sborů. Počet volebních obvodů se zvýšil z 25 na 33. Ve voličských seznamech bylo zapsáno 1611 voličů. Po zkušenosti z předchozích voleb nepřekvapí 100% hlasů pro navržené kandidáty. Dne 9. července 1964 proběhlo ustavující plenární zasedání MNV Vesec, které zvolilo vedoucí funkcionáře. Předsedou zůstal Jan Vaněk, náměstkem Václav Dörfel, tajem-níkem Bohumil Turek. Mezi 33 zvolenými poslanci pak (dle obvodů) působili Jaroslav Černý, Oldřich Jeníček, Miroslav Doležal, Teofil Houdek, Arnošt Glázer, Jiří Bystrý, Vilbert Váňa, M. Schneibergová, Vladimír Hruška, Václav Brojír, Ed. Laurinová, Vác-lav Korba, Emilie Poupová, Lud. Kubínová, Venceslava Kramářová, František Viták, Václav Jezbera, Anna Řeháková, Bohumil Turek, Renata Kyselová, Jan Plíska, Ru-dolf Bulíř, Ervín Vindušek, Josef Němec, Josef Belza, Václav Dörfel, Marta Vondrou-šová, Karel Smutný, Pavel Funtál, Jar. Brunclík, Jan Vaněk, Jan Čihák, A. Paarová.

Již v roce 1966 se objevují zprávy o jednání rady ONV Liberec o plánech na výstavbu přehrady ve Vesci, která by výrazně zvětšila plochu dosavadního rybníka. Jejím posláním mělo být zásobování Liberce, ale i veseckých průmyslových podniků užitkovou vodou. Myšlenka na realizaci byla později krátkodobě oprášena v 90. le-tech 20. století.
V lednu 1967 rada MNV konstatuje, že od roku 1950 nebyla vedena obecní kronika. Jejím vedením a zpracováním podkladů pro roky 1950 - 1966 pověřila Fran-tiška Vitáka. Od února se v seznamu poslanců MNV již nenachází jméno A. Paarové.

V listopadu 1967 rada MNV projednávala možné sloučení Vesce s Libercem. Nikdo ze členů nebyl proti. Na to navázala prosincová veřejná schůze občanů. Jed-nání za účasti zástupců MěNV Liberec se v místní sokolovně zúčastnilo 195 občanů Vesce. Názory na další vývoj obce nebyly jednotné, ale při jednání tehdy patrně ne-došlo k ostřejším sporům. Dochována je petice občanů "Prohlášení o připojení" kde se 23 místních vyjádřilo pro sloučení Vesce a Šimonovic resp. Minkovic. Pro sloučení s Libercem v petici nehlasoval nikdo. V tomto duchu zazněl návrh na připojení ale-spoň části obce právě k Šimonovicím. Důležité pro další vývoj mělo byt samozřejmě až závěrečné hlasování veřejné schůze. Při něm bylo ze 195 přítomných 118 pro a 21 proti sloučení, 53 občanů se zdrželo hlasování. Navazující plenární zasedání pak odsouhlasilo sloučení k 1.7. 1968.

Od počátku roku 1968 směřovala činnost rady i pléna k připravovaným volbám do zastupitelských sborů ovšem v intencích připojení k Liberci. Ve Vesci měl být pou-ze jeden volební obvod a počet poslanců měl být učen průměrným počtem obyvatel na jednoho poslance ve městě Liberci. Došlo k ustanovení volební komise v čele s Emilií Poupovou. V březnu 1968 rada MNV, vzhledem k odložení voleb do NV, od-kládá řešení jejich organizačního zajištění. Veřejná schůze, která měla být poslední před odsouhlaseným sloučením, nebyla v květnu 1968 svolána. Důvodem se staly pochybnosti místních funkcionářů, zda po odložených volbách může v brzké době ke sloučení obce s městem vůbec dojít.

Až neuvěřitelná se zdá reakce na srpnové události roku 1968. V zápise z rady z 22.8. není jediná zmínka o invazi vojsk! S ohledem na tragický průběh okupace v sousedním Liberci a známé silně odmítavé reakce obyvatel i funkcionářů v ostatních obcích okresu se lze právem domnívat, že archivované zápisy mohou být klidně až pozdější náhražkou. V hodnocení činnosti MNV ze září roku 1970 se sice tvrdí, že nebyly přijaty žádné nesouhlasné rezoluce a nedošlo protestům, ale další tvrzení tak přesvědčivá nejsou. Píše se, že v orgánech a aparátu se "případné ne-správné názory neprojevily". Nicméně v téže větě čteme: "v úřadovně MNV byly roz-šiřovány "Zprávy", které četli i funkcionáři a pracovníci." Lze si jen těžko představit, že na ně nereagovali ve své práci nebo v činnosti MNV. Za toho, kdo nezvládl svou práci funkcionáře a vyjadřoval názory neslučitelné s normalizačním vývojem, byl označen předseda MNV Jan Vaněk. Chování a postoje dalších pěti poslanců pro-jednávala únorová rada MNV (Doležal, Houdek, Hruška, Jeníček, Korba). Pro své postoje byl na základě zák.č. 117/69 Sb. zproštěn poslanecké funkce Vladimír Hruš-ka. Žádosti o zproštění funkce poslance, kterou pánové Hruška a Jeníček adresovali v září 1970 radě MNV, jsou dochovány.

V seznamu voličů pro volby v roce 1971 bylo zapsáno celkem 1605 voličů, z nich 854 žen. Obec byla rozdělena na dva volební obvody (840 a 765 osob).
Dne 14.prosince 1971 proběhlo první plenární zasedání nově zvoleného MNV v tomto volebním období. MNV tvořilo 30 poslankyň a poslanců. A to Vítězslav Al-brecht, Josef Belza, Blahoslava Boumová, Jaroslav Brunclík, Jaroslav Černý, Jan Čihák, Václav Dörfel, Miroslav Dörfler, Pavel Funtál, Arnošt Gláser, Josef Hastrdlo, Josef Háza, Vilém Jezbera, Vlastimil Jégr, Václav Korba, Renata Korecová, Ludmila Kubínová, Renata Kyselová, Ladislav Křenek , Blažena Luňáková, Jaroslav Misar, Jiří Mužák, Zdeněk Novotný, Emilie Poupová, Anna Řeháková, Ladislav Staněk, He-lena Šikolová, Bohumil Turek, Vilbert Váňa, Stanislav Vydra. Posledně jmenovaný stál v čele MNV jako předseda. Doplnil jej místopředseda Ladislav Křenek, tajemník Jaroslav Brunclík. Devítičlennou radu dále tvořili: Václav Korba, Jaroslav Misar, Mi-roslav Dörfler, Vlastimil Jégr, Vilém Jezbera a Emílie Poupová. Následovalo ustavení šesti komisí MNV, tedy komise finanční (předs. Václav Korba), místního hospodářství (Jaroslav Misar), výstavby a zemědělství (Vlastimil Jégr), školství a kultury (Miroslav Dörfler), zdravotní, sociální a obchodu (Emílie Poupová) a pro ochranu veřejného po-řádku (Vilém Jezbera).

Kromě oprav a údržby komunikací je z akcí roku 1972 vhodné zmínit prove-dení rekonstrukce veřejného osvětlení, rozdělené do tří etap. Mezi akce naplánované na celé volební období bylo posílení či nová výstavba inženýrských sítí (městský vo-dovod a kanalizace), oprava budovy školy, bezprašné komunikace ke zdravotnímu středisku a hřbitovu. V akci "Z" se mělo mj. budovat dětské hřiště, chodníky, oplocení atd.
Problémem pro lokalitu "Březová alej Vesec" bylo fungování skladu n.p. Ben-zina. Z dnešního pohledu nepředstavitelné. Při stáčení pohonných hmot docházelo k řadě neekologických jevů, především únikům a následný průsakům ropných látek do zeminy a vodních toků. Docházelo ke kontaminaci místních studní. Rada MNV v průběhu roku 1972 nejprve odmítla návrh na rozšíření skladu, ale později svůj ne-souhlas odvolala. Podmínkou měla být skrývka zamořeného prostoru, kontrola kvality vody v domech s předpokládaným zamořením a příp. zavedení vodovodu do posti-žených objektů, zamezení splachování látek z prostoru skladu. Podnik Benzina poz-ději (před r. 1976) realizoval stavbu městského vodovodu.
Od roku 1973 sílí snahy o zavedení autobusu MHD resp. prodloužení stávající linky do Rochlic o 2 km a napojení Vesce. Předpokladem se mělo stát v prvé řadě vybudování otočky zařazené do akcí na rok 1974. Výstavba přeložky silnice I.tř. č. 35, jako komunikace dálničního typu, zkomplikovala život a dopravu v obci, protože bez náhrady přerušila místní komunikaci. Výstavba lávky nad dálnicí byla investorem odmítnuta a Vesec se jí dočkal až o cca 30. let později.

Začátkem ledna 1974 měla začít dlouho plánovaná rekonstrukce tzv. malé budovy základní školy. Přestože budova byla včas vyklizena, zhotovitel nenastoupil s odvoláním na zastaralou projektovou dokumentaci, vypracovanou o čtyři roky dříve. Vzhledem k již schváleným prostředkům posléze přislíbil realizaci a prostavění peněz za současné úpravy projektu. Na pořad dne se dostala i výstavba mateřské školy, která měla pokrýt potřeby Vesce s ohledem na připravované sídliště podniku Kolora. V souvislosti s jeho výstavbou mělo dojít k výstavbě inženýrských sítí a připojení ob-jektů ležících poblíž jejich trasy. To však neřešilo potřeby celé obce, která v té době již několik let o vodovod marně usilovala, ale jen její části.
Z funkce člena rady a předsedy finanční komise byl v červnu 1974 na vlastní žádost uvolněn Václav Korba. Nahradila jej Blažena Luňáková.

MNV zakoupil dům č.p. 380 s cílem přebudovat jej na tzv. dům "Soustředěné pečovatelské služby". Na podzim 1975 došlo k zahájení výstavby nové mateřské školy typu Velox 90 s plánovaným dokončením do roku 1979. Ve stejné době schvá-lilo plénum MNV zrušení Domovní správy Vesec a její začlenění do Okresního byto-vého podniku Liberec s platností od 1.1.1976.

První pololetí roku 1976 se v zápisech rady i pléna MNV nese již ve znamení chystané integrace obce k Liberci. Začátkem dubna proběhlo poslední plenární za-sedání MNV, následované o cca týden později veřejnou schůzí s občany. Na jedná-ních byla potvrzena platnost integrace obce k Liberci s platností od 1.5. 1976. Komu-nikaci s MěNV Liberec měl nadále zastřešovat nově ustavený Občanský výbor. Jeho kádrové obsazení v podstatě kopírovalo dosavadní radu MNV. Ta ukončila činnost k 30.4. Dosavadní předseda MNV Stanislav Vydra se stal od 1.4. 1976 členem rady MěNV Liberec. Předsedové komisí se zapojili do činnosti komisí MěNV.
K integraci bylo využito § 1, zák. č. 36/1960 Sb. o územním členění státu. V této době měl Vesec 2300 obyvatel. Sídlily zde podniky: Závody na výrobu vzdu-chotechnických zařízení, Kolora - bavlnářský podnik, Liaz - modelárna a výrobní družstvo Libena. O zemědělskou půdu pečoval Státní statek Liberec. Občanům slou-žila pošta, základní devítiletá, mateřská a zvláštní škola, jesle, zdravotní středisko, šest prodejních a jedna pohostinská provozovna. Denně za prací vyjíždělo 691 a na-opak přijíždělo 337 osob.
V nadcházejících volbách měla mít městská část Liberec-Vesec tři poslanecké obvody MěNV a dva obvody ONV.

Průmysl a zemědělství

Místní průmyslové podniky doplatily podobně jako všude v pohraničí na udá-losti, které následovaly v době po osvobození. Šlo zejména o odsun kvalifikovaných pracovníků do okupačních zón v Německu a uvalení národních správ na vedení již zaběhlých podniků. Národní správci byli často lidé bez potřebných znalostí a kvalifi-kace. Do bývalých Sudet přišli mnohdy s vidinou brzkého zbohatnutí.
Již v květnu 1945 byly zajištěny původní německé továrny jako Tanwalder Textilwerke - Tanvaldské bavlnářské závody (později Pojizerské bavlnářské závody resp. SEBA), firmy Elger Ferdinand J.H. - České bavlnářské závody, Appelt Wenzel.

Od 1. ledna 1961 obhospodařovalo zemědělskou půdu nově vzniklé JZD "Ješ-těd" se sídlem v Doubí, tvořené dřívějšími JZD Doubí, Vesec, Pilinkov a Minkovice. Jeho výměra byla 1100 ha půdy od Rochlic a Vratislavic až po Rašovku. Zemědělství jako takové je pro místní funkcionáře klíčovým tématem prakticky od založení JZD i v průběhu let šedesátých. Družstvo se potýkalo s nedostatkem pracovním sil, nepl-něním dodávek a z toho plynoucí nízkou odměnou za práci.
Od 1. ledna 1966 došlo ke spojení JZD Ještěd s JZD Ostašov a JZD Růžodol a k současnému vstupu do Státního plemenářského ústavu, řízeného přímo Minis-terstvem zemědělství. Tím došlo k rozdělení zemědělské půdy v obci mezi Státní sta-tek Chrastava hospodářství Vratislavice a Státní plemenářský ústav hosp. Doubí.

Školství a kultura

Již v říjnu 1945 byla založena Místní osvětová rada. Svou činnost však plně zahájila až o necelé dva roky později.
26. června 1947 vzniká ochotnický divadelní spolek. TJ Sokol Vesec se stal 28.3.1949 majitelem budovy zdejší sokolovny v č.p. 374. Fungování jednoty však silně poznamenal únor 1948, kdy po tzv. vyakčnění členů vedení činnost upadla. Pozitivem byly pokračující opravy budovy sokolovny a také zahájení výstavby hřiště.
Škola zahájila poválečné vyučování v budovách německé měšťanské školy č.p. 354 a německé obecné školy č.p. 276. Vyučovat se začalo již v době prázdnin pod vedením učitele Oldřicha Nýče a později Maxmiliána Perglera. První výuka trva-la od 10. do 18. července. Školní rok 1945/46 začal 1.9. Ve čtyřech třídách obecné (národní) školy sedávalo 86 žáků. V pěti třídách měšťanky (střední škola) pak 147 žáků. Škole nemohlo chybět ani rodičovské sdružení vzniklé již 21.9.1945. V obci v průběh let fungovala nejen základní, ale také mateřská a zvláštní škola. Zvláštní škola zahájila výuku v roce 1950 a v roce 1975 oslavila 25. let činnosti. Po celou do-bu byla umístěna v budově mateřské školy, což sebou přinášelo řadu negativ mj. i stísněné a nedostačující prostory. Od roku 1966 se výuka jedné její třídy přesunula do budovy školní družiny.

Pro doplnění některých dříve zmíněných skutečností lze uvést, že již v roce 1945 zde vyvíjely činnost různé spolky. Působili zde Sokolové, fotbalisté, divadelníci a dobrovolní hasiči. V obci fungovala obecní resp. Místní lidová knihovna. Navázala na činnost původní předválečné, bohužel téměř zcela rozchvácené, půjčovny. V květnu 1945 zde zbylo jen 60 svazků. Svou výpůjční činnost obnovila 28. října 1946.
V padesátých letech začala pracovat i Osvětová beseda (OB) jako kulturní a vzdělávací centrum v obci. Právě OB resp. kulturní komise MNV vyvíjela řadu aktivit od politických přednášek, přes požární či bezpečnostní školení až k besedám a po-znávacím zájezdům. Stranou nezůstávala spolupráce při pořádání plesů, dětských karnevalů, soutěží a přeborů nebo poutí.
Na území obce působily v pozdějších letech spolky a organizace jako Svaz zahrádkářů, Sdružení osob německé národnosti, SSM nebo Český svaz žen. V 70. letech několik let hrála loutkové divadlo tzv. Místní loutková scéna. Svou činnost ukončila v září 1973 a vybavení předala libereckému Domu dětí a mládeže. Aktivní byl i místní sportovní oddíl TJ Slovan. Rozvoji jeho činnosti prospěla výstavba fotba-lového hřiště se zázemím postupně realizovaná od 60.let.

Přehled předsedů a tajemníků
Revolučního národního výboru, Místní správní komise a Místního národního výboru Vesec

Předseda
1945 František Zavoral (RNV, MSK)
1945-1946 p. Voják (MNV)
1946-1946 Jan Vaněk
1948 Oldřich Nýč
1948 -1950 Jan Vaněk
1950 -1952 Vilém Jezbera
1952 - 1954 Ladislav Bouma
1954 - 1957 Marie Michlerová
1957 - J. Belza
1960 - 1971 Jan Vaněk
1971 Václav Dörfel
1971 - 1976 Stanislav Vydra

Tajemník
1945 - 1951
1952 -1953
1953 - 1954
1954 - 19.. Josef Dragoun
1960 - 1971 Bohumil Turek
1971 Zdeněk Novotný
1971 - Jaroslav Brunclík


II. Vývoj a dějiny fondu

Fond vznikl z činnosti MNV Vesec. Písemnosti byly do OA Liberec předány dne 29. 5. 1957 - č. př. 286 a 27. 7. 1976 - č. př. 732. V předstihu před předáním pí-semností proběhla skartace nevýznamných materiálů (8. 10. 1956, 5. 2. 1974, 24. 5. 1976).
Část archiválií o velikosti 0,1 bm byla vyčleněna do fondu JZD Vesec (vnitřní změna čj. 642/08-071.2.1).
Fond MNV Vesec má kartu NAD s pořadovým číslem 248. Převzaté materiá-ly byly uloženy nejprve v depozitáři na dnešní Tř. Dr. Milady Horákové, po jeho vy-stěhování pak v kostele sv. Antonína Paduánského v Liberci Ruprechticích. V r. 1992 byly převezeny do pobočného depozitáře SOkA Liberec v Machníně. V letech 2007-2008 došlo k jejich archivnímu zpracování a inventarizaci.

III. Archivní charakteristika fondu

S ohledem na neexistenci původního spisového plánu je využit návrh meto-dického pokynu ke zpracování fondů MNV (AS MV ČR, zasláno v červenci 1997). Archiválie jsou rozděleny do následujících skupin:
I. Knihy
a. Knihy pamětní
b. Knihy správní (pléna, rady MNV)
c. Knihy evidenční

II. Spisový materiál
a. Registraturní pomůcky
b. Spisy
1. Organizace a kontrola
1.1 Slučování obce, změny hranic
1.2 Volby do zastupitelských sborů
1.3 Organizace, členění NV
1.4 Organizace a činnost pléna, rady, komisí
1.5 Závazky, slavnosti, soutěže
1.6 Pracovníci aparátu MNV

2. Plánování a finance
2.1 Plánování
2.2 Hospodaření obce
2.3 Inventář obecního majetku, rozpočet, účetní výkazy a závěrky
2.4 Majetkové záležitosti - konfiskace, příděly, národní správa
2.5 Místní daně a poplatky


3. Zemědělství a výživa, lesní a vodní hospodářství
3.1 Evidence zemědělských budov, pozemků a zvířat
3.2 Živelné pohromy
3.3 Pracovní síly, mechanizace
3.4 Rostlinná a živočišná výroba, ovocnářství, včelařství
3.5 Socializace zemědělství
3.6 Lesní a vodní hospodářství

4. Místní hospodářství
4.1 Podniky, živnosti, provozovny
4.2 Bytové hospodářství
4.3. Doprava, Místní komunikace

5. Územní plánování a výstavba
5.1. Výstavba
5.2. Projektová dokumentace
5.3 Elektrifikace

6. Školství a kultura
6.1 Školy a učitelé
6.2 Sbor pro občanské zál., slavnosti
6.3 Kronikáři
6.4 Osvětová a kulturní činnost, knihovny
6.5 Pomníky, ochrana památek a přírody

7. Pracovní síly
7.1 Zdravotní poměry
7.2 Sociální péče, ochrana mládeže

8. Vnitřní správa
8.1 Spolky, společenské organizace, NF
8.2 Spolupráce s armádou, civilní ochrana
8.3 Evidence obyvatel, sčítání lidu, odsuny
8.4 Národní spolehlivost, Státní občanství
8.5 Ochrana veřejného pořádku
III. Účetní materiál
Knihy účetní

IV. Mapy

V. Ostatní
a. Soudobá dokumentace

Při pořádání byly skartovány nedůležité písemnosti v podobě duplicitních a multiplicitních kopií. Dále velké množství materiálu skupiny S jako faktury, měsíční a dílčí statistická hlášení, obálky, složenky, žádosti, posudky atd. Dále bylo vyčleněno 0,1 bm písemností JZD Vesec, které tvoří vlastní fond.
IV. Rozbor obsahu fondu

Fond Místní národní výbor Vesec obsahuje základní písemnosti k dějinám ob-ce (městyse) Vesec od konce 2. světové války do sloučení s Libercem v roce 1976.
Materiály MNV jsou dochovány nerovnoměrně. Týká se to např.schůzí komisí, které se kompletněji dochovaly především pro 60. létá resp. s mírným přesahem (tam i zpět ).
Mezi nejdůležitější materiál patří Kronika obce a v podstatě kompletně do-chované zápisy ze schůzí Místní správní komise 1945 resp. na ně navazují pléna MNV z let 1946 - 1976 a ze schůzí rady MNV z let 1946 - 1976. Zápisy jsou v některých letech navíc doplněny o projednávané přílohy a zprávy (inv.č. 1-33). Do-plňují je zápisy z jednání komisí (inv.č. 67-84).

Nechybí volební záležitosti se seznamy voličů, kandidátů, výsledky hlasování (inv.č. 61). Zápisy ze schůzí jednotlivých komisí MNV z počátku v podstatě chybí popř. máme jen jednotliviny.
Hospodaření obce a jeho kontroly, majetek obce a daňové záležitosti zachy-cují (inv.č. 100-102).
Ve fondu jsou uloženy také písemnosti týkající se konfiskací majetku němec-kého obyvatelstva po roce 1945, národní správy a přídělů domů či pozemků (inv.č. 104-123). Zmínit lze seznamy německého obyvatelstva, ať už určeného k odsunu či dobrovolně odcházejícího. Nechybí ani podklady pro evidenci obyvatel nebo eviden-ce vlastní (inv.č. 312-342).
Stavební činnost v obci dokumentují projekty a stavební plány (inv.č. 166-260).
Materiály k dějinám území po roce 1976 je možné hledat především ve fon-dech MěstNV Liberec (NAD 162) a Magistrát města Liberce (NAD 1441).

V. Protokolární záznam o vypracování inventáře

Pod odborným vedením Mgr. Hany Chocholouškové (ředitelky SOkA Liberec), zpracoval písemnosti fondu v letech 2007 až 2008 archivář Petr Kolín. Zpracovatel také sepsal úvod k inventáři a vlastní inventář. Čistopis byl vyhotoven s využitím sw MS Word 2003 a Inventáře 2007 firmy Bach systems.


VI. Prameny a literatura

Prameny:
ONV Liberec I. 1945-1960, SOkA Liberec
ONV Liberec II. 1960-1990, SOkA Liberec

Literatura:
Administrativní lexikon obcí republiky Československé 1955, Praha 1955
Kniha o Liberci, Karpaš R. a kol., Liberec 1996
Lexikon obcí ČR 1965, Praha 1965
Metodický pokyn ke zpracování fondů místních národních výborů (návrh), AS MV ČR, Praha 1997
Severočeská ročenka Cíl 1948, Liberec 1948
Statistický lexikon obcí ČSSR 1965, Praha 1966
Statistický lexikon obcí ČSSR 1974, Praha 1976
Sto let městské dopravy v Liberci, kol. autorů, Liberec 1997
Zprávy Státního úřadu statistického republiky Československé, roč. 27, řada D, číslo 1-16, Praha 1946