I. STRUČNÝ VÝVOJ ORGANIZACE PŮVODCE FONDU
První zmínky
Valdštejnové
Součást nudvojovické rychty
Berní rula
Svobodný dvůr
Tereziánský katastr
Samospráva
Součástí
Ohrazenic
První starostové
Komunikace
Farnost Přepeře
Škola
Spolky
Hospodaření obce
Náves
Obživa obyvatel
Živnosti
Sedláci
První světová válka
Sčítání
Elektřina
Protektorát
Květen 1945
Na území dnešní obce Lažany existoval prokazatelně kolem roku 1363 mimo vsi samotné i dvůr. Nejdříve manský, poté svobodný. Ze 17. září 1363 je dochovaná listina v níž Karel IV dává Janovi z Turgova dvůr v Lažanech, jenž mu daroval Vaněk z Lažan . Původní osídlení obce je však mnohem starší.
V roce 1623 koupil zkonfiskovaný majetek svijanského panství (majitel byl sťatý Jáchym Ondřej Šlik) Albrecht z Valdštejna, ten rok na to odprodal statek Nudvojovice, vsi Lažany a Modřišice vdově po popraveném Šlikovi Voršile Žofii z Oppersdorfu. V roce 1651 se majitelem stal hrabě Maxmilián z Valdštejna.
Od roku 1624 tvořily Lažany spolu s Nudvojovicemi a Modřišicemi jednu rychtu s rychtářem v Nudvojovicích. Tento stav trval až do počátku 18. století, kdy byla ustanovena rychta i v Lažanech, vrchní rychtář však stále sídlil v Nudvojovicích. Úřad rychtáře byl většinou dědičný a vázal se na usedlost zvanou rychtářství. Byl zbaven roboty a vykonával menší soudní pravomoc.
V roce 1654 došlo k soupisu veškerého poddanského majetku v Čechách, Berní rule. V ní jsou Lažany uvedeny jako součást panství Svijany a Nudvojovice v majetku hraběte Maxmiliána z Valdštejna, který byl rovněž vlastníkem panství Hrubá Skála. Obě državy byly spravovány pravděpodobně z Hrubé Skály.Ve vsi tehdy hospodařilo osm sedláků. Jedno stavení zůstalo pusté, jak bylo po třicetileté válce častým jevem. Celkově měl rustikál 296 strychů půdy. Počet kusů hospodářských zvířat tehdy čítal osmnáct volů, 30 krav a osmnáct jalovic. Mimo sedláků je v berní rule uveden již zmíněný hamfeštní (listinou osvobozený) dvůr, jehož majitelem v tuto dobu byl Jan Jeník Zásadský z Gemsendorfu. Dvůr měl 45 strychů půdy, dva potahy, sedm krav a pět jalovic. Ve vsi nebyly uvedeny žádné živnosti či "handle". Nejbohatším hospodářem (mimo dvůr) v Lažanech byl Adam Studencký, který vlastnil 43 strychů půdy, dva voly, čtyři krávy a dvě jalovice.
Dvůr v Lažanech byl do roku 1675 veden v zemských deskách jako svobodný, tento rok však dědictví po zmíněném Janu Jeníkovi prodal hejtman hruboskalský jako osedlý grunt Janu Pumrhonsovi (Pomrhoncovi) a je dále veden jen v gruntovních knihách hruboskalského panství.
Podle tereziánského katastru z roku 1757 na rustikálu vsi Lažany, patřícímu k panství Hrubá Skála - majitel hrabě František Josef z Valdštejna, hospodařili jeden chalupník (5,1-15 strychů), sedm hospodářů (15,1-30 strychů) a pět sedláků (30,1-60 strychů), velcí sedláci (nad 60 strychů) ve vsi nebyli zastoupeni. V obci byl jeden dům, k němuž nepatřil žádný pozemek, zde bydleli nejčastěji podruzi pracující na gruntech sedláků a řemeslníci. Poddaní hospodařili celkově na 374 stryších půdy, čtyři strychy tvořily lada, 17 strychů pastviny, jedenáct vozů (uváděl se počet dvouspřežných vozů potřebných k odvozu průměrné roční sklizně sena a otavy) tvořilo louky. Ve fasi jsou rovněž uvedeni čtyři podruzi nádeníci. Bonita půdy byla klasifikována ve třídě pět z osmistupňové stupnice, což znamenalo, že výnos polí byl trojnásobek zasetého obilí (stupeň jedna byl šestinásobek výsevu, stupeň 8 pak pouze dvaapůlnásobek).
Až do roku 1850 byly Lažany součástí výše zmiňovaného panství Hrubá Skála (v roce 1821 jej koupil od Františka Adama z Valdštejna Jan Lexa z Aehrenthalu). V tomto roce byla ukončena činnost patrimoniálních úřadů, hospodářsko-politické kompetence patrimonií přešly na okresní hejtmanství, soudnictví na okresní soudy. Okresní hejtmanství vznikla 30. ledna 1850 a byla podřízena c. a k. místodržitelství v Praze. V letech 1855-1868, kdy byla sloučena politická a soudní správa, existoval úřad pod názvem okresní úřad. Po oddělení soudnictví se několikrát změnil název instituce: v roce 1868 (okresní hejtmanství), 1919 (okresní správa politická) a 1928 (okresní úřad). Od roku 1850 spadaly Lažany pod politický a soudní okres Turnov.
V letech 1850-1870 byly Lažany součástí sousedních Ohrazenic, kde tvořily spolu s Daliměřicemi a Hrubým Rohozcem jednu společnou katastrální obec. Starosta byl volen v Ohrazenicích, lažanské záležitosti spravoval radní.
Prvním starostou samostatné obce byl zvolen roku 1870 František Hoření, v letech 1873-1876 starostoval Josef Černý. Poté se postu ujímá František Hoření do roku 1894, po něm nastupuje Josef Šlechta (1894-1897). V roce 1897 byl starostou zvolen František Srbský, o šest let později ho ve funkci vystřídal Josef Novák.
V roce 1869 byl postaven nákladem obce půlkilometrový úsek silnice spojující císařskou silnici Praha-Liberec (dostavěná roku 1813) s obcí. Kilometrová silnice k Paceřicím a na Husu byla postavena rovněž nákladem obce v roce 1898. Nákladem okresního hejtmanství a za přispění obce došlo roku 1910 k propojení Přepeř (přes Potůček) a Lažan.
Po stránce duchovní patřily Lažany pod faru Přepeře s kostelem svatého Jakuba, zde byli na hřbitově rovněž pohřbíváni mrtví z Lažan.
Děti z obce původně docházely do školy v Přepeřích, v zimních měsících se občas vyučovalo po domech občanů. Ve druhé polovině 19. století chtěli zastupitelé obce vymoci povolení ke zřízení jednotřídky, místo toho byly Lažany v roce 1883 přiškoleny k Ohrazenicím, které byly pro děti dostupnější než Přepeře. Snahy lažanských v letech 1908-1911 (a opět ve dvacátých letech) zřídit v obci samostatnou školu, či expozituru školy ohrazenické, nebyly okresní a zemskou školní radou, přes četné žádosti a deputace, vyslyšeny. Zastupitelstvo v roce 1908 vymyslelo pro školu název "Jubilejní škola císaře a krále Františka Josefa I.", což je v zápisech v kronice zpětně psaných za první republiky taktně vynecháno.
V roce 1889 byl v Lažanech po četných požárech založen hasičský sbor a zakoupena stříkačka, která byla dočasně parkována v kolně. Teprve roku 1926 si hasiči svépomocí postavili řádnou hasičskou zbrojnici. Mimo to v obci existovala od roku 1908 hospodářsko čtenářská beseda (vzdělávání), tělocvičná jednota Sokol založena roku 1919. Sokolové původně cvičili na Pyrámu v místnosti tamních sokolů, později v nově přistaveném sálu hostinského Valkouna (č.p.2). Spolek na podporu dobročinných akcí byl založen v roce 1918 a dostal název Spolek humoristů. Ten pořádal různé zábavné akce ze kterých výtěžek věnoval na dobročinné účely. Roku 1921 však jeho činnost ustala.
Koncem 19. století byla finanční situace obce tristní, veškeré výlohy musely být každoročně kryty přirážkou 45% a školní přirážkou 15% ke všem předepsaným přímým daním. Situaci komplikoval nedobrý stav komunikací, které musely být opravovány za obecní peníze, a výstavba nových cest do Přepeř přes Potůček a do Paceřic.
V roce 1900 došlo k vysušení dvou rybníků a zmenšení třetího (definitivně zavezen byl v roce 1930) ve středu obce. Došlo tak k vytvoření návsi, kterou Lažany do té doby kvůli husté zástavbě neměly. V roce 1908 zde byly vysázeny lípy.
Počátkem dvacátého století měly Lažany 309 obyvatel, kteří žili v 65 domech. Hlavní obživou bylo zemědělství. V obci se pěstovaly všechny hospodářské plodiny, "vývozním artiklem" byly zejména proslavené "Lažanské okurky", zelí a rajská jablka. Dařilo se i ovocnářství, Lažany jsou dodnes vyhlášeny pěstováním jablek. V roce 1903 byly v obci v provozu následující živnosti: Václav Janků-obuvník, Jan Havelka - provozování hudby, František Holán - řezník, Josef Pecina - hostinský, Josef Plch - kramář, Josef Šlechta -kupec. Z větších zemědělců jmenujme Josefa Valkouna (č.2), Josefa Poláka (40), Jana Nováka (33), Josefa Nováka (17), Antonína Pomrhonce (5), Václava Šťastného (6), Karla Poláka (14), Františka Srbského (3), Josefa Bernata (37), Josefa Poláka (1), Jana Kopala (11).
Během první světové války rukovali muži z obce převážně k 94. pěšímu pluku s velitelstvím v Liberci (okresní doplňovací velitelství č. 94 Turnov), zeměbranci (Landwehr) k 10. střeleckému pluku do Mladé Boleslavi. Na bojiště bylo odvedeno 63 osob příslušných do obce a deset nepříslušných (cca 24% obyvatel). Čtrnáct obyvatel Lažan padlo, dvanáct utrpělo různá zranění. Padlým mužům z obce byl postaven v roce 1921 pomník. Šest obyvatel vstoupilo během války do československých legií. Ve francouzských legiích bojoval Josef Třešňák (č.p.36), ten byl ve Francii raněn a zůstal invalidní, anabázi s ruskými legiemi prodělali František Holán (č.p.39) a Jan Černý (č.p.25). Bratři Josef a František Koškové (č.p.22) a Josef Blecha (č.p.17) sloužili v legiích italských.
Válka se projevila v obci především všeobecným nedostatkem potravin a růstem cen všeho zboží. Situaci ještě zhoršil příchod uprchlíků z Haliče na jaře 1915. V Lažanech bylo ubytováno na náklady obce dvanáct Poláků a šest haličských Židů. Během války byl dokonce i zrekvírován zvonek na obecní lípě u domu č.p. 29, sbírkou mezi občany byl však zakoupen zvonek nový (ten byl pak opět zrekvírován v roce 1942, tentokrát umístěný na hasičské zbrojnici).
Rozpad Rakouska-Uherska a vznik nového státního útvaru nebyl v českém vnitrozemí bouřlivý, jako v Sudetech. V roce 1921 bylo v obci 65 domů a 319 obyvatel (údaje ze sčítání).
Roku 1926 byl do obce zaveden elektrický proud, poprvé se začalo v obci svítit večer na svátek sv. Josefa.
Dle sčítání obyvatelstva v roce 1930 měly Lažany 308 obyvatel (z toho dva Němci), kteří žili v 67 domech. Ke katolické církvi se hlásilo 72 lidí, čtyři k církvi evangelické a 226 obyvatel k Církvi československé. Šest osob bylo bez vyznání.
Dne 15. března 1939 se Lažany staly součástí nově vzniklého Protektorátu Čechy a Morava.
Obec postihla v roce 1941 nenadálá kontrola na zjišťování obilí a počty hospodářských zvířat. Lažany obklíčilo četnictvo a zevrubná kontrola trvala celý den. Při ní bylo nalezeno mnoho zatajovaných zemědělských produktů a uděleny naštěstí jen pokuty. S tříměsíčním trestem vězení vyvázl z rukou Gestapa o rok později Václav Kohout za "černou" porážku.
Zvědavost se v posledních dnech války nevyplatila lažanskému obyvateli Rudolfu Třešňákovi. Ten byl zraněn střelbou při ústupu turnovské posádky a německých civilistů dne 7. května 1945. O dva dny později došlo na Pyrámu a v hostinci U Dědečků v Ohrazenicích k odzbrojování ustupujících Němců. Týž den byla na Pyrámu uvítána Rudá armáda postupující do středních Čech.
Rychtáři Starostové
zmíněn roku 1727
Jan Ťukal č.p.
20
1870-1873
František Hoření č.p.
20
1738 Jan Černý 12 1873-1876 Josef Černý 12
1773 Václav Novák 2 1876-1894 František Hoření 20
1782 Václav Kovář 17 1894-1897 Josef Šlechta 27
1794 Václav Novák 2 1797-1904 František Srbský 3
1808 Jan Polák ? 1904-1910 Josef Novák 17
1815 Václav Masopust 19 1910-1913 Josef Polák 40
1829 Jakub Polák 1 1913-1919 Josef Novák 17
1848 Václav Šťastný 6 1919-1928 Josef Polák 40
1928-1932 Josef Bernat 37
1932-1945 Josef Polák 40
II. VÝVOJ A DĚJINY FONDU
Fond vznikl z činnosti obecního úřadu obce Lažany. Torzo písemností bylo vyčleněno z AO Sychrov a MNV Sychrov při generální inventuře v roce 2001. Jakým způsobem nakládal obecní úřad během své existence s písemnostmi, nelze dnes již nic zjistit.
Fond byl zpracován v prosinci 2008.
III. ARCHIVNÍ CHARAKTERISTIKA FONDU A METODY INVENTARIZACE
Časový rozsah fondu je 1895-1945(1949). Posteriora 1949 vznikla tím, že po roce 1945 pokračoval místní národní výbor ve vedení jedné účetní knihy používané obecním úřadem.
Fond není rozdělen na období vrchnostenské a samosprávné, protože z let před rokem 1850 se nedochoval žádný materiál.
Protože se nedochoval žádný spisový plán, struktura fondu byla uměle vytvořena dle Metodického návodu na pořádání a inventarizaci archivních fondů Archiv obce, vydaného Archivní správou MV ČR dne 31. ledna 2000, č.j. AS/1-284/00.
Rejstřík nebyl zhotoven, neboť při tak malém množství inventárních čísel by působil samoúčelně.
Torzo fondu tvoří 19 knih (3 úřední, 1 podací protokol, 8 účetních) a jeden karton.
Záznam o vnitřní skartaci:
Během zpracování fondu nebyl vyřazen žádný materiál.
Struktura fondu:
I. Knihy
a. Knihy všeobecné správy obce
b. Knihy evidence v záležitostech veřejných ústavů
II. Spisy
a. Registraturní pomůcky
b. Spisy
1. Obec a její správa
2. Spolupůsobení ve státních záležitostech
III. Finanční záležitosti
a. Knihy účetní
IV. ROZBOR OBSAHU FONDU
Pro dějiny obce je nejcennější písemností ve fondu kniha zápisů ze zasedání obecního zastupitelstva a rady (inv. č. 1). Ačkoli zastupitelstvo rozhodovalo o volbě rady a starosty, zápisy tyto události bohužel ignorují. Záležitostmi domovského práva se zabývají inv. č. 2, výsledky voleb inv. č. 5. Písemnosti k problematice daní jsou obsahem inv. čísel 8-11, o docházce dětí a výpočtu školného v ohrazenické škole se dozvíme z inv. č. 3. Inv. č. 12-19 jsou účetní záležitosti obce, z nich za zmínku stojí kniha příjmů obce, kde jsou zápisy zastupitelstva k záležitostem rozpočtu.
Díky laskavosti paní Ing. Vladislavy Lejskové je v SOkA Liberec uložena kopie velmi cenné kroniky, kterou postupně sepisoval místní občan pan Josef Bernat.
V. PROTOKOLÁRNÍ ZÁZNAM O USPOŘÁDÁNÍ FONDU
V roce 2008 fond uspořádal a zinventarizoval Petr Kolín. Úvod k inventáři sepsal Mgr. Robert Filip.
Inventář byl vyhotoven za pomoci programů MS Word a Inventáře firmy Bach Systems.
PRAMENY A LITERATURA
Archiv obce Lažany
Josef Bernat, Kronika obce Lažany
Berní rula, 8. a 9. díl, Praha 2001
Josef Kliment, Obecní zřízení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha 1936
Václav Kudrnáč, Adresář politického okresu turnovského, Turnov 1903
Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky 1850-1970, 1. díl, Praha 1978
Statistisches Gemeindelexikon von Böhmen, Prag 1924
Statistisches Gemeindelexikon von Böhmen, Prag 1935
Tereziánský katastr český, 1. a 3. díl, Praha 1964