Popis fondu zobrazený z úvodu fondu

Úvod

a) Vývoj původce archiválie (organizační a kompetenční vývoj instituce s citováním příslušných právních norem)

a l) Obecný vývoj organizace a kompetencí ONV v letech 1960-1990
Základní podmínky pro změny v organizačním a kompetenčním vývoji okresních národních výborů přinesl zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, jímž byly vytvořeny nové hranice krajů a okresů. Z dosavadních devatenácti krajů vzniklo 10, z původních zhruba tří set okresů zůstalo pouhých 108.

Dne 25.5.1960 byl vydán nový zákon o národních výborech č. 65/1960 Sb., jenž určoval jejich postavení a úlohu v řízení hospodářského a kulturního vývoje země. Podle ustanovení tohoto zákona měly okresní národní výbory řídit rozvoj zemědělské, průmyslové a stavební výroby, silniční dopravu, zásobování, veřejné stravování, školství, kulturu a zdravotní péči. Posíleno bylo postavení plenárního zasedání okresních národních výborů. Plenární zasedání činilo rozhodující usnesení, volilo a odvolávalo předsedu okresního národního výboru, jeho náměstky, tajemníka a členy rady. Zřizovalo komise, volilo a odvolávalo jejich členy, ustanovovalo a rušilo odbory, volilo a odvolávalo soudce z lidu, zřizovalo hospodářské organizace apod. Svolával je předseda okresního národního výboru, a to nejméně šestkrát za rok.

Výkonným orgánem okresního národního výboru byla rada. Organizovala a zabezpečovala plnění úkolů ve sféře hospodářské, kulturní a sociální, vypracovávala plán rozvoje a rozpočet okresního národního výboru, koordinovala činnost komisí, řídila práci odborů, s komisemi připravovala návrhy pro plenární zasedání. Rada se scházela podle potřeby, nejméně však jednou za 14 dní. Rozhodovala ve sboru, který tvořil předseda okresního národního výboru, jeho náměstkové, tajemník a ostatní členové rady. Počet členů rady se zvýšil podle nového zákona z jedenácti na 12 až 15. Rada byla odpovědna plénu okresního národního výboru, jež ji řídilo a jemuž byla povinna předkládat zprávy o své činnosti.

Zmíněný zákon o národních výborech vyzdvihl také význam komisí. Zatímco v předchozím období byly stálé komise jen pomocnými a kontrolními orgány, dostaly podle zákona č. 65/1960 Sb. rozhodovací a řídící pravomoc. Staly se iniciativními, výkonnými a kontrolními orgány národního výboru a měly pravomoc řídit úsek, pro nějž byly ustaveny. Do komisí byly voleny dvě třetiny členů z poslanců národního výboru a třetina ze závodů, JZD, kulturních zařízení aj. Předsedy komisí se stávali členové rady, tajemníky vedoucí příslušných odborů.

Vládní nařízení č. 71/1960 Sb. o rozšíření pravomoci a odpovědnosti národních výborů a o uspořádání a činnosti jejich orgánů, určilo podrobně úkoly všech složek okresních národních výborů.

Okresní národní výbory zřizovaly komisi plánovací, finanční, zemědělskou, pro služby a místní výrobu, obchodní, pro výstavbu, pro vodní hospodářství, dopravní, školskou a kulturní, zdravotní, sociálního zabezpečení. Zvláštní postavení měla komise plánovací a komise finanční. Ostatní komise byly tzv. odvětvové, měly zabezpečovat úkoly na jednotlivých úsecích činnosti ONV.

Aparát okresního národního výboru tvořily odbory. Podle vládního nařízení č. 71/1960 Sb. byly odbory pomocníkem pléna národního výboru, jeho rady a komisí. Plnily úkoly, jimiž je tyto orgány pověřily, a rovněž úkoly, které vyplývaly ze směrnic a pokynů ministerstev a krajských národních výborů. Okresní národní výbory zřizovaly odbor plánovací, finanční, kontrolní, organizační, zemědělství, průmyslový (pro místní hospodářství), obchodu, dopravy, výstavby, zdravotnictví, sociálního zabezpečení, pro vnitřní věci. K zabezpečení prací na úseku civilní obrany zřizovaly okresní národní výbory štáby civilní obrany.

Vládní nařízení č. 71/1960 Sb. určilo též instituce, které okresní národní výbory v obvodu své působnosti řídí. Na úseku zemědělství okresní národní výbory řídily a odpovídaly za komplexní rozvoj zemědělské výroby a výkupu u jednotných zemědělských družstev, státních statků a školních statků. Plnily úkoly státní péče o lesy. Dále řídily strojní a traktorové stanice, veterinární zařízení, okresní střediska přípravy zemědělských investic a zemědělské odborné a učňovské školství. Na úseku výstavby řídily okresní stavební podniky a okresní investorské útvary, na úseku služeb obyvatelstvu a místní výroby řídily okresní podniky místního průmyslu a komplexní bytovou výstavbu. V dopravě rovněž řídily okresní podniky automobilové osobní a nákladní dopravy, okresní opravárenské podniky, okresní správy silnic, osobní vnitrostátní lodní dopravu. V oblasti vodního hospodářství řídily okresní vodohospodářské správy, na úseku vnitřního obchodu rozhodovaly o rozložení obchodní sítě, vedly obchodní organizace s okresní působností, dále restaurace a jídelny i uhelné sklady, ve školství a kultuře učňovské a odborné školy, žákovské a dětské domovy, výchovny dorostu, okresní pedagogická střediska, okresní domy pionýrů a mládeže, osvětové domy a okresní lidové knihovny. Ve zdravotnictví jim podléhaly okresní ústavy národního zdraví, odborné léčebny, lázeňské jednotky místního významu aj., na úseku sociálního zabezpečení okresní ústavy sociální péče, výcviková a rehabilitační střediska, ve vnitřní správě řídily požární útvary a okresní archivy.

Podle vládní vyhlášky č. 151/1960 Sb. byly při komisích sociálního zabezpečení zřízeny posudkové komise, podle vyhlášky č. 84/1962 Sb. přibyly k této komisi ještě komise dávková a komise sociální péče. Při zdravotnické komisi byly vládním nařízením č. 126/1962 Sb. zřízeny tříčlenné interrupční komise.

Na základě vládního nařízení č. 11/1962 Sb. bylo odborné zemědělské a lesnické školství včetně školních statků a polesí převedeno z úseku zemědělství do odboru školství a kultury. Strojní a traktorové stanice byly podřízeny krajským národním výborům a začleněny do krajských podniků zemědělské techniky.

Významným zásahem do kompetence okresních národních výborů byl zákon č. 32/1963 Sb. jímž byly z působnosti okresních národních výborů vyčleněny záležitosti zemědělské výroby a pro tento účel ke dni 15.4.1963 zřízeny nové organizace - výrobní zemědělské správy, které od té doby řídily jednotná zemědělská družstva i státní statky, s výjimkou statků oborově řízených.

Dalším významným mezníkem v organizaci a působnosti okresních národních výborů byl zákon č. 69/1967 Sb. o národních výborech, který s několika dodatky platil až do konce existence okresních národních výborů. V porovnání s předchozím zákonem z roku 1960 (č. 65/1960 Sb.) byl snížen počet poslanců okresních národních výborů (60-80) a plenární zasedání okresních národních výborů byla svolávána jen čtyřikrát do roka. Postavení rady okresního národního výboru bylo posíleno, měla organizovat a sjednocovat plnění úkolů okresního národního výboru na všech úsecích. Rozhodovala hlavně v otázkách, které svým významem přesahovaly rámec jednoho odvětví. Přesunuty na ni byly i některé úkoly pléna, např. hodnotila činnost organizací řízených okresním národním výborem, jmenovala a odvolávala jejich vedoucí a určovala jim plat. Řídila činnost komisí okresního národního výboru a v neodkladných případech vydávala obecně závazná nařízení. Naopak význam komisí okresního národního výboru poněkud poklesl.

Podle § 58 zákona č. 69/67 Sb. zřizovaly okresní národní výbory komise lidové kontroly, které byly voleny z poslanců a dalších občanů. Hlouběji se organizací a působností komisí lidové kontroly zabýval speciální zákon č. 70/1967 Sb. o komisích lidové kontroly.

Vládní nařízení č. 9/1968 Sb. upravovalo zřizování odborů národních výborů. Okresní národní výbory mohly vedle dosavadních odborů zřizovat i útvar územního plánování a architektury. Mohly též sloučit odbor dopravy, odbor místního průmyslu a služeb a odbor obchodu a cestovního ruchu do jednoho nebo dvou odborů. Obdobně mohly spojit odbor zdravotnictví, odbor sociálního zabezpečení a odbor pracovních sil a také odbor organizační s odborem pro vnitřní věci. Naopak bylo povoleno zřídit místo odboru školství a kultury dva odbory: odbor školství a odbor kultury.

Zákonem ČNR č. 33/1970 Sb., o finančních správách, byly okresní národní výbory zbaveny agendy správy státních financí, tj. daní, dávek, poplatků apod., pro kteroužto agendu byly zřízeny zvláštní instituce - okresní finanční správy.

V roce 1971 byly rovněž vydány nové zákony o lidové kontrole a orgánech, které ji prováděly. U okresních národních výborů byly podle zákonů č. 103 a 116/1971 Sb. místo dosavadních komisí lidové kontroly zřízeny výbory lidové kontroly okresních národních výborů, které kontrolovaly nejen činnost orgánů a organizací, řízených nebo spravovaných okresními národními výbory, ale i ústředně spravovaných hospodářských, družstevních a jiných organizací, pokud k tomu byly zmocněny Výborem lidové kontroly ČSR.

Nařízení vlády ČSR č. 135/1971 Sb. pevně stanovilo odbory, které měly být zřizovány u jednotlivých typů národních výborů. Okresní národní výbory měly zřizovat:
organizační odbor,
odbor kádrové a personální práce,
plánovací odbor,
finanční odbor,
odbor výstavby a územního plánování,
odbor místního hospodářství, obchodu a cestovního ruchu,
odbor dopravy,
odbor zemědělství a lesního a vodního hospodářství,
odbor školství,
odbor kultury,
odbor pracovních sil,
odbor sociálních věcí a zdravotnictví,
odbor vnitřních věcí,
okresní inspekci požární ochrany.
Nové nařízení také umožňovalo rozdělit odbor místního hospodářství, obchodu a cestovního ruchu na dva odbory, rovněž tak odbor sociálních věcí a zdravotnictví, a odbor výstavby a územního plánování na odbor výstavby a odbor územního plánování.

Zákon č. 146/1971 Sb., kterým se měnil a doplňoval zákon o národních výborech a upravovala působnost národních výborů, přinesl především seznamy agend, které se přenášely z krajských národních výborů na okresní národní výbory a rovněž z okresních národních výborů na místní národní výbory. Jednalo se především o změny v oboru územního plánování a stavebního řádu, využití nerostného bohatství, v zemědělství aj.

Nový stavební zákon č. 50/1976 Sb. určil v § 117 jako stavební úřady okresní národní výbory, ale vedle nemnoha místních národních výborů, které měly stavební odbory už v minulosti (viz zákon č. 87/1957 Sb.), byl značně rozšířen počet stavebních úřadů při městských nebo místních národních výborech.

V souvislosti s vydáním zákona č. 49/1982 Sb., kterým se upravovala působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, byla některá agenda, zejména z oboru zemědělství a sociálních věcí přenesena z okresního národního výboru na střediskové obce.

Zákon č. 115/1988 Sb. byl poslední, kterým se měnil a doplňoval zákon o národních výborech č. 69/1967 Sb. Okresních národních výborů se dotkl zejména v oblasti zakládání a řízení státních podniků a dohledu na organizace a podniky, které národní výbor nezaložil, ale vůči nimž vykonával ve svém územním obvodu státní správu.

V roce 1990, kdy se politická situace v našem státě zcela změnila, přibyly národním výborům některé významné agendy, které vyplynuly z demokratizace veřejného života. Podle zákona č. 84/1990 a 94/1990 Sb. se národní výbory významně podílely na uplatňování zákona o právu shromažďovacím. Okresní národní výbory uplatňovaly působnost jen tehdy, pokud konaná shromažďování přesahovaly územní obvod obce.

Při hromadném obnovování soukromého podnikání rozrostla se u okresních národních výborů i agenda živnostenská. Podle zákona ČNR č. 127/1990 Sb. se okresní národní výbory staly orgánem příslušným k registraci živnostenských oprávnění.

Zákonem č. 210/1990 Sb. byly na okresech zřízeny okresní správy sociálního zabezpečení, jež převzaly většinu agendy sociálních věcí, kterou dosud vykonávaly odbory sociálního zabezpečení.

Zákonným opatřením č. 306/1990 Sb. vznikly úřady práce, na něž přešla i dosavadní působnost okresních národních výborů v tomto oboru.

Činnost okresních národních výborů byla ukončena po komunálních volbách v listopadu 1990 a podle zákona č. 425/1990 Sb. je nahradily okresní úřady. Podle § 5 uvedeného zákona … "okresní úřad … b) vykonává státní správu, která ke dni 23. listopadu 1990 příslušela podle zvláštních předpisů okresním národním výborům".


a 2) Vývoj organizace a kompetencí ONV Litoměřice v letech 1960-1990

Úvodní poznámka:
V textu navazujeme na předchozí dílčí inventář fondu ONV Litoměřice (evidenční číslo pomůcky 136), v jehož úvodu je popsán organizační vývoj litoměřického ONV v letech 1945-1960.

Na základě zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu byly vytvořeny nové hranice krajů a okresů. Součástí nově vytvořeného okresu Litoměřice se stala většina obcí bývalých okresů Lovosice, Roudnice n.L. a Litoměřice, s výjimkou několika okrajových obcí připojených k okresům Česká Lípa (Blíževedly, Domašice, Janovice, Kravaře, Litice, Skalka), Ústí n.L. (Babiny II, Čeřeniště, Homole, Rýdeč, Řetouň, Sebuzín, Týniště), Louny (Koštice, Vojnice, Vojničky), Mělník (Jeviněves, Ledčice, Spomyšl) a Kladno (Loucká). Z bývalého okresu Bílina byla k okresu Litoměřice připojena osada Dřevce obce Lukov, a to jako osada k obci Staré.

Nově vzniklý okres zabíral k 1.7.1960 plochu 1 032 km2, žilo v něm 115 415 obyvatel (1961).

Z hlediska fungování ONV Litoměřice a rozsahu výkonu státní správy má podstatný význam počet národních výborů, jejichž fungování ONV v Litoměřicích řídil. Národní výbor existoval v každé obci. V průběhu let 1960-1990 proběhl v okrese Litoměřice pozoruhodný vývoj, který do roku 1988 charakterizovala postupná integrace obcí. K 1.7.1960 tvořilo nově vzniklý okres Litoměřice 167 obcí a 261 osad. V létech 1960 - 1988 došlo k několika vlnám integrací, což způsobilo výrazný úbytek počtu obcí. K 1.7.1985 bylo v okrese Litoměřice 68 obcí, k 1.1.1986 - 61 obcí, k 1.1.1988 - 60 obcí (zhruba jedna třetina počtu obcí uváděných v roce 1960).

Naopak po politických změnách v listopadu 1989 došlo ke spontánní dezintegraci obcí. V průběhu roku 1990, který byl posledním rokem existence národních výborů, dezintegrovalo 36 obcí. K tomu poznámka. Proces dezintegrace pokračoval i dalších letech (již v době fungování Okresního úřadu Litoměřice), takže k 31.12.2002, kdy byl Okresní úřad Litoměřice zrušen, existovalo v litoměřickém okrese 105 obcí (zhruba dvě třetiny počtu obcí uváděných při vzniku okresu v roce 1960).

V následujícím textu uvádíme seznam všech obcí okresu Litoměřice podle stavu k 1.7.1960. K tomu připojujeme termíny případného zrušení obce formou připojení (integrace) k jiné obci. Následuje poznámka o případném obnovení obce (dezintegraci) v období mezi listopadem 1989 a listopadem 1990, kdy 23.11.1990 došlo k ukončení činnosti ONV Litoměřice.
Jména obcí jsou vytištěna tučně, názvy osad k 1.7.1960 uvedena v závorce.
Kurzivou jsou vyznačeny názvy osad, které získaly statut obce později než 1.7.1960 (obvykle po listopadu 1989).

Obec - osada:

Litoměřice (Litoměřice, Pokratice)
Bechlín (Bechlín, Předonín)
Bílý Újezd (Bílý Újezd, Hrušovka), 1.5.1976 integrace k obci Velemín
Bohušovice nad Ohří
Boreč (Bílinka, Boreč, Režný Újezd), 1.1.1981 integrace k obci Lovosice
Brňany
Brníkov, 1.1.1963 integrace k obci Podbradec
Brozany (Brozany, Hostenice)
Břehoryje (Břehoryje, Stražiště), 1.1.1963 integrace k obci Drahobuz
Březno, 1.1.1963 integrace k obci Velemín
Břežany nad Ohří, 1.1.1981 integrace k obci Budyně nad Ohří
Bříza
Budyně nad Ohří
Býčkovice, 1.7.1980 integrace k obci Ploskovice
Ctiněves (Ctiněves, Černouček)
Čakovice, 1.1.1963 integrace k obci Radouň
Černěves, 1.1.1981 integrace k obci Vědomice
Černiv, 1.7.1985 integrace k obci Libochovice, 1.7.1990 dezintegrace z obce Libochovice a obnova statutu obce Černiv
Černouček, k 1.7.1960 neexistoval jako samostatná obec, byl osadou obce Ctiněves; 1.7.1990 dezintegrace od obce Ctiněves a vytvoření obce Černouček
České Kopisty, 1.1.1985 integrace k obci Terezín
Čížkovice
Děčany (Děčany, Lukohořany, Semeč)
Dlažkovice
Dobříň (Dobříň, Kozlovice, Záluží), 1.1.1986 integrace k obci Roudnice nad Labem, 1.7.1990 dezintegrace od obce Roudnice nad Labem a obnova statutu obce Dobříň
Doksany
Dolánky, 1.1.1986 integrace k obci Brozany nad Ohří
Drahobuz, 1.1.1981 integrace k obci Polepy, 1.7.1990 dezintegrace od obce Polepy a obnova statutu obce Drahobuz
Držovice (Brusov, Držovice, Starý Týn), 1.1.1981 integrace k obci Úštěk
Dřemčice (Blešno, Děkovka, Dřemčice, Chrášťany), 1.7.1985 integrace k obci Třebívlice
Dubany, 1.7.1985 integrace k obci Libochovice, 1.9.1990 dezintegrace od obce Libochovice a obnova statutu obce Dubany
Dušníky
Encovany (Encovany, Třebutičky), 1.7.1980 integrace k obci Polepy
Evaň, 1.1.1981 integrace k obci Libochovice, 1.7.1990 dezintegrace od obce Libochovice a obnova statutu obce Evaň
Habřina (Dolní Vysoké, Habřina), 1.1.1963 integrace k obci Úštěk
Hlinná (Hlinná, Kundratice, Lbín, Tlučeň), 1.7.1980 integrace k obci Litoměřice, 1.7.1990 dezintegrace od obce Litoměřice a obnova statutu obce Hlinná
Horka, 1.6.1964 integrace k obci Evaň
Horní Beřkovice
Horní Nezly (Dolní Nezly, Horní Nezly), 1.1.1963 integrace k obci Soběnice
Horní Řepčice, 1.1.1981 integrace k obci Liběšice
Hoštka (Hoštka, Kochovice)
Hrdly, 1.1.1986 integrace k obci Bohušovice nad Ohří
Hrobce
Chcebuz (Brocno, Chcebuz, Újezd), 1.7.1980 integrace k obci Štětí
Chobolice (Dolní Chobolice, Horní Chobolice, Mladé), 1.1.1981 integrace k obci Liběšice
Chodouny
Chodovlice, 1.1981 integrace k obci Třebenice, 1.3.1990 dezintegrace od obce Třebenice a obnova statutu obce Chodovlice
Chotěšov, 1.7.1985 integrace k obci Libochovice, 1.7.1990 dezintegrace od obce Libochovice a obnova statutu obce Chotěšov
Chotiměř (Dobkovičky, Chotiměř, Kletečná), 1.1.1981 integrace k obci Velemín, 1.7.1990 dezintegrace od obce Velemín a obnova statutu obce Chotiměř
Chotiněves (Chotiněves, Jištěrpy), 1.1.1981 integrace k obci Liběšice, 1.9.1990 dezintegrace od obce Liběšice a obnova statutu obce Chotiněves
Chudoslavice (Chudoslavice, Myštice), 1.7.1980 integrace k obci Ploskovice
Chvalín, 1.1.1963 integrace k obci Nové Dvory
Ječovice, 1.1.1963 integrace k obci Podbradec
Jenčice, 1.7.1975 integrace k obci Třebenice, 1.3.1990 dezintegrace od obce Třebenice a obnova statutu obce Jenčice
Kalovice, 1.1.1981 integrace k obci Úštěk
Kamýk, 1.7.1980 integrace k obci Litoměřice
Keblice, 1.7.1980 integrace k obci Lovosice, 1.7.1990 dezintegrace od obce Lovosice a obnova statutu obce Keblice
Klapý
Kleneč
Knínice, 1.1.1963 integrace k obci Touchořiny
Konojedy (Bílý Kostelec, Dubičná, Konojedy, Líčenice), 1.1.1981 integrace k obci Úštěk
Kostelec nad Ohří, 1.1.1963 integrace k obci Roudníček
Kostomlaty pod Řípem
Krabčice
Křesín (Křesín, Levousy)
Křešice (Křešice, Nučnice)
Kyškovice (Brzánky, Kyškovice)
Levín (Horní Vysoké, Levín)
Lhotka nad Labem, 1.7.1980 integrace k obci Lovosice, 1.7.1990 dezintegrace od obce Lovosice a obnova statutu obce Lhotka nad Labem
Liběšice (Liběšice, Trnovany, Zimoř)
Libínky (Libínky, Trnová), 1.5.1976 integrace k obci Polepy
Libkovice pod Řípem
Libochovany (Libochovany, Řepnice)
Libochovice
Libotenice
Litochovice nad Labem, 1.1.1981 integrace k obci Prackovice nad Labem
Lkáň, 1.7.1985 integrace k obci Klapý
Lounky, 1.1.1986 integrace k obci Chodouny
Lovečkovice (Levínské Petrovice, Lovečkovice)
Lovosice
Lukavec, 1.7.1980 integrace k obci Lovosice, 1.7.1990 dezintegrace od obce Lovosice a obnova statutu obce Lukavec
Malé Žernoseky, 1.7.1981 integrace k obci Lovosice, 1.7.1990 dezintegrace od obce Lovosice a obnova statutu obce Malé Žernoseky
Malíč, k 1.7.1960 neexistovala jako samostatná obec, byla osadou obce Velké Žernoseky; 1.7.1990 dezintegrace od obce Velké Žernoseky a vytvoření statutu obce Malíč
Malešov, 1.1.1963 integrace k obci Hoštka
Martiněves (Charvatce, Martiněves)
Maškovice, 1.1.1963 integrace k obci Pohořany; jako součást obce Pohořany 1.1.1985 integrace k obci Žitenice; 1.7.1985 vyčleněny Maškovice jako místní část obce Žitenice a přičleněny k obci Ploskovice
Medvědice (Kocourov, Lhota, Lipá, Medvědice, Mrsklesy), 1.1.1985 integrace k obci Třebenice
Michalovice, k 1.7.1960 neexistovaly jako samostatná obec, byly osadou obce Velké Žernoseky; 1.7.1990 dezintegrace od obce Velké Žernoseky a vytvoření statutu obce Michalovice
Milešov, 1.1.1981 integrace k obci Velemín
Miřejovice, 1.7.1980 integrace k obci Litoměřice, 1.7.1990 dezintegrace od obce Litoměřice a obnova statutu obce Miřejovice
Mlékojedy,1.7.1980 integrace k obci Litoměřice, 1.7.1990 dezintegrace od obce Litoměřice a obnova statutu obce Mlékojedy
Mnetěš
Mšené lázně (Mšené lázně, Vrbice)
Mukařov (Mukařov, Náčkovice, Třebín, Zelený), 1.7.1980 integrace k obci Lovečkovice
Nížebohy, 1.1.1981 integrace k obci Budyně nad Ohří
Nové Dvory
Nové Kopisty, 1.7.1980 integrace k obci Terezín
Nučničky, 14.6.1964 integrace k obci Travčice
(Oleško), k 1.7.196 neexistovalo jako samostatná obec, bylo osadou obce Rohatce; spolu s obcí Rohatce (jako její místní část) 1.1.1981 integrace k obci Hrobce; 1.7.1990 dezintegrace od obce Hrobce a vytvoření statutu obce Oleško
Oparno, 1.5.1976 integrace k obci Velemín
Ostré, 1.7.1975 integrace k obci Úštěk
Písty,1.1.1981 integrace k obci Budyně nad Ohří
Píšťany, 1.7.1960 neexistovaly jako samostatná obec, byly osadou obce Žalhostice; 1.7.1990 dezintegrace od obce Žalhostice a vytvoření statutu obce Píšťany
Ploskovice (Ploskovice, Těchobuzice, Vinné)
Počaply, 1.1.1963 integrace k obci České Kopisty
Podbradec, 1.1.1981 integrace k obci Mšené lázně
Podlusky, 1.1.1963 integrace k obci Roudnice nad Labem
Podsedice (Obřice, Pnětluky, Podsedice), 1.1.1986 integrace k obci Třebívlice (osady Obřice a Pnětluky k obci Třebenice); 1.7.1990 dezintegrace od obce Třebívlice, osady Obřice a Pnětluky dezintegrovány od obce Třebenice, obec Podsedice obnovena v územním rozsahu z roku 1960
Pohořany, 1.1.1985 integrace k obci Žitenice
Polepy (Hrušovany, Okna, Polepy)
Poplze, 1.1.1981 integrace k obci Libochovice
Prackovice nad Labem
Prosmyky, 1.1.1978 integrace k obci Lovosice
Přestavlky, 1.1.1981 integrace k obci Budyně nad Ohří, 1.9.1990 dezintegrace od obce Budyně nad Ohří a obnova statutu obce Přestavlky
Račice (Hněvice, Račice), 1.1.1981 integrace k obci Štětí, 1.7.1990 dezintegrace od obce Štětí a obnova statutu obce Račice
Račiněves
Radešín, 1.5.1976 integrace k obci Martiněves
Radouň, 1.7.1980 integrace k obci Štětí
Radovesice, 1.1.1985 integrace k obci Libochovice, 1.7.1990 dezintegrace od obce Libochovice a obnova statutu obce Radovesice
Rašovice, 14.6.1964 integrace k obci Kalovice
Robeč, 14.6.1964 integrace k obci Kalovice
Rohatce (Oleško, Rohatce), 1.1.1981 integrace k obci Hrobce
Rochov
Roudnice nad Labem
Roudníček, k 1.7.1960 jako obec neexistoval, byl osadou obce Vrbka; jako samostatná obec Roudníček vznikl 1.1.1963 po integraci bývalých obcí Vrbka (osady Roudníček, Vrbka) a Kostelec nad Ohří; 1.1.1981 integrace obce Roudníček k obci Budyně nad Ohří
Rovné (Rovné, Vesce), 1.1.1963 integrace k obci Krabčice
Ředhošť, 1.1.1981 integrace k obci Mšené lázně
Sedlec, 1.7.1985 integrace k obci Klapý
Siřejovice
Slatina
Snědovice (Křešov, Snědovice, Střížovice)
Soběnice, 1.1.1985 integrace k obci Liběšice
Solany, 1.5.1976 integrace k obci Děčany
Srdov, 27.11.1971 integrace k obci Liběšice
Staňkovice, 1.1.1963 integrace k obci Pohořany; jako místní část obce Pohořany integrovány 1.1.1985 k obci Žitenice; 1.7.1985 vyčleněny jako místní část obce Žitenice a přičleněny k obci Ploskovice
Staré (Dřevce, Leská, Skalice, Staré), 1.1.1986 integrace k obci Třebívlice
Strachaly (Bylochov, Strachaly), 1.5.1976 integrace k obci Sukorady
Straškov - Vodochody (Straškov, Vodochody)
Sukorady (Mošnice, Sukorady, Velký Hubenov), 1.1.1981 integrace k obci Snědovice
Sulejovice, 1.5.1984 integrace k obci Lovosice, 1.9.1990 dezintegrace od obce Lovosice a obnova statutu obce Sulejovice
Svařenice, 14.6.1964 integrace k obci Vrutice
Šepetely, 1.1.1963 integrace k obci Staré
Štětí (Počeplice, Stračí, Štětí)
Teplá, 1.1.1963 integrace k obci Třebenice
Terezín
Tetčiněves (Rochov, Tetčiněves), 1.1.1981 integrace k obci Úštěk
Touchořiny (Dolní Šebířov, Touchořiny), 1.1.1981 integrace k obci Lovečkovice
Travčice
Trnovany (Podviní, Trnovany), 1.5.1976 integrace k obci Litoměřice, 1.9.1990 dezintegrace od obce Litoměřice a obnova statutu obce Trnovany
Třebenice (Kololeč, Třebenice)
Třebívlice
Třeboutice, 8.4.1976 integrace k obci Křešice
Třebušín (Řepčice, Třebušín)
Týnec (Dolní Týnec, Horní Týnec, Kotelice), 1.1.1963 integrace k obci Třebušín
Úpohlavy (Úpohlavy, Želechovice), 1.1.1981 integrace k obci Čížkovice, 1.9.1990 dezintegrace od obce Čížkovice a obnova statutu obce Úpohlavy
Úštěk (Lhota, Lukov, Úštěk)
Vědlice (Julčín, Vědlice), 1.1.1986 integrace k obci Úštěk
Vědomice
Velemín
Velešice, 1.1.1983 integrace k obci Hoštka
Velké Žernoseky (Malíč, Michalovice, Velké Žernoseky)
Velký Újezd, 1.1.1963 integrace k obci Býčkovice
Vchynice (Radostice, Vchynice), 1.7.1985 integrace k obci Lovosice, 1.7.1990 dezintegrace od obce Lovosice a obnova statutu obce Vchynice
Vlastislav (Sutom, Vlastislav), 1.1.1981 integrace k obci Třebenice, 1.3.1990 dezintegrace od obce Třebenice a obnova statutu obce Vlastislav
Vražkov
Vrbice (Mastířovice, Vetlá, Vrbice)
Vrbičany, 1.1.1988 integrace k obci Lovosice, 1.7.1990 dezintegrace od obce Lovosice a obnova statutu obce Vrbičany
Vrbka (Roudníček, Vrbka), 1.1.1963 integrace k obci Roudníček - viz heslo Roudníček
Vrutice, 1.7.1980 integrace k obci Polepy, 1.7.1990 dezintegrace od obce Polepy a obnova statutu obce Vrutice
Zahořany (Sedlec, Zahořany), 1.5.1976 integrace k obci Křešice
Záluží, 1.7.1960 neexistovalo jako samostatná obec, bylo osadou obce Dobříň; spolu s ní integrováno 1.1.1986 k obci Roudnice nad Labem, 1.7.1990 dezintegrace od obce Roudnice nad Labem a vytvoření statutu obce Záluží
Žabovřesky nad Ohří, 1.1.1985 integrace k obci Libochovice, 1.7.1990 dezintegrace od obce Libochovice a obnova statutu obce Žabovřesky nad Ohří
Žalhostice (Píšťany, Žalhostice)
Židovice, 1.7.1985 integrace k obci Roudnice nad Labem, 1.7.1990 dezintegrace od obce Roudnice nad Labem a obnova statutu obce Židovice
Žitenice (Skalice, Žitenice)



Vývoj organizační struktury ONV Litoměřice v letech 1960-1989

Základní organizační struktura ONV Litoměřice byla vytvořena na ustavujícím zasedání okresního národního výboru dne 21.6.1960. Byla zvolena rada ONV, ustaveny komise a odbory rady ONV.
Předsedou ONV byl zvolen Václav Šlapák, prvním náměstkem předsedy Václav Ečer, tajemníkem Ladislav Rybář.
Ustaveny byly komise:
Zemědělská, finanční, průmyslu a služeb, výstavby, obchodu, školství a kultury, sociální, dopravy, zdravotní.
Dále byly ustaveny odbory rady ONV:
Finanční odbor
Kontrolní odbor
Organizační odbor
Zemědělský odbor
Odbor pro průmysl a služby
Odbor školství a kultury
Odbor výstavby a vodního hospodářství
Odbor pro obchod
Odbor sociálního zabezpečení
Odbor pracovních sil
Odbor dopravy,
Odbor zdravotnictví
Odbor vnitřních věcí
Podle zákona o národních výborech č.65/1960 Sb. z 25.5.1960 a vládního usnesení č. 422/1960 Sb. ze 3.6.1960 zřídil ONV Litoměřice následující hospodářské a rozpočtové organizace:
A) Na úseku zemědělství:
a) rozpočtové organizace:
Okresní veterinární zařízení se sídlem v Litoměřicích
Okresní středisko pro přípravu zemědělských investic se sídlem v Litoměřicích
Zemědělskou technickou školu, oboru pěstitel - chovatel a meliorační v Roudnici n.L.
se školním statkem ve Vědomicích
Zemědělskou mistrovskou školu oboru pěstitel - chovatel se školním statkem v Litoměřicích
Učňovskou školu zemědělskou oboru zemědělský mechanizátor ve Vrbičanech
Učňovskou školu zemědělskou ve Mšeném lázních, obor kovář a podkovář
Učňovskou školu zemědělskou oboru zahradník v Litoměřicích
6 učňovských škol oboru pěstitel - chovatel v okrese Litoměřice - se sídlem Litoměřice, Úštěk, Lovosice, Libochovice, Roudnice, Mšené lázně
K 1.9.1960 Zemědělskou technickou školu pro funkcionáře JZD - oboru pěstitel - chovatel při ZMŠ v Litoměřicích
b) hospodářské organizace:
podniky státních statků (v Litoměřicích, Lovečkovicích, Lovosicích, Roudnici, Snědovicích, Libkovicích - Horních Beřkovicích)
Strojní traktorovou stanici se sídlem v Roudnici n.L.
B) na úseku služeb a místní výroby:
hospodářskou organizaci:
Okresní podnik místního průmyslu - Kovovýroba - se sídlem v Litoměřicích
C) na úseku výstavby a stavebnictví:
Okresní investorský útvar se sídlem v Litoměřicích jako rozpočtovou organizaci s působností v celém litoměřickém okrese
hospodářskou organizaci:
Okresní stavební podnik se sídlem v Litoměřicích s působností v celém litoměřickém okrese, který bude mít stavební správu v Roudnici n.L.
D) na úseku dopravy a silničního hospodářství:
a) rozpočtovou organizaci:
Okresní správu státních silnic se sídlem v Litoměřicích
b) zvláštní rozpočtovou organizaci:
Okresní vytěžovací středisko pro vytěžovací službu veškeré nákladní dopravy na území okresu Litoměřice se sídlem v Litoměřicích
c) hospodářskou organizaci:
Podnik automobilové osobní a nákladní dopravy s působností v celém litoměřickém okrese se sídlem v Lovosicích
E) na úseku vodního hospodářství:
Zvláštní rozpočtovou organizaci:
Okresní vodohospodářskou správu se sídlem v Litoměřicích s působností v celém litoměřickém okrese
F) na úseku zdravotnictví:
rozpočtovou organizaci:
Okresní ústav národního zdraví se sídlem v Litoměřicích, který zahrnuje tato zdravotnická zařízení:
Nemocnici s poliklinikou v Litoměřicích
Nemocnici s poliklinikou v Roudnici n.L.
Polikliniku v Lovosicích
Interní léčebnu v Milešově
Okresní hygienicko epidemiologickou stanici
13 lékáren
3 prodejny oční optiky
G) na úseku vnitřního obchodu:
hospodářskou organizaci:
Okresní podnik Restaurace a jídelny se sídlem v Lovosicích a s působností v celém litoměřickém okrese
Od 1.1.1961 bude zřízena hospodářská organizace Podnik Uhelné sklady se sídlem v Litoměřicích s působností pro celý litoměřický okres
H) na úseku vnitřní správy:
zařízení:
Okresní archiv při ONV v Litoměřicích s působností v rámci celého litoměřického okresu
CH) na úseku školství a kultury:
Okresní pedagogické středisko se sídlem v Litoměřicích
Příspěvkové organizace:
Dům osvěty se sídlem v Litoměřicích, který metodicky bude řídit domy osvěty v Roudnici n.L. a v Lovosicích
Okresní pionýrský dům v Roudnici n.L. s působností po celém litoměřickém okrese,
Okresní lidovou knihovnu v Litoměřicích s působností v rámci celého litoměřického okresu,
Rozpočtové organizace:
Dětský domov v Litoměřicích
Dětský domov Dlažkovicích
Dětský domov v Teplé
I) na úseku sociální péče:
rozpočtové organizace:
Domov důchodců v Libochovicích
Domov důchodců v Krabčicích
Domov důchodců v Liběšicích
Domovy pro dospělé, tělesně a duševně vadné:
v Čížkovicích, Snědovicích a Brňanech - Skalici (doporučuje se sloučit ústav ve Skalici s ústavem v Brňanech).

K významným kompetenčním změnám ve fungování národních výborů došlo v roce 1963. Plenární zasedání ONV v Litoměřicích, konané dne 25.4.1963 s odvoláním na zákon
č. 32/1963 Sb. a usnesení vlády č. 229 ze dne 27.3.1963 o organizačních úpravách v oblasti hospodářství, řízeném národními výbory, schválilo následující změny:
Na vědomí bylo vzato zřízení výrobní zemědělské správy v litoměřickém okrese.
V souvislosti s novou organizací řízení zemědělství podle vládního usnesení č. 229/1963 bylo rozhodnuto zrušit odbor pro zemědělství a lesní hospodářství. Místo něho rozhodnuto zřídit odbor pro věci zemědělské a lesnické. Taktéž rozhodnuto vyčlenit z odboru dopravy ONV investorskou činnost na silnicích 2. a 3. třídy.

Z přímého řízení ONV byly vyčleněny následující organizace:
ČSAD - národní podnik v Litoměřicích, s účinností od 1.4.1963 přešel do přímého řízení SKNV.
Okresní dopravní středisko v Litoměřicích, s účinností od 1.4.1963 přešlo do přímého řízení SKNV.
Okresní veterinární zařízení, s účinností od 15.4.1963 přešlo do přímého řízení Výrobní zemědělské správy v Litoměřicích.
Okresní středisko přípravy zemědělských investic v Litoměřicích, s účinností od 15.4.1963 přešlo do přímého řízení Výrobní zemědělské správy v Litoměřicích.
Okresní investorský útvar, s účinností od 1.4.1963 přešel do přímého řízení SKNV.
Na úseku školství a kultury přešly s účinností od 1.4.1963 do přímého řízení SKNV:
Učňovská škola v Litoměřicích
Zemědělské odborné učiliště v Roudnici n.L.
Zemědělské odborné učiliště v Lovosicích
Zemědělské odborné učiliště ve Mšeném lázních
Zemědělské odborné učiliště v Litoměřicích
Zemědělské odborné učiliště ve Vrbičanech
Střední všeobecně vzdělávací škola v Litoměřicích
Střední všeobecně vzdělávací škola v Roudnici n.L.
Střední všeobecně vzdělávací škola v Lovosicích
Střední průmyslová školy chemická v Lovosicích
Pedagogická škola pro vzdělání učitelek mateřských škol a vychovatelů v Litoměřicích
Střední zemědělsko-technická škola v Roudnici n.L.
Střední zemědělsko-technická škola v Litoměřicích
Školní statek v Litoměřicích
Školní statek ve Vědomicích
Střední škola pro pracující v Litoměřicích
Domov mládeže zemědělské učňovské školy v Lovosicích
Domov mládeže zemědělské učňovské školy v Litoměřicích
Oblastní galerie výtvarných umění v Litoměřicích
Zřizuje a přejímá do přímého řízení ONV z MěstNV a MNV s účinností od 1. dubna 1963 na úseku školství a kultury:
a) 71 mateřských škol
b) školní družiny při ZDŠ a při zvláštních školách
c) Pionýrský dům v Roudnici n.L.
d) Galerii výtvarných umění v Roudnici n.L.


V dalších letech byly organizační a kompetenční změny ve struktuře ONV méně podstatné. Došlo pouze k drobným změnám. Za zmínku snad stojí, že od roku 1966 byla na okrese Litoměřice experimentálně prověřována forma řízení školství a kultury prostřednictvím vytvořených školských a kulturních správ, přičemž ovšem paralelně dále existoval odbor školství a kultury rady ONV Litoměřice.
Na základě zákona č. 69/67 Sb. o národních výborech byla při ONV Litoměřice zřízena komise lidové kontroly a na základě vládního nařízení o zřizování odborů národních výborů č. 9/1968 Sb. byl s účinností od 1.5.1968 utvořen útvar územního plánu a architektury.

Prvá polovina roku 1968 byla ve znamení příprav na reformní změny v životě celé společnosti. Ovšem po srpnovém zásahu vojsk Varšavské smlouvy, byly tyto snahy zastaveny. Nastalo období tzv. společenské normalizace.
Definitivní likvidaci veškerých reformních snah na ONV v Litoměřicích přineslo plenární zasedání ONV Litoměřice, konané 26.6.1970. Jeho závěry měly zcela ideologický charakter. Zasažena byla především oblast školství a kultury. Byl zrušen experimentální systém řízení školství a kultury prostřednictvím odboru školství a kultury ONV a školské a kulturní správy. Místo dosavadního odboru školství a kultury ONV byly nově zřízeny dva samostatné odbory - odbor školství a odbor kultury, což by snad samo o sobě mělo být spíše pozitivem. Ovšem výmluvné byly personální změny. Vedoucím odboru školství byl jmenován naprostý laik bez pedagogického vzdělání, jenž po stranických čistkách v roce 1969 působil ve funkci tajemníka OV KSČ.
Podobné kádrové změny proběhly v okresních novinách Proud. Byl odvolán šéfredaktor a na jeho místo schválena pracovnice aparátu OV KSČ.
Dalším charakteristickým politickým rozhodnutím tohoto plenárního zasedání bylo zrušení rehabilitační komise ONV (ustavené v roce 1968), jež měla evidovat a řešit případy občanů, kteří žádali o mimosoudní rehabilitaci.

V roce 1971 byla celostátně provedena další unifikace struktury národních výborů. Nařízení vlády ČSR č. 135/1971 Sb. pevně stanovilo výčet odborů, které měly být zřizovány při ONV. Plenární zasedání ONV v Litoměřicích, konané 7.12.1971 s odvoláním na usnesení předsednictva vlády ČSSR č. 99/1971 Sb. zřídilo následující odbory, jejichž struktura v podstatě přetrvala až do listopadu 1989:
a) odbor organizační
b) odbor pro kádrovou a personální práci
c) odbor plánovací
d) odbor finanční
e) odbor výstavby a územního plánování
f) odbor místního hospodářství, obchodu a cestovního ruchu
g) odbor dopravy
h) odbor zemědělství, vodního a lesního hospodářství
ch) odbor školství
i) odbor kultury
j) odbor pracovních sil
k) odbor sociálních věcí a zdravotnictví
l) odbor vnitřních věcí
m) okresní inspekci požární ochrany


V souvislosti se změnou politických poměrů došlo po 17. listopadu 1989 ke změnám v organizaci a personálním složení ONV Litoměřice.

Rozhodující opatření byla přijata na mimořádném plenárním zasedání ONV Litoměřice, konaném 8.2.1990. Na základě politických dohod odstoupili někteří poslanci ONV a plénum ONV bylo doplněno o nové poslance. Dále zvolilo nového předsedu ONV - pana Josefa Pola, tajemníka, místopředsedy a členy rady. Zrušilo odbor pro kádrovou a personální práci (s účinností od 8.2.1990) a současně zřídilo útvar personální práce ONV (s účinností od 1.2.1990). Navíc zrušilo útvar církevního tajemníka a výkon státní správy na úseku církevní politiky začlenilo do odboru kultury ONV.

Plenární zasedání ONV Litoměřice konané 1.3.1990 řešilo otázku rekonstrukce komisí ONV. Stávající komise pléna ONV byly zrušeny a místo nich bylo zřízeno třináct komisí ONV (komise finanční, komise dopravy, komise výstavby, komise plánovací, komise pro mládež a tělesnou výchovu, komise pro školství, komise místního hospodářství, komise kultury, komise vodního a lesního hospodářství, komise obchodu, komise sociální a zdravotní, komise pro ochranu veřejného pořádku, komis životního prostředí) a sedm správních komisí ONV (Okresní posudková komise sociálního zabezpečení, komise péče o rodinu a děti, dávková komise sociálního zabezpečení, regresní komise, přestupková komise, komise nákazová, komise povodňová).

S účinností od 1.3.1990 byli odvoláni vedoucí stávajících odborů ONV a současně pověřeni jejich řízením do doby vyhlášení výsledků konkurzního řízení a ustanovení do funkcí na řádném plenárním zasedání, ve dvou případech (odbor personální práce, odbor školství) byly vedením odboru pověřeny nové osoby. V zařízeních, jejichž zřizovatelem byl ONV Litoměřice, byla vypsána konkurzní řízení na místa vedoucích pracovníků.

Plenární zasedání ONV Litoměřice konané 26.7.1990 zrušilo odbor vodního, lesního hospodářství a zemědělství (s účinností k 30.6.1990), odbor obchodu a cestovního ruchu a odbor místního hospodářství (s účinností k 31.8.1990), správní komisi pro projednávání přestupků podle zákona č. 60/61 Sb. (s účinností k 30.6.1990).
Současně zřídilo:
Odbor životního prostředí a zemědělství s účinností od 1.7.1990
Odbor pro registraci soukromých podnikatelů s účinností od 1.7.1990
Odbor obchodu a služeb s účinností od 1.9.1990

Dne 1.11.1990 zrušilo plenární zasedání ONV odbor pracovních sil ONV v Litoměřicích ke dni 25.9.1990 z důvodu vytvoření úřadu práce v Litoměřicích a připravilo cestu ke zrušení ONV.

Po volbách 23.11.2009 byly národní výbory, jakožto typ spojení výkonu státní správy se samosprávou, zrušeny. Místní a městské národní výbory byly nahrazeny obecními a městskými úřady jakožto orgány samosprávy. Okresní národní výbory byly transformovány na okresní úřady, které se staly výlučnými orgány výkonu státní správy v okresích. Tímto způsobem byl zrušen i ONV Litoměřice.


Doplněk:

Seznam předsedů ONV Litoměřice v letech 1960-1990

Václav Šlapák, zvolen na 1. zasedání ONV Litoměřice 21.6.1960, odvolán plenárním zasedáním ONV Litoměřice 6.-7.11.1962

Antonín Job, zvolen na plenárním zasedáním ONV Litoměřice 6.-7.11.1962, odvolán na mimořádném zasedání pléna ONV Litoměřice 10.10.1969

Josef Stárek, zvolen na plenárním zasedáním ONV Litoměřice 10.10.1969, odvolán na mimořádném zasedání pléna ONV Litoměřice 7.12.1971

František Toman, zvolen na mimořádném plenárním zasedáním ONV Litoměřice 7.12.1971, odvolán na plenárním zasedání ONV Litoměřice 25.6.1981

Josef Doležal, zvolen na plenárním zasedání ONV 25.6.1981, odstoupil 8.2.1990

Josef Pol, zvolen na mimořádném plenárním zasedání ONV Litoměřice 8.2.1990. Dne 1.11.1990 závěrečné plenární zasedání ONV Litoměřice ukončilo činnost ONV Litoměřice. Po volbách v listopadu 1990 se stal přednostou Okresního úřadu Litoměřice.




b) Vývoj a dějiny archivního souboru (popis registratury původce archivního souboru s uvedením jejího vývoje, s údaji o uložení dokumentů, jejich zpracování a případných ztrátách před převzetím do archivu)

Bezprostředně po založení spisu byly dokumenty uloženy u zpracovatele (příslušného úředníka). Po určité době, kdy nebyly nutné pro úřední potřebu - rok, dva, tři, někdy i více (obvykle potom co pro ně v kancelářských skříních nebyl dostatek místa), byly postupně předávány do spisovny ONV. Byla umístěna v suterénních prostorech budovy ONV. Prostory byly rozsáhlé, umožňovaly vcelku přehledné uložení v dřevěných regálech podle jednotlivých odborů ONV. Krajně nevhodné byly ovšem z hlediska péče o dokumenty. Docházelo k poškozování fyzického stavu dokumentů plísněmi, chyběl celkový přehled o uložených dokumentech. Vedení ONV nebylo po dlouhou dobu schopno pověřit správou spisovny konkrétní osoby.

V osmdesátých letech okresní archiv opakovaně na tyto skutečnosti upozorňoval. Výsledkem bylo rozhodnutí zaměstnat smluvního pracovníka (důchodce František Bareš), který prováděl pod dozorem pracovníků archivu identifikaci dokumentů, evidoval dokumenty v archivní knize. V případě dokumentů s prošlou skartační dobou byla konána skartační řízení, dokumenty povahy archiválií byly ukládány v okresním archivu (především dokumenty odboru VLHZ).

Po skončení existence ONV, zůstávala spisovna nadále v suterénních prostorech budovy, v níž úřadoval nově vzniklý okresní úřad. Dílčím opatřením bylo rozhodnutí vybudovat samostatné uzamykatelné spisovny jednotlivých referátů, kam byly dokumenty bývalých odborů ONV umístěny. Přehled o dokumentech se zlepšil, ovšem přílišná vlhkost v některých spisovenských místnostech nadále zůstávala. Nepomáhaly pokusy o vysušení zdiva elektrolýzou, otlučení omítek a jejich náhrada odolnějšími proti vlhkosti. Okresní archiv pravidelně sledoval situaci spisoven a 2x ročně podával kanceláři přednosty odborné analýzy, na jejichž základě vyžadoval realizaci pravidelných skartačních řízení a archiválie přebíral urychleně do archivu. Kritická nepřehledná situace v agendě bývalého odboru výstavby byla v polovině devadesátých let vyřešena smluvním pracovníkem (důchodce pan Řápek). Stavební dokumentace existujících staveb byla následně v souladu se stavebním zákonem předána jednotlivým stavebním úřadům na městech.

V roce 2002 skončila činnost Okresního úřadu Litoměřice. V průběhu roku 2002 se státní okresní archiv zúčastnil řady skartačních řízení na jednotlivých referátech, a převzal do archivu všechny úředně uvolněné archiválie.
Od 1.1.2003 převzal prostory spisovny bývalého Okresního úřadu Litoměřice i s uloženými dokumenty bývalého ONV Litoměřice (případně OkÚ Litoměřice) Městský úřad Litoměřice. Zajistil evidenci těchto dokumentů, probíhala dál řada skartačních řízení. Městský úřad Litoměřice vybudoval v roce 2006 nové objekty spisovny ve Stránského ulici, kam byly soustředěny i dokumenty bývalého ONV Litoměřice. V průběhu let 2007 a 2008 byly ze spisovny ve Stránského ulici převzaty do Státního okresního archivu Litoměřice se sídlem v Lovosicích všechny zbývající archiválie vzniklé činností bývalého ONV Litoměřice.

Ještě poznámka k finančním dokumentům vzniklým činností bývalého ONV Litoměřice. Část dokumentů (dokonce i nejstarší z doby po 1945) byla dlouhodobě úředně využívána (jednalo se různé formy finančních závazků vůči státu) a nebyla uvolňována pro skartační řízení. Po roce 1989 je převzal finanční referát Okresního úřadu Litoměřice, jenž je koncem roku 2002 postoupil Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, územní pracoviště Litoměřice. V roce 2008 provedl uvedený úřad nové posouzení úřední potřeby uložených dokumentů bývalého ONV Litoměřice a jejich větší část byla předána k uložení do archivu.

Pokud se týká ztrát archiválií v období před převzetím do archivu, došlo k nim z více důvodů, jež uvádíme již v předchozím textu. Na tomto místě opakujeme nejdůležitější příčiny: Spisovna se mnohokráte v suterénu budovy ONV Litoměřice stěhovala. Až do osmdesátých let nebyla stanovena zodpovědnost konkrétní osoby za celou spisovnu, každý odbor pečoval pouze o své dokumenty. V důsledku nevyhovujícího mikroklimatu docházelo k poškození fyzického stavu dokumentů, především v důsledku působení plísní.
c) Archivní charakteristika archivního souboru (rozbor stavu zachovalosti, popis a zdůvodnění zvolené pořádací metody a stavby pomůcky, záznam o vnitřní skartaci).

Dokumenty jsou dochovány v neúplné podobě, existují velké rozdíly v zachovalosti agendy jednotlivých odborů ONV, což souvisí s kolísající úrovní předarchivní péče na ONV.

Z úředních knih zachovány především zápisy rady a pléna ONV (jakožto knihy správní), z knih evidenčních pouze příležitostně vytvářené evidenční pomůcky (rejstřík přestupků, evidence hospodaření se zemědělským půdním fondem, evidence loveckých lístků, seznamy pozemků, staveb apod.).

Registraturní pomůcky (podací protokoly) zachovány velmi mezerovitě, u některých odborů schází.

Spisy - několik detailnějších poznámek k dochovalosti podle jednotlivých agend (viz Spisový plán NV z roku 1987).
Organizace činnosti národních výborů
Volební programy okresu Litoměřice a jednotlivých národních výborů dochovány především z 80. let, zápisy komisí ONV zachovány mezerovitě.
Kádrová a personální práce
Chybí dokumenty k rozborům kvalifikace pracovníků, naopak dochovány seznamy pracovníků aparátu národních výborů a hodnocení poslanců NV.
Kontrola
Alespoň v ilustrativní podobě zachována agenda kontroly národních výborů, zápisy Výboru lidové kontroly zachovány především z 80. let.
Plánování
Střednědobé a roční plány rozvoje okresu či jednotlivých oblastí činnosti dochovány pouze mezerovitě, cennější především plánování rozvoje odlehlých oblastí.
Finance
Dochovány rozpočty NV (především ze 60. let), rozbory hospodaření národních výborů v poměrně úplné řadě. Ze záležitostí konfiskačních úhrady přídělů pozemkových reforem, z pojišťovnictví pojistné členů JZD, z půjček úhrady Státního kolonisačního fondu 1. pozemkové reformy. Účetní výkazy nejsou zachovány.
Zemědělství a výživa
Zachována rozsáhlá agenda péče o zemědělský půdní fond, agenda nové pozemkové reformy. Z materiálů zemědělského družstevnictví dochováno pouhé torzo agendy jednotlivých JZD.
Celkem slušně dochována myslivecká agenda (honitby, statistika zvěře, myslivecká sdružení). Schází rybářská agenda.
Lesní hospodářství
Dochovány především dokumenty o hospodaření s lesním půdním fondem.
Vodní hospodářství
Zachována rozsáhlá agenda plánovací a projektové dokumentace vodohospodářských investic.
Ochrana ovzduší a přírodního prostředí
Není dochována žádná speciální agenda ochrany životního prostředí. Péče o zemědělský a lesní půdní fond uložena v agendě zemědělství a výživa a v agendě lesní hospodářství.



Místní hospodářství
Zachováno něco dokumentů k organizaci a řízení podniků místního hospodářství (včetně jejich provozu) a vybavení jednotlivých obcí (veřejné osvětlení, zeleň, vybavení sídlišť, veřejné skládky).
Doprava
Pouze dokumentace pasportizace silnic, místních komunikací a mostů.
Obchod
Pouze jednotliviny, v ucelenější podobě karty rekreačních zařízení.
Územní plánování, stavební řád, výstavba, stavebnictví
Územně plánovací dokumentace větších územních celků i jednotlivých obcí.
Stavebně právní dokumentace podle obcí (torzo), demolice.
Územní rozhodnutí o rekultivacích, výkupy pozemků pro investiční výstavbu.
Působnost stavebních úřadů.
Komplexní bytová výstavba, výstavba dálnice, jednotlivé stavební investice (torzo).
Kultura
Především dokumentace výstavby kulturních zařízení, schází dokumenty k jejich vlastní činnosti.
Záležitosti církevní
Malé torzo dokumentů.
Školství
Poměrně málo dokumentů odboru školství, především statistika, pasportizace školských zařízení, v agendě dozor nad školami - spisy vybraných školských pracovníků.
Pracovní síly
Dochována pouze agenda dosídlení pohraničí pracovními silami.
Zdravotnictví
Poměrně malá agenda organizace zdravotnictví a hygienické služby na okrese Litoměřice.
Sociální zabezpečení
Dochovány především dokumenty Okresního ústavu sociálních služeb (rozbory činnosti a hospodaření) a péče o cikánské obyvatelstvo.
Požární ochrana
Dochováno pouhé torzo dokumentů.
Všeobecná vnitřní správa, ochrana veřejného pořádku
V úplnější podobě dochována agenda územní organizace (integrace, dezintegrace obcí), ostatní pouhá torza.

Pořádací metody
Archivní soubor byl pořádán postupně v letech 2007-2009 v zásadě podle agendy jednotlivých odborů ONV.
Jako pořádací schéma byl využit spisový a skartační plán, vydaný v Instrukci ministerstva vnitra České socialistické republiky ze dne 11. prosince 1987, čj. VS/1-11 110/675/87 o spisové službě u národních výborů (Věstník vlády České socialistické republiky pro národní výbory).

Upozorňujeme na to, že s ohledem na potřebu přehlednosti pro uživatele jsou Úřední knihy a registraturní pomůcky zařazeny ke spisům podle příslušných hesel spisového plánu z roku 1987 (viz následující pořádací schéma).



POŘÁDACÍ SCHÉMA - obsahuje spisové znaky vzorového spisového
a skartačního plánu, jež byly (s ohledem na zachovalé dokumenty) využity při zařazení dochovaných archiválií do inventárního seznamu


ZNAKY VŠEOBECNÉ

I. ÚŘEDNÍ KNIHY
I.b Úřední knihy evidenční
67 Rejstřík přestupků a provinění

II. SPISOVÝ MATERIÁL

A. Registraturní pomůcky
Podací protokoly předsedy ONV a tajemníka ONV

B. Spisy
51 Písemnosti předsedy ONV a tajemníka ONV

53 Národní výbory (organizace, členění a působnost)

56 Smlouvy - všeobecně
56.3 Kolektivní smlouvy

60 Stížnosti, podněty a oznámení pracujících - všeobecně
60.2 Konkrétní případy

67 Přestupky - všeobecně
67.1 Rozbory
67.3 Konkrétní případy

72 Národní majetek a jeho správa - všeobecně
72.1 Evidence majetku
72.3 Správa národního majetku
72.4 Nabývání věcí od soukromníků

75 Vyznamenávání - všeobecně
75.1 Vyznamenávání jednotlivců

78 Volby do zastupitelských sborů - všeobecně

79 Volby soudů z lidu

80 Konference, porady




ORGANIZACE ČINNOSTI NÁRODNÍCH VÝBORŮ

I. ÚŘEDNÍ KNIHY
I.a Knihy správní
102.2 I.A Knihy zápisů schůzí pléna ONV
102.4 I.B Knihy zápisů schůzí rady ONV

II.SPISOVÝ MATERIÁL

A.Registraturní pomůcky
Podací protokoly organizačního odboru

B. Spisy

101 Pracovní plány - programy - všeobecně
101.1 Volební programy NF

102 Zasedání pléna NV a jeho rady - všeobecně
102.4 Zápisy o jednání rady ONV (pouze usnesení)

103 Spolupráce s Národní frontou a jejími organizacemi

104 Komise a aktivy národních výborů - všeobecně
104.1 Zápisy z jednání
104.2 Ostatní věci komisí a aktivů


KÁDROVÁ A PERSONÁLNÍ PRÁCE

II. SPISOVÝ MATERIÁL

B. Spisy

116 Kádrové záležitosti - všeobecně
116.1 Kádrové spisy

119 Záležitosti pracovně právní - všeobecně
119.1 Pracovníci aparátu NV

120 Záležitosti poslanců a aktivistů národních výborů - všeobecně






KONTROLA

II. SPISOVÝ MATERIÁL

B. Spisy

131 Výbory lidové kontroly - všeobecně
131.1 Volby
131.2 Zápisy o jednání a usnesení
131.3 Uplatňování postihů

133 Prověrky - všeobecně
133.1 Plánované vlastní
133.2 Plánované ve spolupráci s VLK ČSR
133.4 Neplánované vlastní i ve spolupráci

137 Kontrola činnosti NV nižších stupňů a jejich orgánů (zápisy, protokoly)



PLÁNOVÁNÍ

II. SPISOVÝ MATERIÁL

A. Registraturní pomůcky
Podací protokoly plánovacího odboru

B. Spisy

152 Plány dlouhodobé včetně oblastních dlouhodobých výhledů

153 Plány střednědobé včetně plánů oblastních

154 Plány roční prováděcí

154a Roční plány hospodářství řízeného národními výbory
154b Roční plány nevýrobní činnosti
154c Roční plány komplexní bytové výstavby
154d Roční plány investiční výstavby
154e Roční plány - práce a mzdy

155 Bilance - všeobecně

157 Obyvatelstvo - všeobecně
157.1 Dosídlení pohraničí



FINANCE

II. SPISOVÝ MATERIÁL

B. Spisy

176 Rozpočty národních výborů - všeobecné údaje a dílčí podklady
176.2 Roční rozpočty národních výborů
176.3 Rozbory o plnění rozpočtů a finančního hospodaření

180 Záležitosti konfiskační

181 Záležitosti peněžnictví a pojišťovnictví

182 Půjčky



ZEMĚDĚLSTVÍ A VÝŽIVA

I. ÚŘEDNÍ KNIHY
I.b Knihy evidenční
201 Evidence správních rozhodnutí - ve věci ZPF (zemědělský půdní fond)
201.1 Evidence žádostí o odnětí zemědělské půdy
201.1 Evidence vydaných předchozích souhlasů k vynětí ZPF
201.1 Evidence rozhodnutí o odnětí ZPF (§ 14 - trvalé odnětí ZPF)
201.1 Seznam dodatečných vynětí ZPF
201.1 Kniha evidence náhradních rekultivací
209.5 Lovecké lístky - rejstřík průkazů A
209.5 Lovecké lístky - jmenný rejstřík

II. SPISOVÝ MATERIÁL

A.Registraturní pomůcky
Podací protokoly zemědělského odboru (VLHZ)
Rejstřík došlých spisů zemědělského odboru

B. Spisy
201 Půda
201.1 Vynětí ze zemědělského půdního fondu a rekultivace
201.2 Ochrana a využití zemědělského půdního fondu
201.3 Změny kultur

202 Pozemkové úpravy - všeobecně
202.3 Změny pozemkových úprav

203 Pozemková reforma a konfiskace zemědělského majetku

204 Zemědělská výroba - všeobecně
204.4 Zrušení chmelnic

206 Zemědělské družstevnictví - všeobecně
206.1 Schválení vzniku, zániku a sloučení JZD

209 Myslivost - všeobecně
209.1 Uznávání honiteb
209.3 Myslivecká plánování a statistika
209.4 Oblasti pro chov zvěře
209.5 Lovecké lístky
209.7 Organizační složky Českého mysliveckého svazu
209.8 Myslivecký hospodář a myslivecká stráž



LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

II. SPISOVÝ MATERIÁL

B. Spisy

221 Lesy - všeobecně
221.1 Lesní hospodářské plány
221.3 Lesní půdní fond




VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

II. SPISOVÝ MATERIÁL

A. Registraturní pomůcky
Podací protokoly odboru VLHZ - oddělení vodní hospodářství

B. Spisy
233 Voda - všeobecně
233.4 Plánovací a projektová dokumentace vodohospodářských investic

235 Vodohospodářská povolení, souhlasy a vyjádření






MÍSTNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

II. SPISOVÝ MATERIÁL

B. Spisy

251 Organizace hospodářských, příspěvkových a rozpočtových organizací a zařízení NV - všeobecně

252 Provoz podniků (rozpočtových a příspěvkových organizací, řízení, kontrola) - všeobecně

256 Jiné činnosti - všeobecně


DOPRAVA

II. SPISOVÝ MATERIÁL

A.Registraturní pomůcky
Podací protokoly odboru dopravy

B. Spisy

281 Silniční hospodářství - všeobecně



OBCHOD

II. SPISOVÝ MATERIÁL

B. SPISY

306 Cestovní ruch


ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, STAVEBNÍ ŘÁD, VÝSTAVBA, STAVEBNICTVÍ

I. ÚŘEDNÍ KNIHY
I.b Knihy evidenční
(seznamy pozemků, staveb)



II. SPISOVÝ MATERIÁL

A. Registraturní pomůcky
Podací protokoly odboru výstavby

B. SPISY

326 Územně plánovací dokumentace - všeobecně

328 Územní rozhodnutí - všeobecně
328.2 o využití území
328.4 o stavební uzávěře

332 Stavební povolení a všechny další spisy a dokumentace, týkající se stavby - (kolaudace, změny stavby, změny a účelu užívání, udržovací práce, odstranění stavby) - všeobecně

333 Povolení terénních úprav, některých prací a zařízení - všeobecně
333.1 Terénní úpravy
333.2 Těžební a podobné práce

335 Vyvlastnění

336 Stavební úřady - všeobecně

344 Komplexní bytová výstavba - všeobecně

345 Investorská dokumentace ostatních staveb - všeobecně



KULTURA

II. SPISOVÝ MATERIÁL

B. SPISY

401 Záležitosti kultury - všeobecně
401.1 Sbory pro občanské záležitosti

402 Organizační a hospodářské věci výchovných zařízení - všeobecně
402.1 Dokumentace kulturních a kulturně výchovných organizací a zařízení

403 Kulturní a podobné instituce, zařízení a podniky - všeobecně
403.4 Divadla, divadelnictví
403.8 Knihovny
403.9 Kulturně výchovné organizace a zařízení klubového typu
403.10 Kulturní a kulturně výchovné organizace a zařízení národních výborů
403.12 Lidová umělecká tvořivost
403.13 Muzea a galérie
403.21 Rozhlas, televize
403.24 Výtvarné umění, výstavy (mimo muzea a galérie)

404 Ochrana kulturních hodnot a přírody - všeobecně
404.1 Státní památková péče - komplexní materiály
404.7 Ochrana přírody a krajiny
404.8 Národní parky a chráněné krajinné oblasti
404.9 Maloplošná chráněná území, zejména státní přírodní rezervace, chráněné přírodní výtvory a další
404.10 Záležitosti konzervátorů a zpravodajů pro ochranu přírody

406 Kulturní styky se zahraničím - všeobecně


ZÁLEŽITOSTI CÍRKEVNÍ

II. SPISOVÝ MATERIÁL

B. SPISY

431 Církevní politika, sledování vývoje církevního života
432 Církevní majetek - všeobecně
432.4 Stavby a opravy církevních budov


ŠKOLSTVÍ

II. SPISOVÝ MATERIÁL

B. SPISY
451 Pedagogické věci - všeobecně
451.3 Řízení práce škol, pedagogické sbory a jiná metodická zařízení
451.6 Mimořádné formy studia pracujících

453 Dozor na školy a zařízení - všeobecně
453.1 Inspekční zprávy
453.2 Zprávy o stavu školství

454 Organizační a hospodářské věci škol a mimoškolních výchovných a podobných zařízení
454.1 Síť a organizace škol, tříd a oddělení, úprava školních