Místní národní výbor Jetřichovice

A - Vývoj původce

Právním podkladem pro vznik národních výborů byl dekret prezidenta republiky č. 18 ze 4. 12. 1944 o národních výborech a prozatímním národním shromáždění. Podle jeho ustanovení se měly na území osvobozeném od nepřítele ustavovat národní výbory (místní, okresní a zemské), které měly převzít do svých rukou veškerou veřejnou správu. Podle článku 4 tohoto dekretu měly být v obcích a okresech s většinou "státně nespolehlivého" obyvatelstva jmenováni správní komisaři příp. správní komise, které mohly ke spolupráci přibrat státně spolehlivé zástupce obyvatelstva. Postavení národních výborů jako orgánů státní a veřejné správy bylo zakotveno také v Košickém vládním programu z 5. dubna 1945. Mezi obce s většinou "státně nespolehlivého" obyvatelstva patřily i Jetřichovice, ležící uprostřed uzavřeného německého území, desítky kilometrů od jazykové hranice. V roce 1930 se ze zdejších 452 obyvatel hlásilo k české národnosti jen 18 (tj. 4 %), což byli téměř výhradně členové finanční stráže hlídající nedalekou hranici. Po roce 1938 se počet Čechů v obci blížil nule.
Již v době rozkladu říšskoněmecké státní správy vznikaly v řadě míst živelně národní výbory a jejich představitelé přebírali moc přímo od německých úředníků. V Jetřichovicích se v květnu 1945 ustavil tříčlenný revoluční národní výbor (dále RNV) složený ze tří místních antifašistů. Do jeho čela se postavil Herbert Heller, který jako jediný částečně ovládal češtinu. Z činnosti tohoto orgánu se nedochovaly žádné písemné doklady.
S postupnou konsolidací poměrů se začínalo i v oblasti někdejších Sudet prosazovat centrální vedení státu. Rovněž na Děčínsku se již během června uplatnily zásady vládního nařízení z 5. 5. 1945 o volbě a pravomoci národních výborů a navazující Směrnice ministerstva vnitra pro národní výbory místní a okresní, schválená vládou 19. 5. 1945. Podle těchto norem měly v obcích s většinou "státně nespolehlivého" obyvatelstva převzít správu dočasné Místní správní komise (dále MSK) jmenované ministerstvem vnitra. V jejich čele stál předseda, který měl stejné správní a policejní pravomoci, jako jmenovaní nacističtí starostové do května 1945. V podstatě tak nedocházelo k přesunu pravomocí ani k reformě správy, jen k jejímu počeštění.
Během června 1945 přicházeli do obce první Češi, převážně členové finanční stráže, z nichž byla ustavena první tříčlenná místní správní komise (MSK) v čele s Jindřichem Stuchlíkem. Vzhledem k postupnému přílivu českých osídlenců se komise v září 1945 rozšířila na 6 členů. Jejím předsedou zůstal dozorce finanční stráže Jindřich Stuchlík a členy dozorce finanční stráže Václav Karas, respicient finanční stráže Vincenc Vlasák, novými členy se stali správce dětské ozdravovny Bedřich Štěpánek, řezník Vojtěch Kukla a zemědělec Václav Skála. Členové MSK byli zároveň referenty pro některá vybraná odvětví (bezpečnost, školství, zásobování, zemědělství, byty atd.). V listopadu 1945 se MSK reorganizovala podle paritního zastoupení politických stran sdružených v Národní frontě (NF). V Jetřichovicích to ale znamenalo rozdělení mandátů na polovinu mezi KSČ a ČSSD, protože zbývající dvě strany neměly v obci zastoupení. K významným úkolům místní správní komise patřilo zabavování majetku zdejších německých obyvatel a jeho rozdělování novým osídlencům. MSK se také podílela na organizování vysídlení téměř všech zdejších obyvatel obce. Výměna obyvatel byla ukončena v létě 1946.
Významný mezník ve vývoji správy obce představovaly volby z 28. dubna 1946, z nichž vzešel první volený místní národní výbor (dále MNV). Ke dni voleb zároveň zanikla MSK a přestal platit paritní systém zastoupení politických stran. Nově zvolený MNV se již řídil zákony a nařízeními platnými pro národní výbory. Přechodná opatření pro území s převahou "státně nespolehlivého" obyvatelstva přestala platit a činnost národních výborů v pohraničí a ve vnitrozemí již probíhala shodně.
Z voleb vyšla vítězně KSČ, která v Jetřichovicích získala 57, tedy nadpoloviční většinu hlasů (61,9 %). Zbytek hlasů (35) získala sociální demokracie a další strany v obci vůbec nesestavily kandidátku. Na základě těchto výsledků byl poměrným systémem sestaven devítičlenný místní národní výbor, v němž KSČ získala 6 a sociální demokracie 3 mandáty. 16. května 1946 proběhla volba předsedy a rady a rozdělení referátů. Předsedou nového MNV se stal správce dětské ozdravovny Josef Hagelbauer.
Nejvyšším orgánem MNV bylo plénum, výkonné orgány tvořila rada, členové rady jako referenti a komise. Výkonná činnost rady byla rozdělena do referátů, v jejichž čele stáli jednotliví členové rady - referenti MNV. Řízením MNV byl po administrativní stránce pověřen tajemník.
Pro některé referáty MNV se zřizovaly komise, přičemž členství v nich se odvíjelo od paritního zastoupení resp. dohody jednotlivých politických stran. Vznik a zánik komisí se řídil momentálními potřebami úřadu a byl proto značně variabilní. Komise měly většinou jen poradní hlas, mohla jim být ale svěřena i rozhodovací pravomoc. V malých obcích, jako byly Jetřichovice, rozhodovali většinou sami referenti resp. rada MNV a komise se příliš neuplatnily. V tomto období je v Jetřichovicích doložena jen existence finanční komise.
Komunistický převrat, který na celostátní úrovni probíhal dramaticky, se v Jetřichovicích nijak zvlášť neprojevil, protože KSČ vládla v obci již od roku 1945 a měla podporu naprosté většiny obyvatel. 6. dubna 1948 rezignoval předseda MNV Bohumil Havlíček, aby se mohl soustředit na funkci předsedy vesnické organizace KSČ. Novým předsedou MNV se stal František Ptáček a spolu s ním byla zvolena rada ve víceméně stejném složení jako doposud.
Významnou změnu přinesl zákon č. 280/1948 z 21. 12. 1948, kterým byly zrušeny zemské národní výbory, zavedeno krajské zřízení (Československo bylo rozděleno do 19 krajů), a změněna struktura okresů. Podle tohoto zákona vznikl k 1. 1. 1949 na území uměle vyčleněného z někdejších okresů Česká Lípa, Děčín a Varnsdorf nový okres Nový Bor, do něhož spadalo i Českokamenicko s obcí Jetřichovice.
Ke konci 40. let některé činnosti MNV postupně zanikly. Jednalo se například o agendu týkající se týkající se německého obyvatelstva a konfiskace jeho majetku, národní správy a přídělů. Počátkem 50. let se pracovní náplň MNV ustálila a její těžiště se přesunulo do oblasti plánování, řízení a kontroly veřejného života v obci. Z politických důvodů se v tomto období kladl velký důraz na zemědělství, a to i přesto, že v horské obci Jetřichovice hrálo jen okrajovou úlohu. Protože Jetřichovice zůstaly i v poválečném období vyhledávaným letoviskem, zabýval se národní výbor také cestovním ruchem a řízením sezónních služeb. Předsedové MNV se poměrně často střídali, téměř vždy se však jednalo o stranické funkcionáře bez sebemenšího vzdělání a správních zkušeností. Po celý rok 1950 se dokonce nenašel nikdo, kdo by byl ochoten a schopen funkci předsedy vykonávat. Tomuto stavu odpovídá nejen úroveň zápisů rady a pléna, ale i obecní hospodaření, které vykazovalo po řadu let schodek, takže obec žila z úvěrů a státních dotací.
Od 1. 1. 1950 byla k obci Jetřichovice připojena jako osada do té doby samostatná obec Rynartice. Naopak vylidněná osada Zadní Jetřichovice, která spadala katastrálně zčásti do Jetřichovic a zčásti do sousední Vysoké Lípy, zůstala po válce neosídlená a počátkem 50. let byly zdejší domy postupně rozebírány na stavební materiál.
V roce 1951 bylo vládním nařízením z 11. prosince (č. 119/1951 Sb.) stanoveno, aby každý MNV měl svého tajemníka, který jako výkonný orgán odpovídal radě a předsedovi MNV a současně i předsedovi a tajemníkovi ONV, kteří usměrňovali jeho činnost.
Ústavním zákonem č. 81/1953 Sb. bylo všeobecné řízení národních výborů od 1. 10. 1953 vyňato z působnosti ministra vnitra a národní výbory řízeny přímo vládou, přičemž národní výbor nižšího stupně byl řízen národním výborem vyššího stupně a byl mu odpovědný. Rady národních výborů byly podřízeny jednak svému národnímu výboru (plénu), jednak radě národního výboru vyššího stupně. MNV Jetřichovice se tedy stal přímým podřízeným ONV Nový Bor.
Významný mezník ve vývoji národních výborů tvořily ústavní zákon o národních výborech č. 12/1954 Sb. a zákon o národních výborech č. 13/1954 Sb. z 3. března 1954. Národní výbory v nich byly definovány jako místní orgány státní moci v krajích, okresech a obcích. Pod pojmem "národní výbor" se nyní rozuměl pouze orgán státní moci, tj. zasedání (plénum) národního výboru. Další důležitou změnou bylo zrušení referentského systému. Národní výbory vykonávaly nadále svou působnost na svých zasedáních, stálými komisemi a svými výkonnými orgány, jimiž byly rada NV, odbory a správy rad NV a správy zřizované ústředními úřady.
Každý národní výbor měl zvolit pro jednotlivé pracovní úseky ze svých členů stálé komise. Tyto stálé komise měly "vytvářet široký aktiv z občanů prospěšných pro jednotlivé úseky". Tito aktivisté měli poradní hlas. Stálé komise odpovídaly přímo národnímu výboru, nikoliv radě. Byly pracovním a kontrolním orgánem národního výboru (pléna), neměly však rozhodovací pravomoc a nemohly také přímo zasahovat do činnosti odborů, správ a jiných orgánů.
Rada národního výboru se skládala z předsedy národního výboru, jeho náměstků, tajemníka a ostatních členů rady. jejím úkolem bylo zajišťovat a organizovat plnění úkolů národního výboru a provádět jeho usnesení.
Funkcionáři již napříště nebyli jmenováni, ale voleni na základě všeobecného hlasování. Tato změna však neznamenala přechod k demokratickému obsazování funkcí v MNV. Existence jednotné kandidátky národní fronty bez dalších alternativ, manipulace s výsledky, ale hlavně vytvoření atmosféry strachu, v níž se nikdo neodvážil zajít za plentu a kandidátku škrtnout, nepřipouštěla jinou možnost než volbu kandidátů předem schválených místními a okresními orgány KSČ a národní fronty. Stranické vedení obce bylo vždy personálně propojeno s vedením národního výboru.
K 1. červenci 1960 proběhla další zásadní reorganizace národních výborů. Odrazilo se v ní jak nové územní členění státu (zák. z 9. 4. 1960 č. 36 Sb.), tak i další rozšíření pravomocí a odpovědnosti národních výborů (zák. z 25. 5. 1960 č. 65 Sb.; vl. nař. z 10. 6. 1960 č. 71 Sb.). Územně správní reorganizace státu znamenala mimo jiné i zánik samostatného okresu Nový Bor a připojení jeho západní části (Českokamenicka) zpět k okresu Děčín. Ke dni provedení reformy (1. 7. 1960) byla zároveň k Jetřichovicím připojena jako osada do té doby samostatná obec Všemily. Od 1. 1. 1964 se osadou Jetřichovic stala i Vysoká Lípa.
Zákon č. 65/1960 Sb. o národních výborech přinesl i některé změny do struktury úřadu. Kromě dosavadních orgánů zaváděl aktivy - občanské výbory, výbory žen, občanské aktivy. Zákon také nově dělil národní výbory podle velikosti spravované obce na místní a městské.
MNV v Jetřichovicích zaměstnával po léta jen předsedu, zatímco tajemník a místopředseda zůstali "neuvolnění", tj. vykonávali svou funkci při zaměstnání. O práci v MNV jevili místní občané jen průměrný zájem a vedení MNV resp. místní stranická organizace musela čas od času vyměňovat poslance, kteří se o správu obce nezajímali, nebo na ni neměli čas. Za tohoto stavu nepřekvapí, že ve fungování MNV se v podstatě vůbec neprojevily ani správní reformy a různá vládní nařízení (především zákon o národních výborech č. 69/1967 Sb.), ani normalizační čistky po roce 1968. Zmíněný zákon o národních výborech byl až do roku 1988 vícekrát doplňován a některé dílčí agendy se přesouvaly mezi ONV, KNV a tzv. střediskovými obcemi, ustanovenými roku 1983. Rovněž Jetřichovice získaly v tomto roce statut tzv. střediskové obce.
Podstatnou změnu do fungování MNV Jetřichovice přinesly až politické změny přelomu let 1989 - 1990. Na plenárním zasedání 19. března 1990 byli vyměněni čtyři členové pléna MNV, kterým občanský výbor ve Vysoké Lípě vyslovil nedůvěru. Předseda však zůstal ve funkci až do komunálních voleb 24. listopadu 1990. Ke dni těchto voleb zanikly městské a místní národní výbory a podle zákona č. 425/1990 Sb. je vystřídaly městské a obecní úřady.
















Předsedové MSK a MNV Jetřichovice v letech 1945 - 1990

Jméno Funkce Funkční období
Herbert Heller předseda RNV 5/1945 7/1945
Jindřich Stuchlík předseda MSK 7/1945 19. 12. 1945
Václav Skála předseda MSK 19. 12. 1945 19. 6. 1946
Josef Hagelbauer předseda MNV 19. 6. 1946 17. 9. 1947
Bohumil Havlíček předseda MNV 17. 9. 1947 6. 4. 1948
František Ptáček předseda MNV 6. 4. 1948 10. 1. 1949
Miloš Kopřiva předseda MNV 10. 1. 1949 25. 10. 1949
Ladislav Musil předseda MNV 25. 10. 1949 18. 12. 1950
František Koch předseda MNV 18. 12. 1950 29. 11. 1951
Josef Hagelbauer předseda MNV 29. 11. 1951 9/1952
František Doležal předseda MNV 9/1952 25. 5. 1954
Jaroslav Veroněk předseda MNV 25. 5. 1954 1957
Marie Umáčená předsedkyně MNV 1957 1964
Jiří Ticháček předseda MNV 1964 1. 8. 1970
Vlasta Vlčková předsedkyně MNV 1. 8. 1970 1976
Jan Vopát předseda MNV 1976 12. 9. 1977
Jiří Pipota předseda MNV 12. 9. 1977 1. 6. 1981
Jaroslav Fišer předseda MNV 1. 6. 1981 24. 11. 1990

B - Vývoj a dějiny archivního souboru

1. Spisová služba u MNV Jetřichovice
Úřadování národního výboru v Jetřichovicích se po celou dobu jeho existence neřídilo ani tak spisovými normami, jako hlavně momentálními potřebami funkcionářů. Spisová služba sestávala pouze ze zapisování došlé a odeslané korespondence do podacích protokolů a většinou (zejména v posledním období) i jejím opatřování podacím razítkem.
Tvorba spisů byla u MNV Jetřichovice především záležitostí intuice. Jako příklad může posloužit majetkoprávní agenda řazená podle čísel popisných jednotlivých domů. Ve složkách se ale kromě záležitostí konfiskací, národních správ a přídělů nemovitého i movitého majetku nacházejí také nejrůznější doklady se vztahem k obyvatelům těchto domů, jak např. doklady k získání státního občanství, různá potvrzení a hlášení, a v případě zemědělských usedlostí i povolení domácích porážek či přehledy zemědělských dodávek a další dokumenty.
Přestože MNV Jetřichovice si roku 1983 schválil (patrně svůj historicky první) spisový řád, ukládání spisů se neřídilo žádnými pevnými pravidly a dělo se vždy podle momentální potřeby. Písemnosti se zpravidla dělily do dvou skupin: "potřebné spisy", které byly vždy "někde po ruce"; a "nepotřebné", které se hromadily v různých skříňkách, regálech, šanonech, balících a krabicích po celé budově MNV i na půdě sousední školy. Za dobu existence národního výboru dokázali jeho funkcionáři a zaměstnanci rozmístit písemný materiál snad do všech místností v budově (od půdy přes podkroví, kanceláře MNV v patře i přízemí, až po regály a plechové skříně ve sklepě). Za tohoto stavu samozřejmě nemohlo být ani řeči o nějaké evidenci spisů, či alespoň rámcovém přehledu o tom, co kde v budově leží. Nepřekvapí proto, že docházelo ke ztrátám a to i v nejdůležitějších agendách, jako jsou zápisy rady a pléna MNV.

2. Přejímání archiválií a skartace
Péče o archiválie vytvořené místním národním výborem v Jetřichovicích spadala zpočátku (v letech 1954 - 1960) do kompetence Okresního archivu Nový Bor. Zdejší archivář Jaroslav Žežulka navštívil úřadovny MNV Jetřichovice poprvé na konci roku 1954, provedl skartaci a vybral pro archiv tři účetní knihy a jednu obálku účetních spisů z let 1945 - 1949 (přír. č. 22 z 3. 12. 1954). Skartační protokol se nezachoval. Během 50. let navštívil Jaroslav Žežulka národní výbor v Jetřichovicích zřejmě ještě nejméně jednou, protože podle soupisu vypracovaného v novoborském okresním archivu k 19. 6. 1959 se fond MNV Jetřichovice rozrostl na 15 účetních knih a jeden karton. Jednalo se však především o účetní materiál a malou část korespondence úřadu, promíchanou navíc s písemnostmi mezitím integrované obce Rynartice. O převzetí této části fondu neexistuje žádný písemný doklad.
Po zrušení okresu Nový Bor v roce 1960 se archivní fond MNV Jetřichovice stěhoval spolu s dalšími fondy v rámci delimitace do Okresního archivu v Děčíně (do evidence OA Děčín zavedeno k 17. 11. 1961). Písemnosti dosud uložené u národního výboru byly ale ponechány svému osudu. Úředníci MNV od 60. do 80. let nakládali se spisy podle svého uvážení, většinu "nepotřebného" materiálu nechali přestěhovat na půdu místní školy a zřejmě prováděli též nepovolené skartace.
Teprve v červnu 1986 navštívil Jetřichovice tehdejší ředitel okresního archivu František Cvrk, který spolu s PhDr. Kristinou Kaiserovou provedl skartační řízení. Z hromady na půdě školy archiváři vybrali 2,5 bm písemností pro archiv a vyskartovali asi 12 bm převážně účetního materiálu a běžné korespondence. Do přírůstkové knihy okresního archivu byl materiál zapsán až o dva roky později (přír. č. 1/88 z 17. 6. 1988).
Další část fondu v rozsahu asi 1,5 bm získal Státní okresní archiv v Děčíně při skartačním řízení v září 1999 (přír. č. 18/1999). Archiváři František Cvrk a Petr Joza tehdy vybrali především materiály z posledního období fungování MNV včetně zápisů rady a pléna. Při té příležitosti byla na půdě školy objevena neodvezená hromada skartu od posledního skartačního řízení, zatímco některé důležité materiály, jako část zápisů rady a pléna MNV, se již nepodařilo dohledat.
Poslední část písemností z provenience MNV Jetřichovice převzali archiváři Jan Němec a Petr Joza v rámci skartačního řízení 8. září 2009 (přír. č. 41/2009). Skartace byla zaměřena především na materiály obecního úřadu po roce 1990. Důkladnou prohlídkou všech místností budovy obecního úřadu v Jetřichovicích se ale podařilo objevit i 1,1 bm materiálu z provenience MNV, který zůstal při skartaci roku 1999 archivářům utajen. Kromě menšího množství písemností z posledních let existence MNV to byly především karty evidence obyvatel z let 1945 - 1992 a obecní kronika z let 1976 - 1991.

C - Charakteristika archivního souboru
a) časový rozsah: 1945 - 1990 (1992)
Časový přesah na konci fondu způsobují zápisy obecní kroniky vedené průběžně až do roku 1991 a záznamy na některých kartách evidence trvalého pobytu vedené až do roku 1992.

b) zachovalost:
Na ucelenosti fondu se podepsaly především nepovolené skartace, prováděné patrně nahodile od 50. až do 80. let. Např. v roce 1954 se předseda MNV v předvolební projevu vychloubal, že národní výbor "splnil závazek skartací materiálů MNV". Postiženy jsou zejména materiály z počátečního období existence MNV Jetřichovice a bohužel také souvislá řada zápisů rady a pléna ze 60. let. Fond lze celkově označit za mezerovitý.
Fyzický stav písemností je z velké části dobrý, některé spisy však vykazují poškození vlhkostí, související s dlouhodobým uložením ve sklepní místnosti.
Základní pomůckou při pořádání bylo Schéma pro zpracování fondů MNV vypracované Archivní správou MV. Vzhledem k povaze materiálu nebylo možné uplatnit žádné členění do manipulačních období. Autor inventáře proto materiál rozdělil do věcných skupin odpovídajících přibližně okruhům působnosti jednotlivých odborů u větších národních výborů, a pokud to bylo účelné, pak ještě do podskupin.

c) skartace:
Při reinventarizaci fondu v roce 2009 proběhla vnitřní skartace (0,69 bm). Jednalo se především o několik podacích deníků a vedlejších účetních knih a také zbytek běžné korespondence a finančních dokladů. Další část skartu tvořily duplikáty zápisů rady a pléna MNV a stejnopisy souvisejících dokumentů (podklady pro jednání), dochované i v dříve uspořádané části fondu. Přesný přehled o provedené skartaci poskytuje Protokol o vnitřní skartaci, který je přílohou tohoto inventáře.





d) struktura archivního souboru:

Úřední knihy 0,64 bm (57 ks)
Spisy 2,99 bm (24 kartonů, 4 fascikly)
Fotografie 0,02 bm * (48 ks)
Razítka 0,06 bm (25 ks)
Celkový rozsah 3,69 bm

* Fotografie jsou uloženy v kartonu u spisů


D - Stručný rozbor obsahu archivního souboru
Dochované písemnosti podávají jen mezerovitý obraz o historii obce v období existence národního výboru. Nejdůležitějším pramenem jsou zápisy rady a pléna, které se bohužel dochovaly jen zčásti. Zcela chybí zápisy z počátečního období a také z 60. let. Chybějící informace alespoň zčásti nahrazují plány práce rady, které obsahují i přehledy některých projednávaných témat.
Shrnující údaje o práci národního výboru a životě v obci poskytují komplexní rozbory, dochované bohužel jen v torzu z let 1958 - 1959. Obecní kronika byla v Jetřichovicích zavedena až roku 1976 a zápisy v ní postihují především oslavy politických výročí a společenský život v obci, takže jako historický pramen má kronika jen omezenou vypovídací hodnotu.
Poměrně dobře se dochovaly přehledy obyvatel obce a vcelku kompletní se zdá být i kartotéka evidence obyvatel. Naproti tomu zcela chybí doklady k vysídlení německého obyvatelstva v roce 1945, které lze ale částečně nahradit zprávami a seznamy uloženými ve fondu ONV Děčín.
Majetkoprávní poměry po roce 1945, především konfiskace a příděly nemovitostí, osvětluje agenda zakládaná podle čísel popisných. Ve spisech se kromě majetkoprávní korespondence nacházejí i další dokumenty týkající se osob žijících v jednotlivých domech (různá potvrzení, živnostenské záležitosti, státní občanství apod.). Pro Jetřichovice je specifická agenda týkající se individuální i hromadné rekreace, přídělů chalup či pozemků ke stavbě rekreačních chat. Korespondence a přehledy uživatelů a vlastníků rekreačních nemovitostí dokládají rozvoj fenoménu chalupářství v období "reálného socialismu". Na tento materiál tématicky navazuje i agenda týkající se obchodu a cestovního ruchu a také drobné provozovny MNV, která obhospodařovala koupaliště a sezónní prodejní stánky.
Obraz Jetřichovic jako centra rekreační oblasti do značné míry dotvářejí i písemnosti týkající se územního plánu a výstavby, které se dotýkají především staveb souvisejících s rekreací, turistikou či pohostinstvím.
Doklady o zemědělské výrobě se dochovaly především z 50. let, kdy se na ni kladl z politických důvodů velký důraz. V pozdějších letech (především po zániku JZD) ustupovalo zemědělství ve zdejší skalnaté krajině do pozadí a na významu nabývala již zmíněná rekreace.
Archivní fond MNV Jetřichovice uzavírají přílohy ke kronice vytvářené jako soubor drobných tisků a fotografií nalepených na čtvrtkách, dále pak několik diplomů, malý soubor fotografií a razítek.


E - Protokolární záznam o vypracování inventáře
Přestože fond MNV Jetřichovice se vykazoval jako uspořádaný, byla k dispozici jen jediná pomůcka - inventární soupis pro malou část fondu z roku 1959, který neměl žádný úvod ani vnitřní členění a pro další práci s materiálem MNV Jetřichovice byl bezcenný. V průběhu pořádání bylo mezi písemnostmi MNV Jetřichovice nalezeno množství materiálu z provenience jiných původců, který byl vyčleněn a zařazen do stávajících resp. nových fondů podle provenience. Především se jednalo o materiály integrovaných národních výborů Rynartice (0,03 bm), Všemily (0,14 bm) a Vysoká Lípa (0,45 bm), které byly převedeny do samostatných fondů MNV Rynartice (NAD 1659), MNV Všemily (NAD 1088) a MNV Vysoká Lípa (JAF 1089). Dva zcela nové fondy vznikly z nalezeného materiálu vesnických organizací KSČ: KSČ - Vesnická organizace Jetřichovice (NAD 1660) v rozsahu 0,48 bm a KSČ - Vesnická organizace Všemily (NAD 1661) v rozsahu 0,02 bm.
Fond MNV Jetřichovice v roce 2009 uspořádal a inventář vypracoval Petr Joza.