Městský národní výbor Rumburk

A - Vývoj původce

Právním podkladem pro vznik národních výborů byl dekret prezidenta republiky č. 18 ze 4. 12. 1944 o národních výborech a prozatímním národním shromáždění. Podle jeho ustanovení se měly na území osvobozeném od nepřítele ustavovat národní výbory (místní, okresní a zemské), které měly převzít do svých rukou veškerou veřejnou správu. Podle článku 4 tohoto dekretu měly být v obcích a okresech s většinou "národně nespolehlivého" obyvatelstva jmenováni správní komisaři příp. správní komise, které mohly ke spolupráci přibrat státně spolehlivé zástupce obyvatelstva. Postavení národních výborů jako orgánů státní a veřejné správy bylo zakotveno také v Košickém vládním programu z 5. dubna 1945. Mezi obce s většinou "státně nespolehlivého" obyvatelstva patřilo i okresní město Rumburk, ležící uprostřed uzavřeného německého území, desítky kilometrů od jazykové hranice. V roce 1930 měl jen 7,6 % Čechů (včetně vojáků zdejší posádky), po roce 1939 se jejich počet blížil nule.
Již v době rozkladu říšskoněmecké státní správy vznikaly v řadě míst živelně národní výbory a jejich představitelé přebírali moc přímo od německých úředníků. V Rumburku se bezprostředně po ukončení bojů mezi oddíly SS a druhé polské armády, které probíhaly i v ulicích města, ustavil 9. 5. 1945 Revoluční národní výbor (dále RNV), který o den později převzal od velitele sovětské posádky správu města. Do čela RNV se postavil Hynek Vágner z Horního Jindřichova, jeden z mála Čechů žijících tehdy trvale na Rumbursku. Z činnosti tohoto orgánu se nedochovaly žádné písemné doklady.
S postupnou konsolidací poměrů se začínalo i v oblasti někdejších Sudet prosazovat centrální vedení státu. Rovněž na Rumbursku se již počátkem června uplatnily zásady vládního nařízení z 5. 5. 1945 o volbě a pravomoci národních výborů a navazující Směrnice ministerstva vnitra pro národní výbory místní a okresní, schválená vládou 19. 5. 1945. Podle těchto norem měly v obcích s většinou "státně nespolehlivého" obyvatelstva převzít správu dočasné Místní správní komise (dále MSK) jmenované ministerstvem vnitra. V jejich čele stál předseda, který měl stejné správní a policejní pravomoci, jako jmenovaní nacističtí starostové do května 1945. V podstatě tak nedocházelo k přesunu pravomocí ani k reformě správy, jen k jejímu počeštění.
11. června 1945 byl dosavadní předseda RNV v Rumburku Hynek Vágner jmenován do čela Okresní správní komise v Rumburku a z titulu své nové funkce jmenoval místní správní komise v celém okrese. Nově jmenovaná MSK v Rumburku, sestavovaná již podle paritního zastoupení politických stran sdružených v Národní frontě (NF), se poprvé sešla až 19. července 1945. Jejím prvním předsedou se stal obchodník Jaroslav Valenta a členy krejčí Antonín Bína, inspektor finanční stráže Čeněk Ureš, poštovní tajemník Oldřich Rajtr, průvodčí Alois Honzík a účetní Ladislav Burgr. Členové MSK byli zároveň referenty pro některá vybraná odvětví (bezpečnost, školství, zásobování atd.). MSK v Rumburku nebyla příliš stabilním orgánem a během jejího krátkého fungování se v ní vystřídala řada osob.
Významný mezník ve vývoji správy města představovaly volby z 27. 5. 1946, z nichž vzešel první volený místní národní výbor (dále MNV). Ke dni voleb zároveň zanikla MSK a přestal platit paritní systém zastoupení politických stran. Nově zvolený MNV se již řídil zákony a nařízeními platnými pro národní výbory. Přechodná opatření pro území s převahou "národnostně nespolehlivého" obyvatelstva přestala platit a činnost národních výborů v pohraničí a ve vnitrozemí již probíhala shodně.
Z voleb vyšla vítězně KSČ, která v Rumburku získala 2565, tedy téměř polovinu hlasů (48,9 %). Druhá skončila národně socialistická strana se 553 hlasy (21,5 %), následovala ji sociální demokracie s 490 hlasy (19,1 %) a lidová strana s 266 hlasy (10,5 %). Na základě těchto výsledků byl poměrným systémem sestaven 36členný místní národní výbor, v němž KSČ získala 18, národní socialisté 8, sociální demokracie 7 a lidovci 3 mandáty. 30. 6. 1946 proběhla volba předsedy, náměstků a referentů. Komunistická strana postavila z prestižních důvodů do čela města ženu, profesorku místního gymnázia Boženu Hlaváčkovou. Rumburk se tak stal jedním z mála měst ve státě, v jehož čele stála žena. Jejími náměstky se stali Stanislav Šustr (ČSSD) a Jan Nedošínský (ČSNS).
Nejvyšším orgánem MNV bylo plénum, výkonné orgány tvořila rada, předsednictvo (předsedkyně a její dva náměstci), členové rady jako referenti a komise. Výkonná činnost rady byla rozdělena do referátů, v jejichž čele stáli jednotliví členové rady - referenti MNV. Ti měli k dispozici příslušný počet zaměstnanců úřadu pro administrativu, odborné i manuální práce. Řízením MNV byl po administrativní stránce pověřen vedoucí úředník MNV.
Pro jednotlivé referáty nebo oddělení se zřizovaly komise, přičemž členství v nich se odvíjelo od paritního zastoupení resp. dohody jednotlivých politických stran. Vznik a zánik komisí se řídil momentálními potřebami úřadu a byl proto značně variabilní. Komise měly většinou jen poradní hlas, mohla jim být ale svěřena i rozhodovací pravomoc. Při ustavení byly vytvořeny následující komise: personální, finanční, stavební a komunikační, zemědělská, bytová, národních správ, zásobovací, vyživovací a cenová, sociálně zdravotní, kulturní a školská, bezpečnostní, osidlovací a konfiskační.
Komunistický převrat byl v Rumburku předem naplánovaný a dobře zorganizovaný. Komunistická strana rozdala "spolehlivým dělníkům" zbraně zabavené ostraze železnic a svazu brannosti a s podporou většinově komunistického SNB hladce převzala moc ve městě. Již 24. února 1948, tedy den před převratem, rezignovala předsedkyně MNV Božena Hlaváčková s oběma svými místopředsedy, a přešla do vedení městského Akčního výboru Národní fronty (AV NF), který v následujících měsících kádroval a nemilosrdně postihoval odpůrce nového režimu. Na zásah AV NF byli hned v březnu z vedení města odstraněni všichni nekomunisté. Novým předsedou MNV se od 24. února 1948 stal Vladimír Brtek, jeho místopředsedy František Němec a Antonín Pekárek. Náhradu za vyhozené členy MNV již vybíral AV NF a Městský výbor KSČ (MěV KSČ).
Významnou změnu přinesl zákon č. 280/1948 z 21. 12. 1948, kterým byly zrušeny zemské národní výbory, zavedeno krajské zřízení (Československo bylo rozděleno do 19 krajů), a změněna struktura okresů. Podle tohoto zákona se Rumburk stal po sloučení dosavadních okresů Rumburk, Šluknov a poloviny okresu Varnsdorf k 1. 1. 1949 správním centrem celého Šluknovského výběžku. K 26. lednu 1949 byly k městu připojeny dosavadní samostatné obce Horní Jindřichov a Dolní Křečany.
Po roce 1948 se neustále rozšiřovala působnost národních výborů, které na sebe postupně převzaly podstatnou část veřejné správy, vykonávané do té doby jinými orgány. Vnitřní struktura národního výboru se mnohokrát změnila na základě dílčích či komplexních reforem.
Vládní nařízení č. 119/1949 Sb. určovalo rozdělení agend MNV do referátů, kterých bylo celkem jedenáct:

I. referát všeobecný a vnitřních věcí
II. plánovací referát
III. bezpečnostní referát
IV. referát školství, osvěty a tělovýchovy
V. referát práce a sociálních věcí
VI. zdravotní referát
VII. finanční referát
VIII. hospodářský referát
IX. zemědělský referát
X. vnitřní obchod a výživa
XI. technický referát

Ke konci 40. let některé činnosti MNV postupně zanikly. Jednalo se například o agendu týkající se vysídlení německého obyvatelstva a konfiskace jeho majetku, národní správy a přídělů. Počátkem 50. let se pracovní náplň MNV ustálila a její těžiště se přesunulo do oblasti plánování, řízení a kontroly většiny oborů veřejného života ve městě. Z politických důvodů se v tomto období kladl velký důraz na zemědělství, které sice v Rumburku hrálo jen okrajovou úlohu, přesto se ve schůzích dopodrobna rozebíralo.
Působnost MNV byla od 1. ledna 1950 rozšířena zákonem ze 7. prosince 1949 č. 268 Sb. o vedení matrik pro obvod jednoho nebo několika MNV (matriční obvody). Vládním nařízením z 5. července 1950 č. 101 Sb. byly zrušeny osvětové rady, zřízené dekretem prezidenta republiky č. 130/1945 Sb. o státní péči osvětové. Působnost místních osvětových rad se přenesla na MNV.
V roce 1951 bylo vládním nařízením z 11. prosince (č. 119/1951 Sb.) stanoveno, aby každý MNV měl svého tajemníka, který byl výkonným orgánem MNV, odpovídal radě a předsedovi a současně předsedovi a tajemníkovi ONV, kteří usměrňovali jeho činnost. Funkce tajemníka nahradila dosavadního vedoucího úředníka MNV.
Vládním nařízením z 11. prosince 1951 č. 121 Sb. byly provedeny některé změny v referátech národních výborů. Referát I. se přeměnil v referát pro organizaci činnosti lidové správy, od něhož byla odloučena část agendy a předána III. referátu pro vnitřní věci. V. referát se přeměnil na referát pracovních sil a X. na referát pro vnitřní obchod. V roce 1953 byl technický referát přetvořen na referát pro výstavbu.
V roce 1952 byly též podle vl. nař. z 19. srpna č. 42/1952 Sb. místo dosavadních plánovacích referátů a plánovacích komisí zřízeny nové plánovací komise jako objektivní orgány rad NV.
Ústavním zákonem č. 81/1953 Sb. bylo všeobecné řízení národních výborů od 1. 10. 1953 vyňato z působnosti ministra vnitra a národní výbory řízeny přímo vládou, přičemž národní výbor nižšího stupně byl řízen národním výborem vyššího stupně a byl mu odpovědný. Rady národních výborů byly podřízeny jednak svému národnímu výboru (plénu), jednak radě národního výboru vyššího stupně. MNV Rumburk se tedy stal přímým podřízeným ONV Rumburk.
Významný mezník ve vývoji národních výborů tvořily ústavní zákon o národních výborech č. 12/1954 Sb. a zákon o národních výborech č. 13/1954 Sb. z 3. března 1954. Národní výbory v nich byly definovány jako místní orgány státní moci v krajích, okresech a obcích. Pod pojmem "národní výbor" se nyní rozuměl pouze orgán státní moci, tj. zasedání (plénum) národního výboru. Další důležitou změnou bylo zrušení referentského systému. Národní výbory vykonávaly nadále svou působnost na svých zasedáních, stálými komisemi a svými výkonnými orgány, jimiž byly rada NV, odbory a správy rad NV a správy zřizované ústředními úřady.
Stálé komise měl zvolit pro jednotlivé pracovní úseky každý národní výbor ze svých členů. Stálé komise měly vytvářet široký aktiv z občanů prospěšných pro jednotlivé úseky. Tito aktivisté měli hlas poradní. Stálé komise odpovídaly přímo národnímu výboru, nikoliv radě. Byly pracovním a kontrolním orgánem národního výboru (pléna), neměly však rozhodovací pravomoc a nemohly také přímo zasahovat do činnosti odborů, správ a jiných orgánů.
Rada národního výboru se skládala z předsedy národního výboru, jeho náměstků, tajemníka a ostatních členů rady. Měla zajišťovat a organizovat plnění úkolů národního výboru, provádět jeho usnesení a kontrolovat práci odborů.
Funkcionáři již napříště nebyli jmenováni, ale voleni na základě všeobecného hlasování. Tato změna však neznamenala přechod demokratickému obsazování funkcí v MNV. Existence jednotné kandidátky národní fronty bez dalších alternativ, manipulace s výsledky, ale hlavně vytvoření atmosféry strachu, v níž se nikdo neodvážil zajít za plentu a kandidátku škrtnout, nepřipouštěla jinou alternativu než volbu kandidátů předem schválených městskými a okresními orgány KSČ. Navenek se plénum MNV skládalo kromě komunistů ještě z členů strany socialistické a strany lidové a také nestraníků, jeho rozhodování bylo ale jen formálním a jednomyslným potvrzováním věcí již dříve rozhodnutých MěV KSČ. Stranické vedení města bylo navíc vždy personálně propojeno s vedením národního výboru.
K 1. červenci 1960 byla provedena další, zásadní reorganizace národních výborů, jednak vzhledem k novému územnímu členění státu (zák. z 9. 4. 1960 č. 36 Sb.), jednak v důsledku dalšího rozšíření pravomoci a odpovědnosti národních výborů (zák. z 25. 5. 1960 č. 65 Sb.; vl. nař. z 10. 6. 1960 č. 71 Sb.). Územně správní reorganizace státu přinesla mimo jiné i zánik samostatného okresu Rumburk a jeho připojení k okresu Děčín. Město Rumburk tak ztratilo svůj dosavadní charakter správního centra a v následujících desetiletích se svým vzhledem i významem stávalo stále více provinčním maloměstem.
Zákon č. 65/1960 Sb. o národních výborech přinesl i některé změny do struktury úřadu. Kromě dosavadních orgánů zaváděl aktivy - občanské výbory, výbory žen, občanské aktivy. Zákon také nově dělil národní výbory podle velikosti spravované obce na místní a městské. Od roku 1960 nesl titul "městský" i národní výbor v Rumburku.
Vnitřní strukturu úřadu změnilo vládní nařízení 71/1960 Sb. o rozšíření pravomoci a odpovědnosti národních výborů a o uspořádání a činnosti jejich orgánů, které ji dělilo na úseky: zemědělství, služeb obyvatelstvu a místní výroby, výstavby, dopravy, vodního hospodářství a energetiky, vnitřního obchodu, školství a kultury, zdravotnictví, sociálního zabezpečení, pracovních sil, vnitřní správy.
Nařízení vlády ČSR č. 135/1971 Sb. pevně stanovilo odbory, které měly být zřizovány u jednotlivých typů národních výborů. MěstNV Rumburk spadal do skupiny, která měla zřizovat pouze tři odbory:
- plánovací a finanční odbor
- odbor výstavby, komunálního hospodářství, služeb a obchodu
- odbor správní
V období tzv. normalizace od počátku 70. let se začal stále více prosazovat direktivní způsob vlády KSČ, který se významně dotkl i fungování MěstNV Rumburk. Ze zákona bylo sice nejvyšším orgánem státní správy ve městě plénum MěstNV, konkrétní rozhodnutí se ale prováděla na schůzích předsednictva okresního výboru a MěV KSČ, které následně vydalo příkazy jednotlivým funkcionářům MěstNV a kontrolovalo jejich plnění. Tato praxe se netýkala všech okruhů činnosti úřadu, ale jen vybraných agend, jako např. velkých investic, dlouhodobých plánů, či některých stranou sledovaných problémů. Rozhodnutí rady a pléna v těchto věcech bylo již pouze formální záležitostí. Až do roku 1988 byl zákon o národních výborech č. 69/1967 Sb. vícekrát doplňován a některé dílčí agendy se přesouvaly mezi ONV, KNV a tzv. střediskovými obcemi, ustanovenými roku 1983.
Podstatnou změnu do fungování MěstNV Rumburk přinesly až politické změny přelomu let 1989 - 1990. Na plenárním zasedání 1. března 1990 nahradili část dosavadních poslanců MěstNV zástupci Občanského fóra a byl vyměněn také předseda.
Městské národní výbory zanikly ke dni komunálních voleb 24. listopadu 1990 a podle zákona č. 425/1990 Sb. je vystřídaly městské a obecní úřady.






Předsedové MSK, MNV a MěstNV Rumburk v letech 1945 - 1990

Jméno Funkce Funkční období
Hynek Vágner předseda RNV 9. 5. 1945 ?
Jaroslav Valenta předseda MSK před 19. 7. 1945 23. 7. 1945
Oldřich Rajtr předseda MSK 1. 8. 1945 30. 6. 1946
Božena Hlaváčková předsedkyně MNV 30. 6. 1946 24. 2. 1948
Vladimír Brtek předseda MNV 24. 2. 1948 16. 6. 1950
Jaroslav Vaněk předseda MNV 16. 6. 1950 31. 8. 1953
Antonín Henyš předseda MNV resp. MěstNV 1. 9. 1953 8. 7. 1964
Blažena Mazalová předsedkyně MěstNV 8. 7. 1964 23. 10. 1968
Jiří Radosta místopředseda MěstNV pověřený zastupováním 23. 10. 1968 26. 2. 1969
Jiří Radosta předseda MěstNV 26. 2. 1969 9. 12. 1970
Jaroslav Filip předseda MěstNV 9. 12. 1970 18. 11. 1976
Bohumír Beytler předseda MěstNV 18. 11. 1976 26. 6. 1986
Václav Staněk předseda MěstNV 26. 6. 1986 1. 3. 1990
Václav Pohl předseda MěstNV 1. 3. 1990 8. 12. 1990

B - Vývoj a dějiny archivního souboru

1. Spisová služba u MěstNV Rumburk
Krátce po vytvoření Místní správní komise a ustálení systému referentů bylo upuštěno od desetinného systému spisové manipulace platného pro obce v Sudetech (Aktenplan für die Gemeindeverwaltungen des Sudetengaues) z roku 1939 a úřadování se vrátilo k předválečné praxi běžné na městských a obecních úřadech. Příjem písemností měla na starosti podatelna, která spisy opatřovala prezenčním razítkem a číslem jednacím a zapisovala je do podacího protokolu. Rozdělení příslušným referátům k projednání nebo vyřízení zajišťoval osobně předseda nebo tajemník MNV. Ukládání jednotlivých dokumentů, jejich sestavování do spisů a případná evidence těchto spisů pak již závisela jen na rozhodnutí příslušného úředníka a u různých agend se značně lišila. Dokumenty vytvořené přímo na MSK resp. MNV Rumburk (např. zápisy ze schůzí, vnitřní pošta apod.) se většinou nikterak neevidovaly a nedostávaly ani jednací čísla.
Negativní dopad na vývoj spisové služby u MNV Rumburk mělo zrušení tohoto systému k 1. 1. 1949. V tento den vstoupila v platnost nová spisová manipulace na základě "Zásad kancelářské služby ve vnitřní správě" MV č. K-662-8/12-1948-7/4. Podle ní by se stala jedinou pomůckou pro evidenci spisů spisová průvodka, na níž se měla zapisovat značka spisu, jeho obsah, presenční datum, adresát, pohyb spisu a jeho uložení. Tento systém se však u rumburského MNV neujal a reforma v podstatě jen zvětšila nepořádek ve spisech.
Změny a experimenty ve spisové službě v letech 1949 - 1954 se negativně odrazily i u jiných národních výborů. Nedostatky měla odstranit instrukce ministerstva vnitra č. 250/1954 Sb. z 30. 9. 1954 o spisové manipulaci u výkonných orgánů národních výborů. Podle ní byly pro spisovou manipulaci určeny podatelna, výpravna, spisovna a pověření pracovníci na jednotlivých odborech. Směrnice dále určovala celý postup při vyřizování spisů, jejich evidenci, pořizování pomůcek atd. a rovněž určovala povinnost ukládat vyřízené spisy v centrální spisovně podle jednotlivých odborů a spisových značek. Tento nový spisový řád vstoupil v platnost k 1. 1. 1955. Současně s jeho zavedením měly být odstraněny resty z minulých let a nezařazené písemnosti se měly ukládat podle nových značek.
Některé odbory MNV Rumburk skutečně tento systém uplatnily a starší i nové dokumenty zakládaly do spisů označených spisovými značkami podle nového desetinného systému. Stejně jako v dřívějším období se ale i nyní spisové manipulaci nevěnovalo příliš pozornosti, takže ani tentokrát nevznikl na MNV Rumburk přehledný systém, který by pokrýval veškerou agendu úřadu. Neexistovala ani centrální spisovna, takže způsob ukládání (hromadění) spisů se odbor od odboru lišil.
První pokus o změnu těchto po léta zaběhnutých způsobů provedl rumburský archivář Jiří Novák, který v roce 1963 provedl "průzkum písemností MěstNV Rumburk". V jeho zprávě se uvádí, že balíky starých spisů se tehdy stále ještě ukládaly na jednotlivých odborech a neoznačovaly se ani spisovými značkami ani skartačními lhůtami. Neexistovala rovněž žádná evidence spisů, takže běžně docházelo ke ztrátám a nepovoleným skartacím. Jiří Novák navrhl změny v ukládání spisů, které Městský národní výbor skutečně začal uvádět do praxe. Během následujících pěti let uspořádali úředníci MěstNV větší část spisů natolik, že roku 1968 byl národní výbor schopen provést první legální skartaci ve své historii.
Ani tato iniciativa však nevedla k dlouhodobému zlepšení a způsob provádění spisové manipulace zůstal víceméně chaotický po celé období existence národního výboru. Z dochovaného materiálu není jasné, kdy MěstNV Rumburk schválil svůj vlastní spisový a skartační řád a nakolik ho v praxi uplatňoval. Z protokolů o prohlídkách spisovny a skartacích pouze vyplývá, že písemnosti se ukládaly do balíků, z nichž část byla očíslována, zapsána v archivní knize a uložena ve sklepě, zatímco ostatní se nacházely ve skříních po celé budově úřadu a nikdo o nich neměl celkový přehled. Tento způsob ukládání písemností přežíval i na Městském úřadě Rumburk až do 90. let.

2. Přejímání archiválií a skartace
Archiválie vytvořené místním resp. městským národním výborem v Rumburku byly po většinu doby existence národního výboru ponechány svému osudu. Pracovníci Městského archivu v Rumburku se postarali pouze o německou registraturu do roku 1945, kterou z úřadoven odvezli již roku 1951 a nechali zároveň vyskartovat asi 18 metráků blíže nespecifikovaných písemností.
Osud dalších materiálů byl v rukou úředníků MNV, kteří spisy likvidovali podle svého uvážení a pravděpodobně také podle momentální potřeby místa ve skříních a regálech. Když na podzim 1963 prováděl zaměstnanec okresního archivu Jiří Novák "průzkum písemností MěstNV Rumburk", zjistil, že "jen některé druhy písemností nejdůležitějšího obsahu z úseku plánování, finančních agend, vnitřní správy a jiné, hlavně hospodářského a statistického charakteru, jsou u MěstNV dochovány od r. 1945, zatímco u značné části ostatních písemností byla shledána značná mezerovitost, zhruba až do r. 1957 resp. 1958". Jiří Novák tehdy přiměl vedení národního výboru, aby se začalo osudem svých spisů zabývat a o pět let později (1968) provedl první skartační řízení od druhé světové války. Při té příležitosti proběhl i výběr archiválií, které se měly do 30 dnů převézt do Okresního archivu v Děčíně. Přestože vedoucí odboru vnitřních věcí MěstNV Brož ještě v říjnu 1968 upomínal okresní archiv, aby si materiály vybrané podle "protokolu o scartaci" odvezl, převoz se z neznámých příčin neuskutečnil.
Protože spisy se s léty na úřadě opět hromadily, vyzval MěstNV Rumburk okresní archiváře v květnu 1977 k návštěvě a provedení skartace "dokladů, které jsou archivovány od roku 1945". Jiří Novák se na úřad skutečně dostavil a skartaci provedl. Nevypracoval však žádný protokol, a ani tentokrát nezajistil převoz archiválií s dávno prošlými lhůtami. Další dvě skartační řízení v letech 1981 a 1983, která se týkala jen účetních dokladů, vyřídil archiv korespondenčně a o archiválie se rovněž nezajímal.
Teprve v letech 1984 a 1985 navštívila MěstNV Rumburk dvakrát pracovnice okresního archivu dr. Kristina Kaiserová, která spolu s tehdejším ředitelem archivu Františkem Cvrkem vyskartovala 65 bm spisů s prošlou skartační lhůtou a určila 27 bm archiválií z let 1945 - 1978 k převozu do archivu. Z tohoto materiálu však MěstNV Rumburk přepravil do Děčína pouze část (přír. č. 3/1985) a ve sklepě úřední budovy si ponechal mj. všechny zápisy ze schůzí MSK a rady a pléna MěstNV od roku 1945.
I přes zjevnou nekompletnost dovezeného materiálu se roku 1989 pustil tehdejší ředitel Okresního archivu v Děčíně do pořádání fondu. Do inventáře, který během roku vytvořil, ale zapsal nejen písemnosti z provenience MěstNV Rumburk, ale také obou integrovaných národních výborů Horní Jindřichov a Dolní Křečany. Do fondu se dostaly i materiály stranických a odborářských organizací, které působily na celoměstské úrovni nebo při MěstNV. Naopak na několik balíků písemností MěstNV Rumburk František Cvrk při zpracovávání zapomněl a musel je do inventáře doplňovat formou dodatků. Vypracovaný inventář neměl žádné vnitřní členění a písemnosti v něm byly řazeny věcně přibližně podle působnosti odborů MěstNV. Při pořádání provedl František Cvrk vnitřní skartaci, jejíž rozsah není znám.
Druhou část fondu v rozsahu asi 9 bm získal Státní okresní archiv v Děčíně při skartačním řízení v září 1999 (přír. č. 34/1999). Archiváři František Cvrk, Petr Joza a Otto Mašata tehdy vybrali především materiály z posledního období fungování MěstNV a také téměř kompletní řadu zápisů rady a pléna MěstNV. Vzhledem k rozsahu se písemnosti převážely do Děčína ve dvou částech s asi týdenním odstupem. Několik dní po odvozu první části materiálu došlo na městském úřadě k havárii splaškové kanalizace, která zatopila sklepní místnosti a také spisovnu s archiváliemi připravenými k odvozu. Při havárii byla poškozena i část důležitých písemností (zápisy rady a pléna MěstNV) a zřejmě došlo i ke ztrátám, protože dělníci určení na veřejně prospěšné práce vynesli bezprostředně po havárii některé promočené balíky spisů určené pro archiv do kontejneru spolu se skartem naházeným tehdy v rohu místnosti. Přestože velké množství zápisů rady a pléna měl archiv k dispozici ve více kopiích a také v průklepech zasílaných na ONV, podařilo se řadu zápisů z 80. let rekonstruovat jen s jistými mezerami a bez příloh (projednávaných zpráv).
Poslední část písemností z provenience MěstNV Rumburk převzali archiváři Jan Němec a Petr Joza v rámci skartačního řízení v červnu 2007 (přír. č. 13/2007). Jednalo se především o písemnosti z posledních let existence MěstNV, které neměly při skartaci roku 1999 ještě prošlou skartační lhůtu, a dále o kroniky města s přílohami a filmy, které se do té doby nacházely v kanceláři tajemníka a archivářům nebyly dostupné.

C - Charakteristika archivního souboru
a) časový rozsah: 1945 - 1990 (1992)
Časový přesah na konci fondu je způsoben zápisy v třetím svazku kroniky MěstNV vedenými průběžně až do roku 1992.

b) zachovalost:
Na ucelenosti fondu se podepsaly především nepovolené skartace v 50. a 60. a také v 90. letech, které měly za následek zničení celých rozsáhlých skupin agend. Postiženy jsou zejména materiály z počátečního období existence MěstNV Rumburk, chybí však i některé novější dokumenty. Fond lze celkově označit za mezerovitý, v případě písemností některých odborů jen za torzovitý.
Fyzický stav písemností je z velké části dobrý, některé spisy však vykazují poškození vlhkostí, související s dlouhodobým uložením ve sklepní spisovně MěstNV Rumburk. Na části spisů napáchala velké škody prasklá kanalizace, která na podzim 1999 zatopila podlahu spisovny a poškodila i část archiválií připravených právě v té době na převoz do archivu. Týká se to bohužel i některých knih zápisů rady a pléna MěstNV, které se sice podařilo vysušit, jejich cyklostylované texty jsou však místy na hranici čitelnosti.
Základní pomůckou při pořádání bylo Schéma pro zpracování fondů MNV vypracované Archivní správou MV. Při dílčím pořádání v roce 1989 neuplatnil František Cvrk žádné členění do manipulačních období ani věcných celků a hesla inventárního soupisu řadil přibližně podle působnosti jednotlivých odborů MěstNV. Věcné členění dodržel při reinventarizaci fondu v roce 2009 i autor tohoto inventáře, písemnosti však rozdělil do věcných skupin odpovídajících přibližně okruhům působnosti jednotlivých odborů MěstNV a pokud to bylo nutné, pak ještě do podskupin. Členění do manipulačních období nebylo vzhledem k torzovitosti materiálu možné.

c) skartace:
Přestože písemnosti MěstNV Rumburk byly z velké části evidovány jako uspořádané, proběhla při reinventarizaci v roce 2009 poměrně rozsáhlá vnitřní skartace (7,82 bm). Jednalo se výhradně o duplikáty zápisů rady a pléna MěstNV, dochované pro některé ročníky v mnoha balících až v šesti stejnopisech. Dále se vyřazovaly stejnopisy a cyklostyly souvisejících dokumentů (především šlo o podklady pro jednání rady a pléna) dochované ve fondu (včetně již uspořádané části) mnohdy v objemných balících, takže cyklostyly jednoho a téhož dokumentu zabíraly někdy i téměř celý karton. Malou část skartu tvořilo několik podacích deníků a vedlejších účetních knih a také zbytek korespondence vnitřního odboru týkající se přestupků. Přesný přehled o provedené skartaci poskytuje Protokol o vnitřní skartaci, který je přílohou tohoto inventáře.

d) struktura archivního souboru:

Úřední knihy 9,75 bm (294 ks)
Podací protokoly 0,35 bm (9 ks)
Spisy 7,80 bm (65 kartonů)
Fotografie a filmy 0,09 bm * (168 ks)
Zvukové záznamy 0,02 bm * (1 ks)
Celkový rozsah 17,90 bm

* Fotografie, filmy a zvukové záznamy jsou uloženy v kartonech u spisů

D - Stručný rozbor obsahu archivního souboru
Dochované písemnosti podávají i přes značné mezery poměrně ucelený obraz o historii města za celou dobu existence národního výboru. Nejdůležitějším pramenem jsou zápisy rady a pléna, které se s malými mezerami dochovaly pro celé sledované období. Bohužel v počátečním období chybí u většiny zápisů přílohy (projednávané zprávy jednotlivých referentů), takže řada zápisů z prvních poválečných let má jen omezenou vypovídací hodnotu.
Shrnující údaje o práci národního výboru a životě ve městě poskytují komplexní rozbory, dochované bohužel jen v torzu z let 1958 - 1974. Kroniky města byly v době pořádání fondu uloženy jako dlouhodobá zápůjčka u Městského úřadu v Rumburku, ve fondu jsou však částečně dochovány podklady a koncepty kronikářských zápisů, které lze využít obdobně jako samotné kroniky.
Písemnosti většiny odborů MěstNV se dochovaly jen v torzech a lze je proto badatelsky využít jen v omezené míře. Agenda bezpečnostního referenta týkající se roku 1945 a vysídlení Němců je dochována jen z malé části a žalostné zbytky zůstaly také z písemností ostatních písemností odboru vnitřních věcí i dalších odborů (např. zdravotnictví a sociálních věcí, školství, plánování a výstavby). Informace k těmto oblastem činnosti národního výboru lze alespoň zčásti dohledat ve zprávách vedoucích odborů pro radu a plénum, které jsou přiloženy u jednotlivých zápisů ze schůzí, případně v dalších archivních fondech ze stejného období (především Okresní národní výbor Rumburk a Okresní národní výbor Děčín).
O něco lépe jsou dochovány písemnosti hospodářského charakteru, přesto lze spisový materiál týkající se konfiskací a přídělů německého majetku, komunálních podniků a správy obecního majetku označit za mezerovitý.
Zcela specifickou skupinu písemností představují dokumenty odboru kultury týkající se oslav politických výročí, především výročí Rumburské vzpoury. Tuto událost z podzimu 1918 používala komunistická propaganda jako jeden z hlavních "dokladů revolučních tradic Severočeského kraje" a oslavy prováděla ve velkém stylu pod přímým dohledem ÚV KSČ. Fond obsahuje nejen písemné doklady o pořádání oslav, ale i fotografické a filmové dokumenty z oslav a také korespondenci s přímými účastníky vzpoury a jejich vzpomínky. Součástí tohoto materiálu jsou i dokumenty o natáčení filmu "Hvězda zvaná pelyněk", inspirovaného právě událostmi Rumburské vzpoury.
Archivní fond MěstNV Rumburk uzavírá soubor drobných tisků, fotografií a filmových záznamů k dějinám města a vývoji tělovýchovy v Rumburku po roce 1945.

E - Protokolární záznam o vypracování inventáře
Při předchozím pořádání zařadil František Cvrk mezi písemnostmi MěstNV Rumburk i materiály jiných původců, které byly v průběhu pořádání vyčleněny a zařazeny do stávajících resp. nových fondů podle provenience. Především se jednalo o materiály integrovaných národních výborů Dolní Křečany v rozsahu 0,26 bm a Horní Jindřichov v rozsahu 0,18 bm, které byly převedeny do samostatných fondů MNV Dolní Křečany (NAD 1628) a MNV Horní Jindřichov (JAF 1603). Do fondu Archiv města Rumburk (JAF 824) přešla jedna evidenční kniha obecního majetku v rozsahu 0,01 bm z let 1937 - 1941 a do fondu Městský národní výbor Šluknov (NAD 1022) jeden karton (0,12 bm) zápisů rady a pléna, který se mezi rumburské písemnosti dostal omylem patrně při stěhování archivu. Pět zcela nových fondů vzniklo z nalezeného materiálu společenských resp. podřízených organizací: Městský výbor Národní fronty Rumburk (NAD 1633) v rozsahu 0,02 bm, KSČ - Městský výbor Rumburk (NAD 1630) v rozsahu 0,84 bm, KSČ - Základní organizace při MěstNV Rumburk v rozsahu 0,12 bm, ROH - Závodní výbor při MěstNV Rumburk v rozsahu 0,12 bm a III. mateřská škola Rumburk v rozsahu 0,05 bm.
Fond MěstNV Rumburk v roce 2009 uspořádal a inventář vypracoval Petr Joza.