I. STRUČNÝ VÝVOJ PŮVODCE FONDU

Stručný přehled správního vývoje obce Pilínkov
Tato osada připomínaná písemně poprvé v liberecké městské knize v roce 1544 jako Hennersdorf, později se objevuje také jako Heynersdorf (1560), Hennersdorff (1565), Heinersdorf, Hennersdorf (1790, Schaller) a Heinersdorf, Hennersdorf, Heinrichsdorf (1834, Sommer), leží na úpatí Ještědského hřebene v nadmořské výšce 425 m n. m. na ploše 200 ha. V roce 1923 přičiněním učitele Josefa Technika byl vedle německého jména prosazen český úřední název Pilínkov. Předtím se jméno v české podobě objevovalo jako Hynčice či Jindřichov pod Ještědem.
Před rokem 1850 obec náležela k panství libereckému. Po roce 1850 spadala do pravomoci Okresního hejtmanství v Liberci (soudní okres Liberec).
V letech 1850-1869 Pilínkov tvořil jednu katastrální obec se sousední Hlubokou.
V lednu 1950 došlo k opětnému sloučení obcí Pilínkov a Hluboká v jednu politickou obec, hranice byly tvořeny dosavadními katastrálními hranicemi.
Od 12. 6. 1960 se Pilínkov, spolu s připojenou Hlubokou, stal součástí sousední obce Doubí. V rámci postupující integrace všechny tyto obce od 1. 1. 1976 připadly k městu Liberec: Doubí jako jeho XXIII., Pilínkov jako XXIV. a Hluboká jako XXVIII. městská čtvrť.
Tento stav přetrval ve stávající podobě do současnosti i po desintegračních procesech v 90. letech 20. století.

Organizace a činnost místních národních výborů
Působnost národních výborů byla vymezena ústavním dekretem presidenta republiky Edvarda Beneše ze 4. prosince 1944, resp. vládním nařízením č. 4 z 5. května 1945, kdy národní výbory byly definovány jako orgány zastupitelské a orgány veřejné správy ve všech oborech, které v obvodu své působnosti spravují veřejné záležitosti. Podle tohoto dekretu měly být na osvobozených územích zakládány místní, okresní a zemské národní výbory jako prozatímní orgány veřejné správy. V místech s převažujícím národnostně "nespolehlivým", tzn. německým (a maďarským) obyvatelstvem, byly místo národních výborů zřizovány nevolené, ale jmenované místní správní komise a správní komisaři.
Koncepce národních výborů byla rovněž zakotvena v Košickém vládním programu z 5. dubna 1945. Pravomoci národních výborů byly vymezeny vládním nařízením č. 4/1945 z 5. května 1945, na něž navazovaly směrnice ministerstva vnitra (č. 6 a 7 Úředního listu) schválené vládou ČSR 19. května 1945, které stanovily, jak budou národní výbory složeny. Tyto směrnice byly chápány jako prozatímní organizační řád národních výborů a platily až do ledna 1946.
Po Vítězném únoru 1948 přešla veškerá vládní moc do rukou KSČ. Vznikaly akční výbory Národní fronty, které tlumočily politickou vůli lidu, ale nepřevzaly úkoly národních výborů a ani samy nevykonávaly veřejnou správu. Jen nadřízeným orgánům podávaly návrhy na odvolání, nebo doplnění členů NV, protože s převzetím moci do rukou KSČ byla spojena i očista úřednického aparátu, tzn. že někteří zástupci nekomunistických stran byli zbaveni svých funkcí.
V Ústavě z 9. května 1948 došlo k uzákonění vlády jedné strany - KSČ, jakož i právnímu zakotvení "lidové správy". Národní výbory byly charakterizovány jako zastupitelské sbory, jimiž svrchovaný lid vykonává státní moc, které měly být nositelem a vykonavatelem státní moci v obcích, okresech a krajích. Státní správa začala výrazně zasahovat do všech oblastí (ekonomické, zemědělské, kulturně-společenské), kompetence národních výborů se od Února 1948 rozšířila. Národní výbory přebíraly správu různých oborů, které doposud vykonávaly jiné úřady (např. finanční, péče o mládež, obchodní a živnostenské komory, část kompetencí Fondu národní obnovy, úřady ochrany práce, zemské a místní školní rady, okresní školní výbory, osvětové rady).
Dle ústavního zákona č. 81/53 Sb. byly národní výbory vyňaty z působnosti ministerstva vnitra a podřízeny přímo vládě ČSR. Zdůvodněním bylo to, že NV zasahovaly do všech oblastí a přesahovaly rámec působnosti ministerstva vnitra.
Od konce roku 1953 vláda ČSR připravovala nový zákon o národních výborech. K návrhu zákona byla vyhlášena v lednu roku 1954 celostátní diskuse, kdy se občané mohli vyjádřit k připravovanému zákonu, samozřejmě jen v úzkém rozmezí, které poskytoval totalitní stát. Jak si komunisté veřejnou diskusi představovali, svědčí plamenné usnesení ze společného zasedání NV, OAV NF, MAV NF a JNV v Liberci ze dne 16. 1. 1954, ve kterém mimo jiné zaznělo: "Součástí diskuse se pak musí stát se vší vážností otázka boje za mír, boj proti masarykovskému lžihumanismu, buržoaznímu nacionalismu a sociáldemokratismu, stejně tak jako odhalování pravé tváře zrádců našeho lidu." Za účelem seznámit s návrhem zákona o národních výborech co nejširší vrstvy obyvatelstva vznikly při národních výborech stálé komise pro vedení celonárodní diskuse, řídící mohutnou kampaň, která měla za úkol budit dojem demokracie v Československu.
Základními normami působení NV se staly zákony č. 12 a 13/1954 Sb. o národních výborech a č. 14/1954 Sb. o volbách do národních výborů z 3. března 1954, podle nichž se NV staly místními orgány státní moci pracujícího lidu Československa, které měly řídit hospodářskou a kulturní výstavbu socialismu ve svých obvodech. Tyto zákony přinesly změny v organizaci národních výborů všech stupňů. Kodifikovaly důsledné rozlišování mezi národním výborem jakožto orgánem státní moci (plénum NV) a jeho výkonnými orgány jakožto orgány státní správy (rada NV). Pod pojmem národní výbor se rozuměl pouze orgán státní moci, tj. plénum (zasedání) národního výboru. Plénum se scházelo většinou šestkrát za rok a rozhodovalo o zásadních otázkách organizace národního výboru (volba rady, členů komisí, vedoucích odborů a správ). Rada NV jakožto výkonný orgán státní správy měla v Šimonovicích šest členů a zpravidla se scházela jednou za 14 dní. Zajišťovala a organizovala plnění úkolů MNV na všech úsecích života společnosti podle usnesení pléna, podle směrnic národního výboru vyššího stupně a dle směrnic vlády.
V roce 1960 došlo k reorganizaci státní správy, kdy území státu bylo rozděleno na deset krajů, každý s 8 - 14 okresy (celkem 108 okresů). Národní výbory byly i nadále orgány státní moci a správy. Jejich organizační strukturu a náplň činnosti nově vymezoval zákon č. 65/1960 Sb. z 25. května 1960, v němž byly charakterizovány jako nejširší orgány pracujících, orgány státní moci a správy v krajích, okresech a obcích. Tímto zákonem získaly národní výbory širší působnost zejména v hospodářství, místních potřebách (?) a stavebnictví, mohly spravovat některé výrobní podniky, školy a sociální instituce. Podobně jako v ústavě přijaté v témže roce byla i ve zmíněném zákoně uvedena zásada vedoucí úlohy KSČ.
Kompetence pléna a rady zůstaly stejné, změnilo se postavení a náplň komisí, které plnily nejen funkci iniciativní a kontrolní, nýbrž i výkonnou. Projevem snahy přiblížit správu občanům bylo i to, že v komisích mohli působit i nečlenové NV.
Neodbornost komisí a současně jejich široká kompetence vedly ke kritice a úvahám o změnách, které vedly k přijetí nového zákona č. 69/1967 Sb. o národních výborech, kdy byly národní výbory označeny jako orgány socialistické státní moci a správy v krajích, okresech a obcích. Došlo k omezení výkonných funkcí v komisích, které se měly věnovat především činnosti iniciativní a kontrolní (vůči organizacím, které NV spravovaly). Současně bylo posíleno postavení rady na úkor pléna. Zákon byl později několikrát novelizován, ale k podstatným změnám již nedošlo.
Volební období bylo v roce 1960 prodlouženo z původních tří let na čtyři roky, od počátku 70. let na pět let.
Ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o československé federaci se systému národních výborů nedotkl. Do struktury národních výborů naopak významně zasáhla tzv. integrace obcí, slučování obcí do větších územních a správních celků. Z důvodu trvale klesajícího počtu obyvatel ve venkovských oblastech programově vznikl v roce 1980 systém střediskových obcí. Střediskovou obcí se stala jedna z obcí územního obvodu, v němž žilo 2500 - 3000 lidí. Kompetence národního výboru střediskové obce byly zvýšeny. Působnost MNV ve střediskových obcích upravoval zákon č. 49/1982 Sb.
Činnost národních výborů byla ukončena dnem konání komunálních voleb dne 24. 11. 1990, kdy byly nahrazeny obecními a okresními úřady. Krajské národní výbory byly zrušeny bez náhrady, část jejich agendy přešla na nově zřízené úřady okresní.

MNV v Pilínkově
Po osvobození v květnu 1945 vznikl spontánně český národní výbor (v květnu a červnu 1945), jež se v září 1945 přetvořil na Místní správní komisi pro Pilínkov, Minkovice a Hlubokou. Místní správní komise vznikaly po skončení 2. světové války ve všech obcích s převahou německého (tj. národnostně nespolehlivého) obyvatelstva. Do roku 1945 se jednalo o obec s převážně německým obyvatelstvem. Dle statistických údajů žilo v roce 1921 v Pilínkově 278, v roce 1930 už 540 obyvatel, z toho 186 Čechů a 353 Němců. Po skončení 2. světové války v roce 1945 a následném odsunu německých obyvatel se národnostní složení obyvatelstva obrátilo v poměru 305 Čechů a 38 Němců (1947). Po válce bylo na obyvatele německé národnosti nahlíženo jako na "zrádce a kolaboranty", a proto většina musela na základě Benešových dekretů opustit Československo. Došlo tak k velkým demografickým i hospodářským změnám: konfiskacím nepřátelského majetku (usedlostí, živností, zemědělské půdy), odsunu, následnému osídlení obyvatelstvem českým. Živnostenské podniky i zemědělské usedlosti byly dány pod národní správu. Němcům byl zabavován též movitý majetek, především cennější povahy, jako např. radioaparáty, jízdní kola, fotoaparáty, hudební nástroje, dalekohledy, psací stroje a motorová vozidla (auta, motocykly). Ve všech domech byly provedeny podrobné soupisy movitých věcí, které byly prodávány. Část výtěžku šla do Fondu národní obnovy.
Dne 8. září 1945 došlo v hostinci "U zastávky" (čp. 51, dnes "U Horáků") k volbě místní správní komise (MSK) a místní rolnické komise (MRK) za přítomnosti 35 českých občanů. Do MSK byli zvoleni Josef Technik, Bohumil Šámal, Arnošt Stejskal, Jaroslav Sedmidubský, Josef Pavlů a Antonín Skopový, jako náhradníci Jaroslav Kubásek a Josef Stejskal. Do MRK se dostali Josef Šámal, Antonín Roskovec, Antonín Lipnický, Rudolf Prokeš a Josef Šmejc. Bohužel zápisy z prvních dvou schůzí se nedochovaly. Schůze se konaly v úřední místnosti v bývalém hostinci u Bulířů. Všechny místní záležitosti byly většinou projednávány jak celou MSK, tak MRK. Koncem října 1945 byl za obecního posla určen Josef Tvrzník za plat ve výši 1.000,- Kčs. Od ledna 1946 tuto činnost vykonával Josef Jadrný za odměnu 500,- Kčs.
Ve volbách do MNV v červnu 1946 bylo odevzdáno 108 hlasů pro KSČ, 34 pro stanu sociálně-demokratickou, 15 pro národně socialistickou a 3 hlasy pro stranu lidovou. Dne 3. VII. 1946 převzal správu obce nově zvolený 15-tičlenný národní výbor v čele s předsedou Jaroslavem Růtou (KSČ). Dalšími členy MNV se stali za KSČ Jan Havle (místopředseda), Rudolf Bulíř, Antonín Skopový, Václav Slaba, Oldřich Šádek, Bohuslav Šámal, Josef Šmejc, Václav Švařík, Jan Vobořil, Rudof Vrána, za stranu soc. demokratickou Hynek Pavlů (zapisovatel), Josef Pavlů a Rudolf Bobek a za stranu národně socialistickou Jaroslav Sedmidubský.
Výše jmenovaní členové MNV byli současně zvoleni do rady a jednotlivých komisí, a to následovně:
rada MNV: J. Růta, J. Havle, O. Šádek, V. Švařík, H. Pavlů
komise finanční: O. Šádek (předseda), B. Šámal, V. Slaba, R. Bobek
komise zemědělská: V. Švařík (předseda), R. Vrána, A. Skopový, J. Pavlů
komise kulturní: H. Pavlů (předseda), R. Bulíř, J. Vobořil, J. Sedmidubský
komise bytová: J. Havle (předseda), J. Vobořil, J. Šmejc, J. Pavlů
Již na podzim 1946 se při zasedání MNV objevily rozpory, které vznikly kvůli nekompetentním rozhodnutím předsedy Růty a kvůli rozšiřování ostuzujících zpráv o bývalé správní komisi, jejímiž členy někteří členové současného NV byli (Sedmidubský, 3. schůze MNV dne 4. IX. 1946).
V lednu 1947 se obecním poslem stal Bohuslav Vávra s měsíčním platem 500,- Kčs. V únoru 1947 na svou funkci předsedy MNV resignoval Jaroslav Růta. Volba nového předsedy proběhla dne 27. února 1947, kdy byl deseti hlasy zvolen Antonín Skopový, 2 hlasy Bohuslav Šámal (a 1 lístek byl odevzdán bílý). Po prvotním odmítnutí a následném desetiminutovém přemlouvání ze strany členů KSČ Antonín Skopový funkci nakonec přijal.
Současně na téže schůzi byla v únoru 1947 ustavena kronikářská komise ve složení Jaroslav Sedmidubský (řídicí učitel) a Antonín Skopový. Byla též zvolena knihovní rada (předseda Hynek Pavlů, knihovník Antonín Skopový, členové Oldřich Šádek a Miroslav Lipnický).
V červnu 1948 skončily pracovní skupiny Národního pozemkového fondu přídělová řízení. Přídělový plán pro Pilínkov byl s konečnou platností schválen 30. června a jakékoliv změny ve vlastnictví po tomto datu byly možné jedině smlouvami. Schválením přídělového plánu skončila i funkce Místní rolnické komise jakožto lidového orgánu pro provádění dekretu č. 28/45 Sb.
Kandidátka Národní fronty pro volby v roce 1948 byla zvolena 178 hlasy, bílé lístky odevzdalo 14 občanů.
Veřejné schůze se odehrávaly v hostinci Jana Havleho ("U zastávky"?). V roce 1946 byly úřední hodiny národním výborem stanoveny na úterý, čtvrtek a sobotu, vždy v době od 16 do 19 hodin. Plenární schůze se konaly každou první středu v měsíci. Od 1. ledna 1950 došlo k reorganizaci, po níž se schůze rady konaly 1x za 14 dní a plenární zasedání 1x za dva měsíce, popřípadě dle potřeby. MNV bylo doporučeno, aby se veřejné schůze (hovory s občanstvem) konaly 4x ročně zároveň se schůzí pléna.
Vzhledem k torzovitosti dochovaného archivního materiálu nelze zjistit, kdy byl v roce 1948 v Pilínkově ustaven akční výbor Národní fronty. V 50. letech (1952, 1954) MAV NF naprosto nefungoval, obdobně jako místní skupina ČSM, Tělovýchovná jednota Sokol či Místní organizace (MO) KSČ. Ze složek Národní fronty pracovala nejlépe Hasičská jednota. JZD potřebovalo stálou podporu všech ostatních složek. V této době byl ustaven tajemník společný pro obce Pilínkov a Horní Hanychov, což se časem ukázalo jako nevyhovující. Tajemník do Pilínkova docházel pouze dvakrát týdně. Administrativě nebyla věnována pozornost, spisy nebyly zakládány. Nevedl se přehled o vyřizovaných spisech, dokonce ani podací protokol.
Rada Jednotného národního výboru v Liberci dne 12. ledna 1950 schválila usnesení MNV v Pilínkově a MSK v Hluboké o sloučení těchto obcí v jednu politickou obec, k němuž došlo s účinností ode dne 3. V. 1950. Hranice nově vzniklé obce byly tvořeny dosavadními katastrálními hranicemi Pilínkova a Hluboké. Až do jmenování nových členů bylo správou obce pověřeno společné vedení výše uvedených MNV a MSK. MNV v Pilínkově převzal veškerou spisovou agendu Místní správní komise v Hluboké. Úřadovna MNV v Pilínkově se stala společnou pro obě obce.
V únoru 1950 byla zřízena osvětová komise ve složení předseda Walter Stejskal, Ludmila Černá a Ladislav Vobořil.
V červnu 1951 na návrh MAV NF byli za členy MNV zvoleni Rudolf Vrána, Hana Šmejcová a Melanie Janů za odvolaného předsedu Antonína Skopového, Karla Holinu a Marii Drtinovou. Novým předsedou MNV byl na návrh předsedy MO KSČ všemi hlasy zvolen Václav Sameš.
Dle průzkumu činnosti MNV I. referátem Jednotného národního výboru v Liberci v březnu 1952 nebyl znám ani přesný počet členů MNV. MNV v Pilínkově byl zařazen mezi obce I. kategorie, v nichž pracovalo 5 členů rady MNV a 15 členů pléna. Komise byly sice ustaveny, ale aktivně nepracovaly. Jejich činnost fakticky zastávali jednotliví referenti: zemědělský František Šámal, finanční Otakar Pavlů, školský a zdravotní Miloš Technik (předtím vykonával funkci referenta technického), technický, hospodářský a pro vnitřní obchod Jan Havle.
MNV v Pilínkově měl ve své správě domy čp. 52, 64, 65 a 96, které v červenci 1958 předal do operativní péče Domovní správy Vesec.
Ve volbách do NV v roce 1954 se na kandidátce vypracované Národní frontou objevili Václav Sameš, Antonín Skopový, Frant. Stejskal, Jaroslav Sedmidubský, Emil Horák, Bohumil Bína, Bedřich Pietsch a Václav Švařík. Návrh na Josefa Stejskala byl zamínut, protože jest málo přímý, místo něj byl navržen Jaroslav Jiroš. Při volbě do MNV v roce 1957 bylo zvoleno 11 kandidátů oproti 9 v roce 1954.
Koncem 50. let se v obci objevil nedostatek vody kvůli připojení nově postavené továrny Preciosy (Jablonecké bižuterie) v sousedních Minkovicích na pilínkovský vodovod.
Schůze Výboru žen se koncem 50. let (1959) konaly pravidelně. Výbor, jehož předsedkyní v této době byla pí. Syrůčková, pořádal kursy šití nebo přednášky se zdravotnickou tematikou. Spolupracoval při sběru odpadních surovin, či při pořádání oslav a akcí v obci uskutečňovaných (oslava MDŽ, štafeta míru apod.).
V roce 1958 se jako členové pléna MNV objevují Sameš, Bína, Emil Horák, Walter Stejskal (předseda kulturně osvětové komise), Fr. Stejskal, Jan Havle, Klučkovič, Pietsch, Beneš, Fr. Bárta, Sedmidubský (tajemník). Zasedání MNV se konala v úřadovně MNV (dům čp. 49).

Na základě usnesení plenárního zasedání ONV Liberec z 21. 4. 1960 došlo s účinností od 12. 6. 1960 k integraci obcí Doubí a Pilínkova.
Po sloučení s Doubím začal pracovat 10-tičlenný občanský výbor (OV) Pilínkov, jehož členy se v roce 1960 stali: Václav Sameš, Jaroslav Sedmidubský, Bedřich Pietsch, Frant. Stejskal, Jarmila Nováková, Bohuslav Bína, Božena Holinová, Rudolf Tvrzník, Miloslav Jareš a Rudolf Köhler. V zápisech ze zasedání OV v roce 1967 figurují Sameš, Sedmidubský, Techniková, Mayer, Hůza, O. Pavlů, Jaroš, W. Stejskal, Lad. Stejskal a Holinová. V letech 1972-1976 se v zápisech ze zasedání OV objevují jména Bobek, Jiříčková, Jadrná, Sameš, Bárta, Pavlů, Novák.

Na základě usnesení mimořádného plenárního zasedání ONV v Liberci ze dne 19. 4. 1976 došlo k územním změnám , kdy s účinností od 1. 5. 1976 byla obec Doubí připojena k Liberci jako jeho XXIII., Pilínkov jako XXIV. a Hluboká jako XXVIII. městská čtvrť.
Tento stav trvá dodnes.

Zaměstnání obyvatel
Statistiky ze 40. let 20. století ukazují, že už tehdy Pilínkov nebyl typickou zemědělskou obcí: obyvatelstvo se zabývalo z 26% zemědělstvím a lesnictvím, 42% pracovalo v průmyslu a řemesle, v obchodu a dopravě 12%, samostatné povolání mělo 17%. Při staničním úřadě ČSD se vytvořila závodní skupina ROH zaměstnanců v dopravě.
Přestože byla obec v 50. letech osídlena průmyslovými dělníky ze 70%, byla počítána mezi zemědělské (což bylo příčinou nedostatku zásobování máslem).
V lednu 1947 bylo v Pilínkově zřízeno Zemědělské strojní družstvo, jež se skládalo z 10 členů - místních rolníků, předsedou družstva se stal Antonín Skopový.
V říjnu 1950 se strojní družstvo přetvořilo na Jednotné zemědělské družstvo (JZD) II. typu. V roce 1953 se JZD chystalo na přechod na IV. typ, k čemuž ale nedošlo kvůli vystoupení sedmi členů z družstva. V roce 1954 bylo v družstvu 5 členů, v obci celkově 27 zemdělců. Vpolovině 50. let (1955) JZD prakticky neexistovalo. V listopadu 1956 byl družstvu ustaven opatrovník Miloslav Haužvic, který sám JZD zastupoval. V roce 1971 se družstvo stalo součástí Státního statku Liberec. JZD i jednotlivě hospodařící rolníci (JHR) museli odvádět dodávky masa, mléka, obilí, brambor, lnu a ovčí vlny. Koncem 40. let mléko každodenně do mlékárny v Liberci odvážel Bohumil Pek.
Škola
Hned po válce se v obci obnovilo vyučování ve dvoutřídní škole (čp. 34) i školce. Měšťanská škola (později 6.-9. ročník ZŠ) byla přesunuta do Vesce. V lednu 1946 byly obeslány sousední vesnice, aby vyslaly své zástupce pro vytvoření Místní školní rady (Minkovice měly mít dva, Hluboká jednoho). Ředitelem školy se stal hned po osvobození Jaroslav Sedmidubský (byl ředitelem již před válkou). Plnil i funkci tajemníka MNV a byl členem VO KSČ.
V 50. letech (1953) MNV škole nevěnoval přílišnou pozornost. V té době se plánovalo, aby škole bylo přiděleno asi 20 arů orné půdy. Tak se měla ona i mateřská školka stát samozásobitelem zeleninou. Současně se mělo vytvořit mičurinské pole. V jedné budově byla umístěna škola i mateřská škola (dětský útulek, od roku 1951 s celodenním provozem). Koncem 50. let (1959) školu navštěvovaly děti ze sousedních Minkovic a také z přilehlých částí Doubí, Horního Hanychova a Vesce.
Po získání schopného vedoucího v září 1958 se ve škole začala zdárně vyvíjet i pionýrská organizace.

Občanská vybavenost a výstavba
Místní lidová knihovna (MLK) vzdělávala české obyvatelstvo od svého založení v roce 1920. Počátkem 50. let (1952) jako knihovník pracoval pan Jaroš.
Místní rada osvětová v Pilínkově dle dochovaných zápisů ze schůzí pracovala v roce 1947, jejím předsedou byl Bobek a členy Ant. Skopový, Ludmila Černá, Jaroslava Kousalová, Božena Prokešová, Jaroslav Sedmidubský a František Rotník (? - špatně čitelné). Újezdní Osvětová beseda (OB) ve Vesci v roce 1951 konstatovala, že Pilínkov je jedinou obcí v našem újezdě, která práci OB ignoruje. Osvětová beseda v Pilínkově začala přece jen pracovat, jak dokládá hlášení kulturních akcí za duben 1952 - v obci se dvakrát konalo loutkové představení. OB zajišťovala i rozhlasové relace (především agitace, pozvání na brigády). Od roku 1964 se stala její předsedkyní učitelka Zahradníková. Od roku 1960 připravovala loutkové divadlo kulturní komise (jeviště bylo zřízeno v budově MNV).
Do obce pravidelně zajíždělo putovní kino, hrálo každou středu (1959) a bylo uspokojivě navštěvováno.
Vlastní poštovní a telegrafní úřad v obci nepracoval, službu pro obec zajišťoval Poštovní úřad v Rochlici.
Koncem 40. let provozovalo Severočeské konsumní a výrobní družstvo (SKD) v Dlouhém Mostě koloniální prodejnu v čp. 31, řeznicko-uzenářskou prodejnu v čp. 22 a prodejnu mléka a pečiva v čp. 224. Později o zásobování obyvatelstva pečovalo spotřební a výrobní družstvo Jednota. V roce 1953 Jednota převzala trafiku p. Havleho, který živnost zrušil.
Dopravní spojení s Libercem bylo od roku 1859 zajišťováno železnicí. V roce 1959 se rozšířilo autobusové spojení do Doubí a pro zaměstnance n.p. Brusírny kamenů (Preciosa) se jednalo o prodloužení trasy ke kovárně v Pilínkově.
V roce 1952 se plánovalo, že se zřídí v obci místnost pro první pomoc. Zdravotní péči však nakonec zajišťovalo zdravotní středisko ve Vesci. Po připojení Pilínkova k Doubí v roce 1960 bylo zřízeno v Doubí (1965).
V akci 5M (pět milionů) bylo již od konce 40. let za brigádnického přispění občanů provedeno osvětlení, opravy obecních cest, zejména silnice vedoucí na Hlubokou. Byla také opravena hasičská zbrojnice a škola. V plánu se objevila výstavba vodní nádrže, obec byla celkově zvelebována. Na parcele č. 117/1 v letech 1952-1953 brigádnicky postavili lyžařský (skokanský) můstek. V roce 1958 bylo slavnostně, s hudbou a programem žáků národní školy, otevřeno koupaliště (dle návrhu ze tří nádrží udělat jedno koupaliště). V roce 1959 se opravila budova MNV (čp. 49).
V 50. letech probíhaly socialistické soutěže s okolními obcemi. V letech 1952 - 1958 Pilínkov soutěžil s MNV Šimonovice a MNV Minkovice, v roce 1959 s MNV Záskalí.
V průběhu 50. let se projevily problémy s nedostatkem vody, které byly způsobeny tím, že na stávající obecní vodovod byla napojena minkovická Preciosa.
Snahy byly i o výstavbu bytových jednotek pro místní pracující, neboť nedostatek bytů vedl mladé lidi po založení rodiny k odchodu z obce.

Spolková činnost
V červenci 1946 vznikl Hasičský sbor (později Československý svaz požární ochrany (ČSPO), v obci se jako jako jediný projevoval aktivně. Členové konali pravidelně 1x měsíčně výborové a čtvrtletně členské schůze. S MNV se podíleli na opravě hasičské zbrojnice a vybudování vodní nádrže, neboť vzhledem k nedostatku vody v případě požáru nebyla v obci voda. Koncem 50. let (1959) za předsedy Vlastimila Rotschedla měl svaz 55 členů, zúčastňoval se soutěží a cvičení. Členové svazu pořádali plesy, lyžařské závody, nebo se podíleli na zemědělských pracech či na sběru odpadových surovin.
Na základě výnosu Zemského národního výboru v Praze byl v únoru 1946 ustaven spolek divadelních ochotníků Josef Kajetán Tyl se sídlem v Pilínkově pod Ještědem. Měl 12 členů a scházel se v hostinci "U zastávky" ("U Havlů"). Jan Havle také figuruje mezi těmi, kteří podepsali stanovy (Rudolf Prokeš, Josef Raš a Jan Havle). V únoru 1948 byli zvoleni noví funkcionáři: J. Sedmidubský (předseda), M. Fejfarová (místopředseda), L. Černá (jednatel), J. Roubínková a R. Prokeš (režiséři), J. Souček a H. Šmejcová (členové výboru). Během roku 1949 soubor nevyvíjel vůbec žádnou činnost, poněvadž nemá herců. Proto zanikl a byl sloučen s TJ Sokol. Na základě rozhodnutí JNV v Liberci ze dne 7. dubna 1950 byl spolek vymazán ze spolkového katastru.
Místní odbor Národní jednoty severočeské pro Pilínkov a okolí obnovil svou činnost v červnu 1947. Nepracoval však dlouho, poněvadž již 23. listopadu 1948 zanikl na základě výnosu Zemského národního výboru v Praze.
Výnosem Zemského národního výboru ze dne 1. 7. 1948 bylo schváleno vytvoření místní skupiny Svazu české mládeže (SČM), později Československý svaz mládeže (ČSM). V roce 1947 se objevují jeho zástupci V. Stejskal a R. Prokeš. V 50. letech se činnost oslabila kvůli odchodu mnoha příslušníků mladé generace.
Výměrem Okresního národního výboru v Liberci ze dne 17. 6. 1949 byla utvořena Tělocvičná jednota (TJ) Sokol se sídlem v Pilínkově pod Ještědem. Zakladateli byli Jaroslav Sedmidubský, Oldřich Šádek a Josef Ferda. Spolek měl 18 členů. Pravidelně však cvičilo žactvo, dorostenci a ženy, jinak spolek činný nebyl. V 50. letech se spojením TJ Minkovice a TJ Pilínkov utvořila TJ Jiskra Pilínkov - Minkovice. Zájem o tělovýchovnou činnost ale postupně upadal. V prosinci 1958 byl ustaven přípravný výbor pro znovuzaložení Tělovýchovné jednoty (TJ) Sokol ve složení Technik, W. Stejskal a Nováček z Vesce. Jednota zahájila svou činnost k 1. březnu 1959. K činnosti používala sál MNV, stejně jako předchozí Jiskra. Do aktivit byli zapojeni i oba učitelé místní národní školy.
Místní organizace (MO) KSČ v 50. letech nepracovala jak měla, nebyla řídící složkou v obci.

POČET OBYVATEL
Rok Pilínkov Domy Hluboká Domy Poznámka
1651 104 11 93 15
1698 129 109
1869 316 42 180 25
1890 329 48 130 23
1900 371 54 128 26
1910 357 52 112 22 7 Čechů, 346 Němců
1910 371 128N, 21 č 1 Čech, 370 Němců
1921 278 53 82 22 46 Čechů, 232 Němců
1930 540 64 111 24 186 Čechů, 353 Němců
1939 342 75
1945 361 261 Čechů, 86 Němců (VI/46)
1945 371 65
1947 44
1947 319 67 42 20 305 Čechů, 38 Němců
1950 337 66 56 19
1954 312 63 43 14
1961 398 36
1970 676 75 22 10
1980 722 85 13 5
1991 657 87 9 3
2001 687 105 13 12
Přehled funkcionářů MSK a MNV Pilínkov

1945-VII/1946 předseda MSK Josef Technik

VII/1946- II/1947 předseda MNV Jaroslav Růta
tajemník ?

II/1947-1951 předseda MNV Antonín Skopový
tajemník ?

1951-1960 předseda MNV Václav Sameš
1951-XI/1953 tajemník Josef Chotěnovský
XII/1953-VI/1954 tajemník Josef Kupec
VI/1954-1960 tajemník Jaroslav Sedmidubský

1960-1976 předseda OV Václav Sameš


II. VÝVOJ A DĚJINY FONDU

Fond vznikl z činnosti Místního národního výboru Pilínkov, během jehož působení skartace neproběhly.
Po sloučení s Hlubokou v roce 1950 MNV v Pilínkově převzal veškerou spisovou agendu Místní správní komise v Hluboké.
Písemnosti MNV Pilínkov byly do Okresního archivu v Liberci převzaty dne 18. 8. 1975 pod přírůstkovým číslem 713 a uloženy do depozitáře v kostele sv. Antonína Paduánského v Liberci-Ruprechticích. Odtud byly po navrácení kostela katolické církvi v roce 1992 přesunuty do depozitáře Státního okresního archivu Liberec v Machníně.
V době činnosti MSK (1945-1946) se používalo razítko průměru 33 mm s opisem Místní správní komise pro Pilínkov, Minkovice a Hlubokou. Na spisech se také objevuje otisk presentačního razítka s jednoduchým nápisem Správní komise/ Došlo: …../ Zodpověděno: ..... / Číslo:.... a rukou dopsanými údaji. Toto razítko je většinou otištěno v levé horní části spisu.
V červenci 1946 se objevuje kulaté razítko o průměru 33 mm ohraničené jednoduchou linkou s opisem MÍSTNÍ NÁRODNÍ VÝBOR/ PILÍNKOV, uprostřed zobrazen lev.
Od roku 1948 je nejčastěji v pravém horním rohu spisů dochován červený otisk presentačního razítka s jednoduchým nápisem Místní národní výbor Pilínkov/ Došlo dne …../ Vyřízeno …./ Čj. .... Zn. ...... a rukou dopsanými údaji.

Fond MNV Pilínkov má kartu NAD (Národní archivní dědictví) č. 226.
Vnitřní skartace fondu byla provedena při archivním zpracování v jarních měsících roku 2008, inventář s věcným a místním rejstříkem byl vyhotoven v červnu 2008.

III. ARCHIVNÍ CHARAKTERISTIKA

Dochovaný archivní materiál vznikl z působení Místního národního výboru v Pilínkově v letech 1945-1960.
Spodní hranice je dána procesem, kdy se správa obce po ukončení 2. světové války dostala do českých rukou. Horní časová hranice je určena spojením obce se sousední obcí Doubí v roce 1960.
Prioru (1897) tvoří mapa s katastrálními čísly pozemků (inv. č. 169). Posteriorní přesah roku 1961 je zaznamenán v zápisech do domovních knih pro Pilínkov (inv. č. 105).
Kvůli způsobu dochování (volné listy) a pro lepší ochranu dochovaného materiálu byla většina knih (tj. zápisy ze zasedání MNV a rady MNV) uložena do kartonů. Jeden rok zápisů ze zasedání plén (resp. rady MNV) tvoří jednu úřední knihu. Zápisy ze zasedání MNV či rady zapsané v průpisových sešitech nejsou dochovány vůbec.
Kronika dokumentující dějiny obce po roce 1945 není dochována, i když její existence je doložena v zápisech ze zasedání MNV.
Ve spisech stavební dokumentace je zařazen nejprve materiál týkající se rodinných domů, které jsou v rámci jednotlivých katastrálních území (Pilínkov, Hluboká) rovnány dle čísel popisných. Poté následuje chronologická řada ostatních stavebních spisů.
Při uvádění čísla popisného v některých spisech MNV Pilínkov jsou čp. často lomena římskou číslicí. Toto lomení se objevuje až po spojení Pilínkova s Hlubokou v roce 1950. Sloužilo k rozlišení domů ve sloučených obcích (např. čp. 42/I značí dům čp. 42 v Pilínkově, čp. 3/II dům čp. 3 v Hluboké).

Při úřadování nebyl používán spisový plán, nebyly vedeny ani podací protokoly. Spisy s číslem jednacím, nadepsáným červenou tužkou na horní okraj spisu, byly věcně řazeny do několika konvolutů. Tyto papírové kancelářské složky nesly na přední straně písmena označující zkratku (F - finanční, K - kulturní, Tr - trestní, V - vojenské). Konvoluty byly při pořádání rozpuštěny. Struktura fondu byla vytvořena uměle na základě návrhu metodického pokynu Archivní správy Ministerstva vnitra pro zpracování fondů MNV z roku 1997 a je tedy následující:
I. Úřední knihy
Knihy správní
Zápisy ze zasedání pléna, rady
II. Spisový materiál
Spisy
1. Organizace a kontrola
1.1. Změny hranic, slučování
1.2. Volby do zastupitelských sborů, volby soudců z lidu
1.3. Organizace a členění NV, výkazy o činnosti, komplexní rozbory, plány práce
1.4. Organizace a činnost komisí, výborů žen
1.5. Soutěže, závazky, slavnosti, vyznamenání, rezoluce
1.6. Pracovníci aparátu a zařízení NV
1.7. Revizní zprávy, kontrolní činnost
2. Plánování a finance
2.1. Inventář obecního majetku, obecní rozpočet, účetní výkazy a uzávěrky
2.2. Převod nemovitostí
2.3. Správa obecního majetku
2.4. Válečné majetkové škody, majetkové záležitosti - konfiskace, převody majetku, národní správa, osídlení pohraničí
2.5. Místní daně a poplatky
3. Zemědělství a výživa, lesní a vodní hospodářství
3.1. Evidence zemědělských pozemků a budov
3.2. Pozemkové úpravy
3.3. Živelné pohromy, ochrana proti škůdcům, kácení stromů, veterinární opatření
3.4. Pracovní síly v zemědělství
3.5. Rostlinná a živočišná výroba, ovocnářství, včelařství
3.6. Výkup zemědělských výrobků, povinné dávky
3.7. Mlýny
3.8. Lesní hospodaření, honitba, myslivost
3.9. Vodohospodářství, vodní zdroje
3.10. Ochrana životního prostředí
4. Místní hospodářství, doprava a obchod
4.1. Živnosti, hřbitov
4.2. Bytové hospodářství
4.3. Místní komunikace, doprava
4.4. Maloobchodní síť
5. Územní plánování a výstavba
5.1. Územně plánovací dokumentace
5.2. Zvelebení obce, akce Z
5.3. Energetika
5.4. Místní rozhlas, telefon, pošta
6. Školství, kultura
6.1. Školy, učitelé
6.2. Osvětová a kulturní činnost, knihovny, kina
7. Zdravotnictví a sociální zabezpečení
7.1. Zajištění pracovních sil
7.2. Zdravotní poměry, hygienická služba
7.3. Sociální péče, ochrana mládeže

8. Vnitřní správa
8.1. Spolky, společenské organizace, Národní fronta
8.2. Spolupráce s armádou
8.3. Evidence obyvatelstva, sčítání lidu
8.4. Šetření národní spolehlivosti
8.5. Státní občanství
8.6. Matriční doklady
8.7. Archivní a spisová služba
8.8. Názvy ulic a veřejných prostranství
8.9. Ochrana veřejného pořádku
8.10. Civilní obrana, požární ochrana

III. Účetní materiál
Hlavní knihy
Pokladní knihy

IV. Ostatní materiál
Mapy a plány
Dokumentace

Fond tvoří 175 inventárních a 49 evidenčních jednotek, tj. 33 knih (1945-1960),
10 kartonů (1945-1960 (1961)) a 6 map (1897) 1949-1960.
K inventáři je připojen věcný a místní rejstřík a seznam některých zkratek používaných v aktech MNV.


Záznam o vnitřní skartaci:
Během zpracování fondu byl vyřazen především duplicitní a multiplicitní materiál, prázdné formuláře, rukou psané poznámky, měsíční výkazy, dílčí statistická hlášení. Celkem bylo vyskartováno 0, 42 bm písemností z let 1945-1960.
Dále byly z fondu vyčleněny písemnosti vzniklé z činnosti jiných institucí (Archiv obce Pilínkov, JZD Pilínkov, MNV Doubí, MNV Vratislavice). Současně byl vyřazen aktový materiál do nově vzniklého samostatného fondu Místní správní komise Hluboká (1945-1950).
Fond po zpracování obsahuje 1, 34 bm archivního materiálu.

IV. ROZBOR OBSAHU FONDU

Fond Místní národní výbor Pilínkov obsahuje základní písemnosti k dějinám obce v období od ukončení 2. světové války až po připojení k obci Doubí v roce 1960.
Ačkoliv se dochovaly záznamy o existenci kroniky, není bohužel dochována.
Zápisní kniha Místní správní komise nebyla patrně vůbec pořízena. V prosinci 1946 místopředseda Havle během zasedání MNV uvádí, že má v úmyslu obstarati knihu (protokolů), a chce, aby tato kniha odpovídala svou úpravou tomuto významu. Antonín Skopový slíbil, že ji nechá pořídit, avšak nestalo se tak. Mezi nejdůležitější materiál patří zápisy plenárních zasedání MNV a schůze rady MNV (inv. č. ). Jsou však dochovány dosti torzovitě.
Písemnosti inv. č. 31-40, 45- 46, 48 rozkrývají organizaci, činnost a hospodaření MNV, seznamují nás také s pracovníky aparátu. Údaje k nemovitému majetku v držení MNV lze najít v inventarizačních soupisech (inv. č. 49).
Katastrální záležitosti obsahují převody majetku v katastru Pilínkova a po roce 1950 i v katastru Hluboké (inv. č. 50-52).
Zemědělská část v sobě skrývá především evidenci půdy, různorodé materiály k rostlinné, živočišné výrobě a včelařství. Významné informace podává zemědělská statistika (soupis hospodářského zvířectva, přehled o plochách kultur a plochách osevu, o počtu osob trvale činných v zemědělství, výkaz ovocných stromů, inv. č. 68-79). Spisy vlastního JZD (zápisy ze zasedání, korespondence) a jeho předchůdce Strojního zemědělského družstva jsou uloženy v samostatném fondu (NAD 1488).
Stavební materiály pod inv. č. 110-119 dokumentují jednak demolice, jednak nejprve soukromou bytovou výstavbu, rekonstrukce starých domů, tak také novostavby a investice veřejného charakteru.
V kulturně-vzdělávací oblasti obsažené v oddílu osvětová činnost lze zaměřit pozornost na slavnosti místního rázu, činnost místní knihovny, Místní rady osvětové (Osvětové besedy) či putovního kina pravidelně zajíždějícího do obce (inv. č. 126-129).
Pod inv. č. 136-142 najdeme doklady o činnosti spolků v obci (zápisy ze schůzí, plány práce, korespondence). Největší množství materiálu je dochováno k činnosti Československého svazu požární ochrany. Mezi ostatními spolky je třeba zmínit činnost ochotnického divadelního spolku J. K. Tyl (inv. č. 141).
O osudu dřívějších německých spoluobčanů po skončení války se lze dozvědět z evidence Němců, kde nalezneme i seznam antifašistů (inv. č. 144-146). Tuto poválečnou dobu ilustrují žádosti o potvrzení národní spolehlivosti (inv. č. 152) nebo záležitosti státního občanství (inv. č. 153), stejně jako konfiskace, národní správa a znovuosídlení pohraničí (inv. č. 54-64).
Souhrnné i jednotlivé informace o místních obyvatelích zachycuje evidence obyvatelstva (inv. č. 147-149), která zahrnuje celkové údaje o počtu obyvatel a abecední uspořádání informací o jednotlivých obyvatelích obce - dotazy na jejich přítomnost v obci, původ, zaměstnání, žádosti o vypracování posudků.
Pestrou plesovou činnost místního hasičského spolku dokládají pozvánky a plakáty (inv. č. 174).

Spisy týkající se stavebních a katastrálních záležitostí, které vznikly v Pilínkově a Hluboké po roce 1960, lze nalézt v již uspořádaném fondu MNV Doubí. Tam lze najít také zápisy Občanského výboru Pilínkov.
Fotografie kaple sv. Vavřince je uložena ve fondu redakce Die Zeit (1939-1945), Fotografie z Liberecka a okolí, kt. 80.

V. PROTOKOLÁRNÍ ZÁZNAM O USPOŘÁDÁNÍ FONDU

V roce 2008 fond Místní národní výbor Pilínkov uspořádala, inventář a rejstříky sestavila Mgr. Marie Burešová.
Čistopis byl vyhotoven se softwarovým využitím Microsoft Word 2002 a Inventáře 99 firmy Bach Systems.
Ke dni uspořádání (30. VI. 2008) fond obsahuje 33 knih (1945-1960), 10 kartonů (1945-1960 (1961)) a 6 map (1897) 1949-1960.



PRAMENY A LITERATURA

Prameny
SOkA Liberec, MNV Pilínkov, (1897) 1945-1960 (1961)
SOkA Liberec, MNV Doubí, 1945-1976, Zápisy Občanského výboru Pilínkov, kn. 86
SOkA Liberec , ONV Liberec, 1945-1960, Volby, kt. 426-429
SOkA Liberec , ONV Liberec, 1945-1960, Vnitřní správa, Slučování obcí, kt. 430
SOkA Liberec, ONV Liberec, 1960-1990, Vnitřní správa, t. č. ve stavu zpracování

Literatura
Čechová, Gabriela, Vývoj organizace a působnosti národních výborů v českých zemích v letech 1945-1960, in: Archivní časopis, 1962, č. 3, s. 129 - 147
Chocholoušková, Hana, Archivnictví na Liberecku a Státní okresní archiv v Liberci, in: Fontes Nissae, I/2000, Liberec 2000, s. 182 - 185
Karpaš, Roman a kol., Kniha o Liberci, 2. doplněné vydání, Liberec 2004
Kühn, Karl F., Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale im Bezirke Reichenberg, Brünn 1934
Metodický pokyn ke zpracování fondů MNV (návrh), Archivní správa Ministerstva vnitra ČR, Praha 1997
Poche, Emanuel, Umělecké památky Čech, 3. díl, P - Š, Praha 1977
Ressel, Anton Franz, Heimatskunde des Reichenberger Bezirkes, Stadt und Land, 2. Band, Reichenberg 1903 - 1905
Retrospektivní lexikon obcí Libereckého kraje 1850 - 2001, Liberec 2003
Severočeská ročenka, uspoř. Václav Brož a Alois Janata, Liberec, Cíl 1948
Seznam obcí v zemí České podle stavu z prosince 1945. In: Zprávy Státního úřadu statistického Republiky československé, Ročn. XXVII., 1946, č. 1 - 16
Statistický lexikon obcí republiky Československé 1955, Podle správního rozdělení 1. 1. 1955, sčítání lidu a sčítání domů a bytů 1. 3. 1950, Praha 1955
Statistický lexikon obcí ČSSR 1965, Podle správního rozdělení 1. 1. 1965, sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 1961, Praha 1966
Statistický lexikon obcí ČSSR 1974, Podle správního rozdělení k 1. 1. 1974, sčítání lidu, domů a bytů k 1. 12. 1970, Praha 1976
Statistický lexikon obcí ČSSR 1982, Podle správního rozdělení k 1. 1. 1982, sčítání lidu, domů a bytů k 1. 11. 1980, I. díl, Praha 1984
Statistický lexikon obcí České republiky 2005, Podle správního rozdělení k 1. 1. 2005 a výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001, Praha 2005
Šubrt, Jeronym a kol., České menšiny v severovýchodních a východních Čechách, s dodatkem: Roztroušené německé menšiny, Praha 1910
Technik, Svatopluk, Z minulosti Pilínkova, In: Od Ještěda k Troskám, Ročn. XII., 2005, č. 2, s. 114 - 125












INVENTÁŘ

Některé zkratky používané v aktech MNV
5 LP Pětiletý plán
APP Akční programový plán
AV NF Akční výbor Národní fronty
CO Civilní obrana
CV(F)P Celoroční výrobně finanční plán
ČOV čistírna odpadních vod
ČSAO Československé automobilové opravny
ČSČK Československý červený kříž
ČSD Československé státní dráhy
ČSM Československý svaz mládeže
ČSNS Československá strana národně socialistická
ČSPO Český svaz požární ochrany
ČSSD Československá sociální demokracie
ČSSS Československé státní statky
ČSŽ Československý svaz žen
ČVZ České vlnařské závody
DS Domovní správa
DŠP Družstevní škola práce
DTJ Dělnická tělovýchovná jednota
FRR Fond rezerv a rozvoje
GO Generální oprava
HTÚP Hospodářsko-technické úpravy pozemků (půdy)
JHR Jednotlivě hospodařící rolníci
JNV Jednotný národní výbor
JSČZ Jednotný svaz českých zemědělců
JZD Jednotné zemědělské družstvo
kat. ú. katastrální území
KAV NF Krajský akční výbor Národní fronty
KD Kulturní dům
KDR Krajská družstevní rada
KNV Krajský národní výbor
KOR Krajská odborová rada
KOVP Komise pro veřejný pořádek
LUT Lidová umělecká tvořivost
MAV NF Místní akční výbor Národní fronty
MČSP Měsíc Československo-sovětského přátelství (od 7.XI., tj. od svátku VŘSR)
MěNV Městský národní výbor
MH Místní hospodářství
MNV Místní národní výbor

MPPR ? v zemědělství (uspořádání pohledávek MPPR), pohledávky za příděl zeměd. majetku
MPS Místní požární sbor
MRK Místní rolnická komise
MRO Místní rada osvětová
MS Myslivecké sdružení
MSK Místní správní komise
MŠ Mateřská škola
MŠR Místní školní rada
MV Ministerstvo vnitra
MV KSČ Místní výbor Komunistické strany Československa
MVK Místní volební komise
n. p. národní podnik
NF Národní fronta
NPF Národní pozemkový fond
NV Národní výbor
NZ Nápravné zařízení
OAV NF Okresní akční výbor Národní fronty
OHS Okresní hygienická stanice
ONV Okresní národní výbor
OO VB Okresní oddělení Veřejné bezpečnosti
OSAZ Okresní spořitelna a záložna
OSK Okresní správní komise
OSSD Okresní svaz spotřebních družstev
OÚNZ Okresní ústav národního zdraví
OV Okresní výbor
OV Občanský výbor
OVK Okresní volební komise
OVKT? objekt OVKT
OVS Okresní vojenská správa
PO Požární ochrana
POL Podniky okresu Liberec
PS Požární sbor
PSVB Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti
ROH Revoluční odborové hnutí
SAZ Spořitelna a záložna
SČM Svaz české mládeže
SČSP Svaz československo-sovětského přátelství
SK Sportovní klub
SKD Severočeské konsumní avýrobní družstvo
SKD Sdružený komunální podnik
SNB Sbor národní bezpečnosti

SNR Svaz národní revoluce
SNV Sbor nápravné výchovy
SPB Svaz protifašistických bojovníků
SRPŠ Sdružení rodičů přátel školy
STS Strojní traktorová stanice
TJ Tělovýchovná jednota
Ú. l. Úřední list
ÚHZ Územní a hospodářské zásady
ÚNV Ústřední národní výbor
ÚPN SÚ Územní plán sídelního útvaru
ÚSNV Útvar Sboru nápravné výchovy
VO KSČ Vesnická organizace Komunistické strany Československa
VŽ Výbor žen
ZK Záložna - Kampelička
ZLH Odbor zemědělství a lesního hospodářství na ONV
ZN Zlepšovací návrh
ZSD Zemědělské strojní družstvo