I. Vývoj původce fondu

Město Tanvald leží v podhůří Jizerských hor, zhruba 14 km východně od Jablonce nad Nisou. Původní město se skládalo z několika částí: z Dolního Tanvaldu, Horního Tanvaldu a Žďáru. Dolní Tanvald se nachází při soutoku říčky Bílé Desné a řeky Kamenice (448 m n.m.), Horní Tanvald se rozprostírá po levé straně Kamenice a na svazích Špičáku (809 m n.m.) a osada Žďár leží severně od Tanvaldu na východním úpatí Špičáku.
Název Tanvald, je odvozen od jedlového lesa (něm. Tannenwald - Tannwald), jehož symbolika se rovněž odráží v městském znaku: "Na stříbrném štítě ze tří zelených pahorků, které se vypínají z paty štítu zleva šikmo dozadu, vyrůstají tři přirozeně zbarvené jedle. Na horním okraji štítu spočívá spořivá stříbrná zděná koruna s pěti viditelnými stínkami".

Vznik a vývoj lokality do poloviny 19. století

Vznik Tanvaldu spadá nejspíše do 2. poloviny 16. či počátku 17. století , kdy se první zdejší osadníci (Němci) začali usazovat v oblasti Horního Tanvaldu - původního středu obce (údolí Kamenice a Desné byla tehdy vesměs zalesněná a obtížně přístupná). O něco později, během druhé poloviny 17. století, pak vznikla osada Žďár.
Tanvald byl po dlouhou dobu chudou a nevýznamnou vsí, zdejší horská oblast s drsným podnebím neskýtala dostatek obživy a tak chyběly podmínky pro výraznější sídelní rozšíření. V Berní rule (rok 1654) je Tanvald uveden jako ves Kunwaldt a v této době zde žilo 5 sedláků, 19 chalupníků a 4 zahradníci (28 domů). V polovině 18. století tu stálo 59 domů, v roce 1780 v Tanvaldu 90 a ve Žďáru 40 domů, dohromady osedlých 50 sedláků a 79 baráčníků.
Prostředkem obživy zdejšího obyvatelstva bylo nevýnosné horské zemědělství, práce v lese a zpracování dřeva (výroba šindelů, lopat, dřevěného uhlí apod.), pěstování lnu, domácké přadláctví a následný obchod s lněnou přízí, později i ruční tkaní plátna, jenž se provozovalo převážně v zimním období. V 18. století přadláctví a především tkalcovství převážilo a stalo se hlavním zdrojem obživy zdejšího obyvatelstva. Od konce 18. století se také začala postupně rozšiřovat sklářská výroba (roku 1795 vznikla první brusírna skla v Tanvaldu). Říční toky byly dosud využívány jen sporadicky (mlýny, bělidla pláten, později mlýny na broušení skla - brusírny).
V období do roku 1662 byl součástí semilského panství (v Berní rule 1654 je uváděn v panství Malá Skála), poté se stal součástí nově vzniklého deskového statku Smržovka (od roku 1678 část fideikomisního panství Hrubý Rohozec - Smržovka), kde setrval až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. O místní správu se do poloviny 19. století staral vrchností jmenovaný rychtář, první z místních rychtářů je zachycen v roce 1647 (v soupisu poddaných podle víry z roku 1651 je však Tanvald uveden jako součást rychty smržovské).
K výraznému rozvoji Tanvaldu mohlo dojít až od konce dvacátých a především od třicátých let 19. století, kdy se v údolí řeky Kamenice usadil a postupně rozvinul textilní průmysl (bavlnářství). Tak se v krátké době z Tanvaldu stalo významné průmyslové středisko. Váha osídlení se postupně přesunula k továrním objektům (dolů k řekám) a z dosud málo obydleného Dolního Tanvaldu vzniklo nové - průmyslové - centrum celé obce.

Období 1850 - 1938

V roce 1848 došlo ke zrušení vrchnostenských patrimonií (panství) a po celkové reorganizaci státní správy začala od roku 1850 působit obecní samospráva. Na základě tzv. Stadionova prozatímního obecního zřízení vydaného 20.3. 1849 byla vytvořena místní (politická) obec Tanvald (něm. Tannwald), spravovaná obecním výborem a obecním představenstvem. Výbor, který vzešel z obecních voleb, měl usnášecí a dozírací pravomoc, představenstvo bylo tvořeno starostou a radními a náležela mu pravomoc výkonná. Pro snazší výkon samosprávy byly při obecním, resp. městském úřadu ustanovovány pomocné komise. V obvodu působnosti obce, t.j. na jejím katastru (788 ha), se nacházely místní části Dolní Tanvald (Unter - Tannwald), Horní Tanvald (Ober - Tannwald) a osada Žďár (Brand, s vlastním číslováním domů). Ve stejném roce, t.j. v roce 1850, se Tanvald rovněž stal sídlem nově vytvořeného okresního soudu.
Ve druhé polovině 19. století pokračoval prudký rozvoj Tanvaldu. V roce 1869 zde žilo 2 402 obyvatel (298 domů), roku 1890 už 3 139 obyvatel (364 domů) a roku 1910 již 4 501 lidí (457 domů). Tanvald (především Dolní) byl sídlem řady úřadů a institucí, např. v roce 1902 se zde nacházel okresní soud, berní úřad, pozemkový úřad, notářství, 2 poštovní úřady (rovněž telegraf a telefon), okresní zastupitelstvo (okresní samospráva), četnická stanice, oddělení finanční stráže, lékárna, dvě advokátní kanceláře. Rovněž se zde rozvinula bohatá spolková činnost a postupně vznikla řada nejrůznějších spolků a společenských organizací.
Vedle textilního průmyslu, tedy výroby a obchodu s bavlněným zbožím (přádelny v Tanvaldu a ve Žďáru, tkalcovna v Tanvaldu) zde byl v činnosti např. pivovar (Horní Tanvald), slévárna železa, továrna hospodářských strojů, papírna, výroba porcelánového zboží (Žďár) a brusírny skla či domácí výroba sekaného broušeného skla, skleněných perel. Zemědělství bylo provozováno pouze v malé míře (především ve Žďáru).
V roce 1895 došlo k povýšení Tanvaldu na městys a roku 1905 dosáhl statutu města. V letech 1908 - 1909 byla vystavěna nová budova městské radnice (secesní styl, č.p. 359).

Období 1938 - 1945

Výraznou změnu v dějinách Tanvaldu přinesl rok 1938. Na základě Mnichovské dohody bylo město 8. října 1938 obsazeno německou armádou a připojeno k německé říši. Stalo se součástí později utvořené Říšské župy Sudety a začalo se na něj vztahovat říšské zákonodárství, včetně německého obecního zřízení. Na jeho základě zanikly dosavadní volené obecní orgány a dle tzv. "Führerprinzipu" stál v čele města jmenovaný starosta (Bürgermeister), jenž měl k ruce rovněž jmenované tzv. přidělence (Beigeordnete) a obecní radu (Gemeinderate).
Po vypuknutí druhé světové války byl zdejší průmysl postupně přeorientován na válečnou výrobu, místní podniky se zabývaly šitím vojenské výstroje, tkaním padákového hedvábí, výrobou součástek pro mořské miny či letecké navigátory, zhotovováním dělových nábojů, součástek k elektrospotřebičům apod. Z důvodu nedostatku pracovních sil zde vznikly tři pracovní tábory pro totálně nasazené a válečné zajatce z celé Evropy (např. příslušníci Protektorátu Čechy a Morava, Rusové, Poláci, Francouzi, Belgičané, Holanďani, Italové a j.).
Prvního října 1942 se obvod působnosti Městského úřadu Tanvald rozšířil. Úředním nařízením došlo ke sloučení Tanvaldu se sousedním městem Šumburkem nad Desnou a vzniklo tak jedno velké město Tannwald -Isergebirge. Tento stav vydržel až do května 1945, kdy po osvobození správu města převzal revoluční národní výbor.

Významná data ve vývoji Tanvaldu

1618: první písemná zmínka o Tanvaldu
1702: první písemná zmínka o Žďáru
1795: vznik první brusírny skla v Tanvaldu
1827 - 1829: postavena první strojová přádelna bavlny (firma Rieger a Redelhammer, od 1834 fa Johann Mayer z Vídně - později Tanvaldské textilní závody)
1834: Tanvald - 1 továrna, 10 mlýnů na broušení skla, 1 bělidlo plátna, 1 mlýn, Žďár - 1 mlýn, 1 mlýn na broušení skla
1845: vznik první mechanické tkalcovny (firma Mayer)
1847 - 1850: výstavba tzv. Krkonošské silnice vedoucí z Liberce do Trutnova. Komunikace zpřístupnila dosud málo dostupná údolí řek Kamenice a Desné a spojila Tanvald s širším okolím
1850: vytvoření místní obce Tanvald (něm. Tannwald)
1850: zřízen poštovní úřad a četnická stanice v Dolním Tanvaldu
1862: vznik telegrafního úřadu
1865: vybudována silnice Železný Brod - Tanvald
1869: otevřena první lékárna (v budově okr. soudu)
1869 - 1870: Josef Gruber zahájil provoz pivovaru v Horním Tanvaldu
konec 60. let 19. stol.: hospodářská krize a velká nezaměstnanost, následné stávky dělníků (roku 1870 v Liebiegově továrně na Svárově)
1872: notářství, advokátní kancelář
1875: vznik železniční dráhy Železný Brod - Tanvald - Šumburk nad Desnou
1887: druhá advokátní kancelář
1889 - 1890: otevření okresní nemocnice v Horním Tanvaldu, ošetřovatelskou službu zajišťoval řád (kongregace) milosrdných sester sv. Kříže (ženský klášter v Horním Tanvaldu)
1890: zaveden telefon
1893: zprovozněn poboční poštovní a telegrafní úřad v Horním Tanvaldu (č.p. 43)
1894: stavba nové budovy pošty
1894: vybudováno železniční spojení s Jabloncem n. N. (resp. s Libercem)
1895: povýšení Tanvaldu na městys
1895: vznik erárního poštovního úřadu Tanvald - Šumburk (sídlo v Dolním Tanvaldu)
1895: zavedeno pojmenování ulic
1895: obecní spořitelna
1898: obecní chudobinec
1897 - 1899: zavedeno silniční elektrické osvětlení
1902: vystavěna železniční trať do Polubného (Kořenov) a napojení na "Královskou pruskou státní dráhu" (Jelení Góra, tehdy Hirschberg)
1903: zahájen provoz na obecních jatkách (Žďár č.p. 100)
1904: zavedeno plicní sanatorium v Horním Tanvaldu (lázně pro plicní neduhy - plicní oddělení okr. nemocnice)
1905: povýšení Tanvaldu na město
1905: třetí advokátní kancelář
1908: dokončena stavba nové budovy okresního soudu s věznicí (v Krkonošské ulici)
1. světová válka: krize zdejších textilních závodů způsobená nedostatkem bavlny
1921: městské kino (od roku 1930 zvukový film)
1921: zřízena brusírna optického skla - Johann Umann, Žďár č.p. 118
1929: městské koupaliště
1929 - 1933: hospodářská krize (velká nezaměstnanost a zastavení výroby v některých továrnách)
říjen 1938: město obsazeno německou armádou a připojeno k německé říši
1.10. 1942: spojení se sousedním městem Šumburkem nad Desnou, město Tannwald - Isergebirge

Územně správní příslušnost

Do roku 1662: panství Semily (Smiříčtí ze Smiřic, od roku 1634 Albrecht z Valdštejna, poté rod hrabat Desfours z Mont a Athienville)
1662 - 1850: samostatný deskový statek Smržovka - spravován spolu s panstvím Hrubý Rohozec, od roku 1678 součástí fideikomisního panství Hrubý Rohozec-Smržovka (rod hrabat Desfours z Mont a Athienville)
1850 - 1855: Okresní hejtmanství Liberec (politická správa), Krajská vláda Česká Lípa, soudní okres Tanvald (Zemský soud Liberec)
1855 - 1868: Smíšený okresní úřad Smržovka se sídlem v Tanvaldu (politická, soudní správa), Krajský úřad Mladá Boleslav (do roku 1862), Krajský soud Liberec. Od roku 1864 samosprávný okres Tanvald - okresní zastupitelstvo
1868 - 1928: Okresní hejtmanství Jablonec nad Nisou (od r. 1918 Okresní politická správa), soudní okres Tanvald (též Berní úřad)
1928 - 1938: samosprávný okres v rozsahu soudního okresu Tanvald byl zrušen, dosavadní Okresní politická správa byla přejmenována na Okresní úřad Jablonec nad Nisou
1938 - 1945: Říšská župa Sudety (Reichsgau Sudetenland), správu župy zajišťoval říšský komisař pro sudetoněmecké území se sídlem v Liberci (v roce 1939 přeměna v říšské místodržitelství). Vládní prezident v Ústí nad Labem (Regierungsbezirk Aussig), Landrát Jablonec nad Nisou (Landkreis Gablonz a./N.), Úřední soud Tanvald (Amtsgericht Tannvald), Zemský soud Liberec (Landesgericht Reichenberg), Vrchní zemský soud Litoměřice.

Seznam starostů Tanvaldu

1850 - 1858: MUDr. Josef Rösler
1858 - 1863: Franz Ullmann (rolník z č.p. 81)
1863 - 1874: Johann Prediger (obchodník se sklem z č.p. 83)
1874 - 1877: Ferdinand Preussler (krejčí z č.p. 201)
1877 - 1884: Josef Rebsch (hostinský v Horním Tanvaldu č.p. 96)
1884 (pouze půl roku): JUDr. Johann Lauterer (advokát)
1884 - 1888: Heinrich Böhm (obchodní agent)
1888 - září 1915 (úmrtí): Heinrich Stieglitz (obchodník z č.p. 250)
1916 - 1918: Josef Schär (majitel bavlnářské obchodní agentury H. Böhma)
1918 - 1930: Heinrich Mitlehner (č.p. 147, prosinec 1918 - červen 1919 předseda správní komise)
1930 - 1934: Wenzl Fritsch
1934 - 1938: Arnošt Doubek (první starosta Tanvaldu české národnosti, železniční zřízenec)
1938 - 9./10. květen 1945: Gustav Schadt (kamenický mistr)

Církevní správa

Římsko-katolická církev:
Předbělohorské období (před r. 1621): protestantská oblast - evangelické fary ve Smržovce, v Příchovicích
Pobělohorské období: rekatolizace, fara Bzí, od roku 1626 křty a sňatky také v Liberci, později farní obvod Držkov
Od r. 1701: expozitura Smržovka (samostatná část držkovské farnosti), od roku 1736 samostatná fara
1787 - 1789: v Horním Tanvaldu postaven kostel sv. Petra a Pavla (1889 - 1890 přestavba) - filiální kostel
1835: postavena budova fary
1837/38: založení hřbitova v Horním Tanvaldu
1838: vznik expozitury v Tanvaldu
1848: samostatný farní úřad v Tanvaldu, do jeho obvodu náležel Horní a Dolní Tanvald, Dolní Smržovka. Část Horního Tanvaldu a Žďár patřily k faře Albrechtice.
1882: vznik druhého- interkonfesijního (komunálního) hřbitova.
1900: místní kostel prohlášen za interkonfesijní
Žďár a část Horního Tanvaldu (Bedřichovo Údolí, něm Friedrichsthal) příslušely k faře a hřbitovu v Albrechticích (samostatná albrechtická fara od roku 1784).
Do roku 1855 náležel Tanvald do vikariátu Semily, poté do nového vikářství v Jablonci n. N. (obojí diecése Litoměřice).

Českobratrské vyznání evangelické: Farní úřad v Libštátě (dříve soudní okres Lomnice nad Popelkou)
Německá evangelická církev: Farní úřad ve Smržovce
Církev československá husitská: Duchovní správa v Držkově (dříve soudní okres Železný Brod)
Izraelité: Rabinát v Jablonci n. N. od roku 1878 izraelitský matriční okres)
Starokatolíci: 1888 Desná (od 1890 starokatolický kostel) - Farní úřad Varnsdorf

Vývoj školní výuky

Horní Tanvald:
Do roku 1779: škola ve Smržovce, v zimním období výuka v pronajaté místnosti v Tanvaldu
Po roce 1779: výuka v místě (v pronajatých místnostech)
1794 - 1864: první školní budova č.p. 121 - tzv. "Stará škola" ("Alte Schule")
1864 - 1881: škola v č.p. 43
1880 - 1881: postavena nová budova školy č.p. 238 (něm. obecná škola)
Od r. 1882, resp. 1900: něm. živnostenská pokračovací škola
Dolní Tanvald:
1856: první škola v Dolním Tanvaldu č.p. 144 (podpora továrníka Johanna Mayera). V předchozím období škola pro nedostatek dětí neexistovala (Dolní Tanvald byl až do výstavby textilního průmyslu obydlen pouze sporadicky).
1857: nová budova školy č.p. 97
Do roku 1870: německá škola soukromá, poté německá veřejná obecná škola
Od r. 1885: chlapecká měšťanská škola německá
1893: živnostenská pokračovací škola německá
1893: soukromá mateřská škola, v roce 1895 přešla pod správu obce
1895 - 1896: stavba nové školy, sídla německé chlapecké a od roku 1896 též dívčí měšťanské školy německé, německé obecné školy, německé živnostenské školy pokračovací, školky (dnešní Gymnázium Tanvald)
Po roce 1918: zřízení českých obecných škol ve všech třech místních částech Tanvaldu
1924 - 1926: vznikla první česká obecná a měšťanská škola - Masarykova (dnes Masarykova ZŠ a Obchodní akademie).
Žďár:
Před r. 1891: většina osady patřila ke škole v Albrechticích, menší část dle polohy domů k Hornímu Tanvaldu, Desné či Potočné. V zimě probíhala výuka přímo v osadě.
1890 - 1891: postavena budova pro německou obecnou školu (č.p. 90).



Přehled místních spolků:

Horní Tanvald: zpěvácký spolek "Liederkranz" (1867), Sbor dobrovolných hasičů (1874), čtenářský spolek "Apollo" (1878), Turnverein "Rübezahl" (1886), spolek vojenských vysloužilců a veteránů (Militär - Veteranen - Verein 1886), Theater - Dilettantenverein 1888) atd.

Dolní Tanvald: tanvaldský mužský pěvecký sbor (DT, 1856), místní skupina Německého školského spolku (Deutscher Schulverein, 1880), místní skupina Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory (Deutscher Gebirgsverein für Jeschken - und Isergebirge, 1886), tělocvičný spolek "Berggeist" (1862), Tanvaldský střelecký spolek (Tannwalder Schützen - Verein, 1886), dámský pěvecký sbor (1890), Anpflanzungs - und Verschönerungs - Verein (1894), Deutscher Sportklub (1920) a j.
Žďár: Sbor dobrovolných hasičů (1883, poté 1936).

Vývoj počtu domů a obyvatel, národnostní složení:

Počet domů
Rok 1654 1750 1790 1834 1843 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930
Tanvald xxx xxx 102 157 174 224 225 278 322 356 374 449
Žďár xxx xxx 38 52 55 74 73 86 92 101 109 141
Tanvald (celkem) 28 59 140 209 229 298 298 364 414 457 483 590
Šumburk nad Desnou 17 xxx 94 145 157 229 303 327 377 409 436 532


Počet obyvatel
Rok 1834 1843 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939
Tanvald 955 1058 xxx 1912 2250 2502 2887 3582 2980 3500 xxx
Žďár 278 406 xxx 490 476 637 704 919 791 923 xxx
Tanvald (celkem) 1233 1464 1575 2402 2726 3139 3591 4501 3771 4423 3521
Šumburk nad Desnou 1043 1213 1309 1947 2185 3035 3238 3632 3131 3562 2534


Národnostní složení obyvatel - Tanvald
Rok 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939
Češi 317 193 40 382 1325 1728 732
Němci 2384 2914 3504 4083 2366 2649 xxx
Ostatní 25 32 4 36 78 46 xxx

Národnostní složení obyvatel - Šumburk nad Desnou
Rok 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939
Češi 744 693 637 1371 1765 2145 1107
Němci 1425 2326 2568 2230 1320 1361 1427
Ostatní 16 16 33 31 46 56 xxx


II. Vývoj a dějiny fondu

Fond Archiv města Tanvald obsahuje písemnosti, které vznikly výkonem samosprávy Obecního, od r. 1905 Městského úřadu v Tanvaldě (Gemeindeamt, Stadtamt Tannwald).
Až do devadesátých let 19. století je bližší určení sídla obecního úřadu, tedy místa kanceláře a uložení registratury, nejisté. Z počátku se nejspíše úřadovalo přímo v domě starosty. Od roku 1895 byla kancelář umístěna v obecní spořitelně, v letech 1897 - 1909 v budově bývalé školy č.p. 97. V roce 1909 došlo k dostavění nové městské radnice, kde se úřadovny a kanceláře městského úřadu nacházely až do roku 1942. V tomto roce se Tanvald sloučil se sousedním městem Šumburkem nad Desnou (Tannwald - Isergebirge) a společná městská úřadovna našla své místo v šumburské radnici (Dolní Šumburk č.p. 336). V letech 1942 - 1945 tak působila jedna městská správa a existovala jedna společná registratura. Činnost městského úřadu sice skončila v roce 1945, kdy správu a úřední agendu převzal nově utvořený národní výbor, ve vedení některých úředních knih a spisů evidenčního charakteru však bylo nadále pokračováno i po této časové hranici.
Původní podobu registratury lze z důvodů absence původního spisového plánu, registraturních pomocných knih (podací protokoly, indexy, elenchy) a především malého množství dochovaných spisů rekonstruovat jen velmi obtížně. Z dochovaných spisů lze pouze předpokládat řazení a ukládání spisů podle věcného hlediska či podle oblastí úřední agendy (v rámci jednotlivých skupin byly písemnosti řazeny chronologicky). Spisy se ukládaly do desek, na kterých byl uveden rok, značka spisu a věc (např. Stadtamt Tannwald, Jahr 1915, Aktenbezeichnung: M/8, AKTEN betreffend Musterung Jahrgang 1897). Rovněž podací protokol z roku 1938 potvrzuje používání tohoto systému.
V roce 1939 byl v Říšské župě Sudety zaveden nový registraturní systém, tzv. Registratur der (Stadt)Gemeindeverwaltung, a vedení registratury se řídilo závazným spisovým plánem (Akten - Plan für die Gemeindeverwaltung des Sudetengaues), jenž používal desetinné třídění. Písemná agenda byla řazena do deseti základních skupin, které se mohly dále dělit pomocí dalších číslic, lomítek a pomlček na různé podskupiny (např. 0/2-51, 4/4-00 apod.). Uvnitř přesně definovaných skupin byly vytvářeny prosté chronologické řady.
V prvních letech po roce 1945 fond značně utrpěl, neboť téměř celá registratura byla odvezena do sběru a došlo tak k citelné a nevratné ztrátě. První skartace a odvozy materiálu do Okresního archivu Jablonec nad Nisou proběhly v letech 1953 - 1954 (6.5. a 5.8. 1954, pro archivní úschovu byly zajištěny nejstarší knihy zápisů z jednání samosprávných orgánů). Skartační řízení v registratuře MÚ Tanvald dále pokračovalo v roce 1955. Na počátku šedesátých let proces pokračoval, když archiv převzal do své úschovy především městská privilegia. Dokončen byl roku 1962.
V březnu 1963 fond zpracovali a zinvetarizovali archiváři Marie Kubáčková, Valerie Šedová a Miroslav Grisa. Vznikl skupinový inventář zahrnující vedle fondu Arch města rovněž fondy Podpůrná nemocenská pokladna Tanvald 1870 - 1891 a Místní skupina čs. válečných poškozenců Tanvald 1921 - 1938. Samotný fond AM Tanvald zahrnoval časové rozmezí 1859 - 1945 a tvořily ho 2 listiny, 17 úředních knih, 1 karton písemností a 13 knih účetních - celkem 33 evidenčních jednotek, 39 inventárních jednotek.
Dne 15.6. 1963 přibyl další přírůstek č. 109. V roce 1970 fond nově uspořádala a vytvořila nový samostatný inventář archivářka Valburga Wowková . V té době soubor tvořily 2 listiny, 19 úředních knih, 2 podací protokoly, 1 karton spisů a 17 účetních knih. Celkem 41 evidenčních jednotek, 47 inventárních jednotek, časový rozsah 1859 - 1945.
Dne 14.3. 2003 byl fond rozšířen o přírůstek č. 2/2003 v přírůstkové knize - nezpracovaný materiál zahrnoval již 1,92 bm. Z tohoto důvodu bylo přikročeno k další reinventarizaci.

III. Archivní charakteristika fondu

Fond Archiv města Tanvald je vymezen léty 1859 - 1945 (1951), je tvořen celkem 65 evidenčními jednotkami (z toho 2 listinami /1895, 1905/, 2 podacími deníky /1938, 1940/, 51 úředními knihami /1859 - 1945 (1951)/ a 10 kartony spisů /1903 - 1945 (1950)/. Jde o 67 inventárních záznamů. Fond má po reinventarizaci metráž 3,20 bm (listiny 0,08 bm, podací deníky 0,08 bm, úřední knihy 1,84 bm a spisy 1,20 bm).
Zachovalost fondu je značně mezerovitá, fond obsahuje pouhý zlomek původní registratury. Zjevné ztráty jsou patrné především u spisového materiálu.
Jazykem archiválií je převážně němčina, výjimku tvoří paralelní české zápisy ze schůzí městského zastupitelstva a rady v letech 1918 - 1938 a dále evidence, v nichž po roce 1945 pokračoval národní výbor.
Fyzický stav fondu je dobrý.
Z důvodu torzovitosti a malého rozsahu archivního fondu a absence původního spisového plánu bylo použito uměle vytvořené schéma pro pořádání písemností obecních úřadů - viz Metodický návod na pořádání a inventarizaci archivních fondů Archiv obce (Archivní správa MV Praze dne 31. ledna 2000, Čj. AS/1-284/2000). Rovněž bylo přihlédnuto k Pokynu ředitele č. 40. Metodický návod pro zpracování archivního materiálu a archivních pomůcek v pořádacím programu Bach, čj. SOALT 877/2007, dále též k Přílohám č. 1 a 2 k vyhlášce č. 645/2004 Sb a k Základním pravidlům pro zpracování archivního materiálu (zvláštní příloha SAP 10, 1960, č. 2).

Struktura fondu
I. Listiny
II. Knihy
1. Knihy všeobecné správy obce
2. Evidenční knihy agendy bezpečnosti a veřejného pořádku
Evidence pobytu
Trestní záležitosti
3. Knihy evidence ve věcech spolupůsobení ve státních záležitostech
III. Spisový materiál
III.1 Registraturní pomůcky
III.2 Spisy
1. Obec a její správa
Evidence občanů, domovské právo
2. Péče o bezpečnost a veřejný pořádek
Evidence pobytu
3. Péče o veřejné ústavy a zařízení
4. Spolupůsobení ve státních záležitostech
Vojenské záležitosti
IV. Účetní materiál

Sloučením Tanvaldu se Šumburkem nad Desnou v roce 1942 se do fondu Archiv města Tanvald dostaly některé písemnosti Městského úřadu Šumburk nad Desnou datované již před rokem 1942, v jejichž vedení se kontinuálně pokračovalo. U kterých dokumentů to šlo, byly vráceny do fondu Archiv města Šumburk n. D., některé archiválie však z důvodu těsného propojení s Tanvaldem a Žďárem bylo nutné ponechat u fondu tanvaldského.
V průběhu pořádání bylo z fondu vyřazeno 0,48 bm materiálů. Z toho 0,15 bm archiválií bylo přesunuto do fondu Archiv města Šumburk nad Desnou, několik dalších jednotlivin (bez záznamu v databázi) bylo přeřazeno do fondů Okresní soud Tanvald či Městský národní výbor Tanvald. Celkem 0,33 bm duplicitních či bezcenných materiálů bylo vyřazeno vnitřní skartací.


IV. Stručný rozbor obsahu fondu

Dochovaný archivní materiál je sice velmi torzovitý, přesto obsahuje řadu zajímavých a hodnotných historických dokumentů.
K nejdůležitějším archiváliím náleží obě listiny - privilegia, která stvrzují povýšení Tanvaldu na městys (1895) a na město (1905).
Z knih je významná především pamětní kniha vedená v letech 1888 - 1907, ve které jsou popisovány události od samotného vzniku lokality . Souvislý obraz výkonu a vývoje obecní a městské samosprávy podávají zápisy ze zasedání zastupitelstva (v souvislé řadě od roku 1874 do roku 1938) a rady (1919 - 1938). Hodnotné informace o obyvatelstvu přináší řada knih evidenčního charakteru.
Evidenci obyvatel poskytuje rovněž většina ze spisového materiálu. Z ostatních spisů je významný především zlomkovitý materiál zachycující události druhé světové války. Ten obsahuje jednak údaje o totálně nasazených a válečných zajatcích, dále pak o nouzovém ubytování německých uprchlíků z východních oblastí a informace o nezvěstných a padlých vojácích Wehrmachtu - zvláště cenné jsou kopie dopisů oznámení o úmrtí, jenž byly zasílány pozůstalým přímo z fronty od jednotlivých vojenských útvarů.
Účetní materiál podává přehled o hospodaření města: částečně pro období 1859 - 1869, v plnějším rozsahu pak pro léta 1914 - 1937.
Fond může posloužit jako dobrý zdroj především ke studiu místních dějin, vývoje obecní samosprávy, místních česko - německých vztahů a vzájemného soužití obou etnik. Řada písemností poskytuje hodnotné údaje pro genealogy. Širšího významu, i přes svoji značnou torzovitost, nabývají písemnosti z období druhé světové války.


V. Záznam o uspořádání fondu a sestavení pomůcky

V období od září 2005 do července 2008 fond reinventarizovali a novou archivní pomůcku vytvořili Jakub Feige (praktikant SOkA) a Jan Kašpar.


Prameny a literatura použitá k vypracování úvodu

- SOkA Jablonec nad Nisou, fond AM Tanvald, Pamětní kniha 1888 - 1907, inv.č. 3, kniha č. 1.
- SOkA Jablonec nad Nisou, fond MěNV Tanvald, Pamětní kniha (1938) 1945 - 1963, nezpracováno.
- SOkA Jablonec n. N., fond Landrát Jablonec n. N., karton 31, 6. Nov. 1938.

- Administrativní lexikon obcí v republice Československé: I. díl Čechy, Praha 1927.
- Berní rula - Boleslavsko, Praha 2001.
- Jiří ČAREK: Městské znaky v českých zemích, Praha 1985.
- Edith ELGER: Die Bevölkerungsbewegung in Tannwald 1636 - 1943, Disertační práce, FF Německé Univerzity Karlovy v Praze, Praha 1944/1945.
- Jakub FEIGE: Archivní pomůcky - inventáře: Archiv města Šumburk? Archiv města Tanvald? Archiv obce Velké Hamry (příspěvek k problematice obecní samosprávy). Bakalářská práce FF UK v Praze, katedra PVH a AS, Praha 2006.
- Fidelio FINKE, Heimatskunde des politischen Bezirkes Gablonz, Jablonec n. N. 1902.
- Gemeindelexikon von Böhmen, 1. Teil, Wien 1905.
- Miroslav Grisa: Městský úřad 1859 - 1945. Podpůrná nemocenská pokladna 1870 - 1891. Místní skupina družiny čs. válečných poškozenců 1921 - 1938 Tanvald. Skupinový inventář, 1963.
- Erich HUYER: Tannwald. Aus vergangener Zeit (Ein Heimatbüchlein), 1935.
- Břetislav CHROMEC: Místopisný slovník Československé republiky, Praha 1929 (1. vyd.), 1935 (2. vyd.).
- Jan JANÁK - Zdeňka HLEDÍKOVÁ - Jan DOBEŠ: Dějiny správy v českých zemích, Praha 2005.
- Jan KAŠPAR: Spolu nebo samostatně? (příspěvek k dějinám obcí Tanvald a Šumburk nad Desnou v první polovině 20. století), in: Pax bello potior. Sborník věnovaný doc.PhDr. Rudolfu Andělovi, CSc., Liberec 2004, s. 242 - 250.
- Václav KOTYŠKA: Úplný místopisný slovník království Českého, Praha 1895.
- Josef KŘIVKA: Nové osady vzniklé na území Čech v letech 1654 - 1854, Praha 1978.
- Adolf LILIE: Der politische Bezirk Gablonz. Eine Heimatskunde für Schule und Haus, Jablonec n. N. 1894.
- Marie MACKOVÁ: K úřadování a spisovnám obcí a měst, které od 1.10. 1938 náležely pod říšskoněmeckou správu, in: AČ 49, 1999/ 4, s. 235 - 240.
- F. Oscar MARSCHALL: Festschrift zum Heimatfeste Tannwald 1909, Tanvald 1909.
- Metodický návod na pořádání a inventarizaci archivních fondů Archiv obce (Archivní správa MV Praze dne 31. ledna 2000, Čj.: AS/1-284/2000).
- Orts - Repertorium für das Königreich Böhmen, Prag 1878.
- Ottův slovník naučný, 4. díl, Praha 1997 (fotoreprint původního vyd. z r. 1891). 25. díl, Praha - Litomyšl 2002 (1906).
- František PALACKÝ: Popis Království českého, 1848.
- František PADRTA: Doplňovací volby do říšského sněmu v roce 1938 s přihlédnutím k situaci na Jablonecku, in: Fontes Nissae 2002/III, s. 121 - 128.
- Příloha č. 1 a 2 k vyhlášce č. 645/2004 Sb. (prováděcí vyhláška k zákonu č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a změně některých zákonů z 30.6. 2004).
- Retrospektivní lexikon obcí Libereckého kraje 1850 - 2001, Liberec 2003.
- Jaroslav RÝDL: Paměť Tanvaldska, Turnov 2006.
- TÝŽ: Výročí měsíce října. Šedesát let Tanvald-Šumburk - jedno město, in: Tanvaldský zpravodaj z října 2002, s. 9.
- TÝŽ: Z dávnější historie Tanvaldu a Šumburku (do roku 1900), a to i o počasí, in: Tanvaldský zpravodaj z ledna 2004, s. 5.
- Seznam míst v království Českém, Praha 1913.
- Jaroslaus SCHALLER: Topographie des königreichs Böhmen, Prag und Wien 1790.
- Gerhart STÜTZ - Karl ZENKER: Gablonz an der Neisse. Stadt, Bezirk und Landkreis in Nordböhmen (Sudetenland), Schwäbisch Gmünd 1983.
- Tereziánský katastr český, sv. 1 Rustikál (kraje A - CH), Praha 1964.
- Verordnungsblatt für den Reichsgau Sudetenland č. 40/1942.
- Jaroslav VRBATA: Přehled vývoje veřejné správy v odtržených českých oblastech v letech 1938 - 1945, in: SAP 2, roč. XII., Praha 1962, s. 45-67.
- Valburga WOWKOVÁ: Archiv města Tanvaldu, 1859 - 1945. Inventář, 1970, s. 10, ev.č. 90.
- Základní pravidla pro zpracování archivního materiálu (zvláštní příloha SAP 10, 1960/2).
- Zákoník zemský království Českého, roč. 1895, Praha 1895.
- Zákoník zemský království Českého, roč. 1905, Praha 1905.


Seznam zkratek

AČ - Archivní časopis
AM - Archiv města
bm - běžné metry
čes. - český jazyk, čeština
FF UK - Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
inv. č. - inventární číslo
kož. - kožený (vazba)
MěNV - Městský národní výbor
MÚ - Městský úřad
MV - Ministerstvo vnitra
NAD - Národní archivní dědictví
něm. - německý jazyk, němčina
orig. - originál
pap. - papír (vazba)
perg. - pergamen (vazba)
plát. - plátno (vazba)
PVH a AS - pomocné vědy historické a archivní studium
SAP - Sborník archivních prací
SOkA - Státní okresní archiv
ZŠ - základní škola