ÚVOD
1. Stručný životopis původce fondu
Tesař, mačkář skla a vášnivý fotograf Antonín Dubský se narodil 17. listopadu 1907 ve Bzí na Železnobrodsku.
Z manželství jeho rodičů Antonína Dubského (nar. 1873) a matky Františky Dubské (rozené Bendové, nar. 1875) se narodilo devět dětí. Rodiče měli hospodářství, takže všechny děti automaticky pracovaly na polích. Po ukončení školní docházky se Antonín vyučil tesařem u soukromníka pana Albrechta. Kde konkrétně poté pracoval se nepodařilo dohledat. Z jeho osobních zpovědí, které vycházely i v tisku (například Svobodné slovo z 16. 10. 1971) se ale dozvídáme, že jeho vášní se již ve velmi útlém věku deseti let stalo fotografování. Z ryzího amatéra se velmi brzo vypracoval tak, že od svých 25 let měl ve Bzí soukromý fotoateliér, který fungoval profesionálně víc jak deset let. V roce 1945 převzal národní správu firmy Hübner v Jablonci nad Nisou - Kokoníně. Zde působil do roku 1949. Poté pracoval až do 1. dubna 1968, kdy odešel do důchodu, jako domácí mačkář skla.
Datum, kdy se oženil není známo. S manželkou Kristou Dubskou měl dvě děti - dvojčata Josefa a Hanu, která se narodila 6. března 1937. Společně bydleli v Kokoníně čp. 164.
Fotografování, jak již bylo řečeno, nebylo jeho zaměstnáním, "jen" koníčkem. Přesto se stal velmi brzo uznávaným spolupracovníkem jak regionálních, tak i celostátních novin a časopisů. První snímek otiskl ve sportovním časopise Start již v roce 1932. Spolupracoval i s Československou tiskovou kanceláří, s redakcemi novin a časopisů Pestrý týden, Světozor, Národní politika, Venkov, Beseda, Svět v obrazech, Svobodné slovo, Stráž severu, Pochodeň, Mladá fronta, Lidová demokracie, Květy a mnoha dalšími. K fotografování přidal i další ze svých lásek - historii a vlastivědu. Proto mohl své snímky doprovázet též fundovanými texty regionální vlastivědy.
Antonín Dubský zemřel neočekávaně v Jablonci nad Nisou - Kokoníně 9. července 1977 ve věku 69 let.
2. Vývoj a dějiny fondu
Pozůstalost Antonína Dubského předal pracovníkům Státního okresního archivu Jablonec nad Nisou vnuk Mgr. Vladimír Kousal v roce 2006. Zaevidována byla pod přírůstkovým číslem 44/2006 dne 15. 12. 2006.
Přes rozsáhlou publikační činnost neukládal původce své materiály podle žádného schématu. Do archivu byly všechny písemnosti i fotografie převezeny v různorodých krabicích tak, jak byly nalezeny na půdě domku č. 164 v Kokoníně, kde původce do své smrti bydlel.
Celý fond byl převzat v dezolátním stavu v důsledku dlouhodobého uložení v naprosto nevyhovujících podmínkách. Dokumenty i fotografie byly ve velmi špatném fyzickém stavu, hodně zaprášené, a části zasažené plísněmi. Fotografie, které archiv převzal, byly pokroucené, některé dokonce evidentně okousané od myší. Vše bylo nutné ručně odprášit, odstranit původní zničené úložné obálky, částečně skartovat nejzasaženější materiály. Negativy byly po očištění jednotlivě přebaleny nekyselým papírem, speciálně určeným pro fotomateriály (výrobce firma EMBA v Pasekách nad Jizerou).
3. Archivní charakteristika a způsob pořádání fondu
Fond byl uspořádán podle pracovního schématu pro pořádání osobních pozůstalostí Ústředního archivu České akademie věd - směrnice z 28. února 1980. Toto pracovní schéma bylo částečně uzpůsobeno specifickým potřebám fondu.
Při pořádání bylo nutné jednotlivé listiny i fotografie roztřídit podle zpracovatelem určeného schématu, neboť původce, jak již bylo řečeno, žádný systém nezachoval. Se znalostí dané problematiky proto zpracovatel věnoval při pořádání osobní korespondence zvláštní pozornost korespondenci s P. J. N. Hrdým, neboť se jedná o výraznou osobnost regionální vlastivědy. Jan Nepomuk Hrdý má v jabloneckém archivu dochován již osobní fond a na jeho činnost odkazuje i fond MěNV Železný Brod. Fotografie byly sjednoceny do tématických skupin podle žánru, protože autor sám snímky téměř nikdy neidentifikoval a ukládal je chaoticky. Což bylo dáno zřejmě tím, že dochované fotografie byly původně obrazovou přílohou k jednotlivým článkům. Tématické skupiny fotografií tak vytvořily nedělitelnou jednotku, tvořící vždy jedno inventární číslo.
Součástí osobního fondu jsou i knihy a různé cennější publikace. Větší část nabídl Mgr. Vladimír Kousal Vlastivědnému muzeu ve Vysokém nad Jizerou, se kterým Antonín Dubský celoživotně úzce spolupracoval. Zbylé publikace byly zapsány do knihovny Státního okresního archivu Jablonec nad Nisou a zaznamenány v počítačové databázi Clavius pod heslem "Pozůstalost Dubský". Soupis těchto knih z obou institucí se stal přílohovou částí inventáře s vlastní číselnou řadou nezahrnutou do stránkování inventáře.
Při inventarizaci bylo použito následující třídící schéma:
I. Životopisný materiál
II. Korespondence
a) korespondence rodinná
b) korespondence osobní
1. přijatá
2. odeslaná
III. Odborná činnost
a) písemná
b) fotografie a negativy
c) pomocný studijní materiál
IV.Ilustrační materiál o původci fondu
V. Písemnosti rodinných příslušníků
VI. Písemnosti cizích osob
Fond původně měřil 3,00 bm. Po inventarizaci měří 1,80 bm, obsahuje 160 inventárních jednotek a 4 326 jednotek evidenčních (8 kartonů a 4318 fotografií v 7 nečíslovaných kartonech). Je psán v českém jazyce. Do knihovny SOkA Jablonec nad Nisou bylo zařazeno 0,60 bm knih a publikací, které archiv převzal. V průběhu pořádacích prací tedy bylo z fondu vytříděno vnitřní skartací 0,60 bm dokumentů. Šlo hlavně o materiály duplicitní (například novinové články, výstřižky z novin se stejným tématem, propagační materiály), fyzicky poškozené materiály z historického pohledu bezcenné.
4. Stručný rozbor obsahu fondu
Osobní fond Antonína Dubského je historickým pramenem k dějinám jabloneckého okresu dvacátého století. Vzhledem k šíři zájmu fotografa a z části i vlastivědce a novináře Dubského však lze s pomocí dochovaných písemností a fotografií nahlédnout i do blízkého okolí jabloneckého okresu. Například zde najdeme celkem vyčerpávající fotodokumentaci barokních památek regionu.
Badatelsky zajímavá je i korespondence. Dokazuje široký záběr původce fondu, jeho pracovitost. Ale i tvrdohlavost při prosazování se v pozici dopisovatele různých novin a časopisů. Historicky atraktivní jsou originály osobní korespondence s P. Janem Nepomukem Hrdým z válečných let 1940 - 1943.
5. Záznam o zpracování fondu
Pozůstalost pořádala v roce 2007 Alena Pečová. Inventář včetně rejstříků byl zpracován v prosinci roku 2007.
.
Seznam použitých pramenů:
- Noviny Rozvoj - článek z 15. 11. 1972
- Noviny Svobodné slovo - článek z 16. 10. 1971
- Osobní vzpomínky synovce pana Jaroslava Štryncla a znalce rodiny pana Jaroslava Horny (tel. 483 364 111)