STRUČNÝ VÝVOJ ORGANIZACE PŮVODCE FONDU

Obnova českého školství v Havrani začala již krátce po osvobození. Dne 26. května 1945 se vrátil do obce bývalý ředitel předválečných českých škol Bohuslav Paleček a po nejnutnější úpravě budovy německé školy zahájil dne 2. června 1945 vyučování - dopoledne na obecné škole a odpoledne na škole měšťanské. Koncem školního roku 1944 - 1945 navštěvovalo obecnou školu už 36 žáků. Do Havraně by-ly přiškoleny i děti ze sousedních obcí Moravěves a Saběnice.
Ještě v pololetí školního roku 1945 - 1946 byla obecná škola s pěti postupnými ročníky pouze jednotřídní. Až rozhodnutím Okresního školního výboru v Mostě č. j. 1443/46 z 22. 3. 1946 došlo ke zřízení její druhé třídy, která byla, vzhledem ke špat-né prostorové situaci havraňských škol, umístěna zatím ve zdejší Sokolovně. Záro-veň byla rozdělena dosud společná správa škol v Havrani: správou obecné školy a také školy mateřské, jež vznikla v listopadu 1945, byl pověřen František Brnovják. Do čela měšťanské školy přešel Bohuslav Paleček, který tuto funkci zastával až do května 1951, samozřejmě již pod hlavičkou školy střední.
Počet žáků obecné školy narůstal, takže počátkem školního roku 1947 - 1948 zde bylo zapsáno už 112 dětí. Proto byla od října 1947 škola organizována jako trojtřídní.
V následujícím školním roce vešel v platnost nový školský zákon č. 95/1948 Sb. ze dne 21. 4. 1948, na jehož základě se také v Havrani přetransformovala obecná škola na národní a měšťanská škola na školu střední. Od školního roku 1948 - 1949 byla organizována národní škola, která nedisponovala vlastní budovou, jako čtyř-třídní a spolu s ní byla spravována i nadále mateřská škola. Jednotlivé třídy byly umístěny provizorně v různých budovách, ať už to byl bývalý hostinec, Sokolovna či budova mateřské nebo střední školy.
Ve školním roce 1949 - 1950 byl přeložen dosavadní ředitel národní školy - František Brnovják na střední školu a vedení po něm na čas převzal V. Kubánek. Národní škola, díky menšímu počtu žáků (97) se pro tento rok stala pouze trojtřídní, zatímco střední škola naplňovala všechny čtyři třídy, zcela v intencích zákona o úpravě jednotného školství.
Školní rok 1951 - 1952 přinesl jednu zásadní změnu: poprvé byly všechny třídy národní školy umístěny v jediné budově, a to v domě čp. 40, bývalém hostinci "Šmídovna", kde byl přepažen sál a získána další učebna.
Podle nového školského zákona č. 31/1953 Sb. z 24. 4. 1953 vznikla od 1. září 1953 v Havrani sloučením národní a střední školy jediná osmiletá střední škola (OSŠ), která měla na I. stupni čtyři třídy se 104 žáky a na II. stupni tři třídy s jednou pobočkou a 111 žáky. Celkem chodilo ve školním roce 1953 - 1954 na OSŠ 215 dětí. Ředitelem školy se stal František Brnovják, ovšem hned následující školní rok jej nahradil Lubomír Roubík, který ale ve funkci pobyl jen krátce: na počátku školního roku 1957 - 1958 jej opět vystřídal František Brnovják.
Prostorová situace školy v Havrani nedoznala změn k lepšímu, a proto ve škol-ním roce 1955 - 1956 dokonce musely děti z Moravěvsi navštěvovat školu v Blažimi v lounském okrese. OSŠ Havraň měla v té době 6 tříd (na I. i II. stupni po 3 třídách), z nichž 5 bylo umístěno v budově bývalé střední školy a 1 třída se nacházela v zasedací místnosti MNV Havraň! V dubnu 1955 proto započala výstavba nové školní budovy o 10 učebnách a příslušenství. Jednalo se o dřevostavbu, zamýšlenou původně jako provizorium, a proto se očekávalo, že již příští školní rok bude sloužit svému účelu.
Nová školní budova sice byla otevřena 3. září 1956, ovšem nebyla zdaleka do-končena a odstraňování četných nedodělků a nedostatků se protáhlo na celých deset let. Ke kolaudaci stavby došlo totiž až v roce 1965, kdy školní budova již opět po-zvolna chátrala!
Nicméně i přes řadu nedostatků bylo umístění všech tříd OSŠ a mateřské školy pod jednou střechou po letech, kdy byla výuka roztříštěna do několika míst (2 třídy se nacházely mimo jiné i v bývalé "Šmídovně", která již dříve byla úředně uzavřena kvůli zdravotní závadnosti) jistě přínosem. Ve 2. polovině 50. let totiž narůstal počet dětí školou povinných, a to i díky tomu, že do Havraně byli postupně přiškoleni žáci z dalších obcí (Lišnice, Polerady, Čepirohy, Slatinice a Vršany). Ve školním roce 1958 - 1959 bylo na zdejší OSŠ otevřeno celkem 11 tříd pro 291 dětí, v následujícím školním roce to pak bylo 12 tříd s 326 žáky. Škola se tak začala potýkat s nedostat-kem kvalifikovaných učitelů.
Nový zákon č. 186/1960 Sb. ze dne 15. 12. 1960 "O soustavě výchovy a vzdělá-vání", přinesl do školství řadu změn, mj. i zvýšení povinné školní docházky na de-vět let. Také v Havrani na podkladě zmíněného zákona došlo k reorganizaci a změ-ně názvu školy na "Základní devítiletou školu" (ZDŠ). Ve školním roce 1961 - 1962 bylo na škole otevřeno 12 tříd. Ředitelem se stal Lubomír Roubík, který však ve funkci dlouho nepobyl. Od příštího školního roku docházelo, prakticky v ročních intervalech, k častým personálním změnám na tomto postu (J. Talich, J. Forejt, F. Brnovják, J. Skalová). Teprve Vladimír Beneš, který byl jmenován ředitelem ZDŠ Havraň v roce 1968, setrval ve funkci až do konce školního roku 1973 - 1974.
Zatímco ve 2. polovině 50. a počátkem 60. let se počet žáků na škole v Havrani neustále zvyšoval, od školního roku 1962 - 1963, kdy dosáhl maxima 345 žáků ve 12 třídách, docházelo postupně k jeho snižování. Ještě ve školním roce 1965 - 1966 na-vštěvovalo ZDŠ 292 dětí, umístěných do 13 tříd, přičemž 5., 7., 8. a 9. třída měla po-bočku. Škola v Havrani nesloužila jen dětem z Havraně a jejích osad Saběnic a Mo-ravěvsi, ale i z dalších vzdálenějších obcí, od školního roku 1971 - 1972 dokonce žákům I. stupně až z Blažimi. Kvůli velkému počtu přespolních dětí byla ve školním roce 1966 - 1967 zřízena při ZDŠ školní družina.
Nepříznivý trend ve snižování počtu žáků, navštěvujících ZDŠ Havraň, se ne-podařilo zvrátit ani v následujícím období. Ve školním roce 1969 - 1970 byli na ško-le vyučováni ještě 203 žáci v 9 třídách, ovšem od počátku 70. let již nikdy jejich cel-kový počet nepřesáhl magickou hranici 200. Naopak setrvale klesal a s ním i počet dětí v jednotlivých třídách. Např. ve školním roce 1973 - 1974 navštěvovali školu celkem 173 žáci umístění v 9 třídách, přičemž průměrný počet na jednu třídu byl 19 osob - nejvíce žáků (26) měla 4. třída, nejméně (13) pak bylo zaznamenáno v 9. třídě.
Od školního roku 1974 - 1975 stál včele ZDŠ ředitel Břetislav Šimůnek, a to až do svého odchodu do důchodu v roce 1988. Za jeho působení na škole, nikoli však jeho vinou, se dále snižoval počet žáků, takže k 1. 9. 1976 byl radou ONV v Mostě zrušen v Havrani II. stupeň. Žáci 6. - 9. třídy byli přeřazeni na 9. ZDŠ do Mostu, děti z vyššího stupně, dojíždějící z Blažimi, pak na ZDŠ v Žatci. V obci zůstal jen I. stupeň ZDŠ, tj. 1. - 5. postupný ročník, který ve školním roce 1976 - 1977 navštěvo-valo 97 žáků z Havraně a spádových obcí Moravěves, Saběnice, Polerady, Lišnice, Nemilkov, Koporeč, Bylany a Blažim.
Dne 21. 6. 1978 vyšel zákon č. 63/1978 Sb. "O opatřeních v soustavě základních a středních škol", na nějž v podstatě navázal další školský zákona č. 29/1984 Sb. z 22. 3 1984. Prvně zmíněný zákon řešil vznik základní školy (ZŠ) s 8 postupnými ročníky (a desetiletou povinnou školní docházkou), která měla fungovat paralelně se základní devítiletou školou, a to do 31. 8. 1984, kdy byly ZDŠ definitivně zrušeny. Již zmíněný zákon z roku 1984 pak potvrdil v oblasti základního školství existenci základní školy s I. stupněm (1. - 4. postupný ročník) a II. stupněm (5. - 8. p. r.) s tím, že v místech, kde pro to nebyly podmínky, bylo možno zřídit pouze ZŠ s ročníky I. stupně. To byl i případ havraňské školy, kde už od 1. 9. 1978 byla kvůli nedostatku dětí zřízena jen trojtřídní základní škola se 4 postupnými ročníky. V tomto školním roce navštěvovalo ZŠ Havraň pouze 65 žáků.
Z rozhodnutí odboru školství ONV v Mostě se stala od září 1979 Základní škola v Havrani pouze dvoutřídní, neboť počet zapsaných dětí klesl na 54. Dvoutřídní zůstala škola i v dalších letech, neboť počet žáků se dále snižoval. Ve školním roce 1988 - 1989, kdy se stala ředitelkou školy Marta Frolíková, se zde učilo jen 28 dětí.
Po roce 1989 byl školský zákon z roku 1984 měněn a doplňován (mj. zákon č. 171/1990 Sb., vyhláška č. 291/1991 Sb. aj.) neboť i ve školství se odrážely celospole-čenské změny té doby. Proto byl konečně v roce 1996 vyhlášen " Zákon o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol" č. 258/1996 Sb. (úplné znění školského zákona). Ve sféře základního školství bylo zavedeno opět 9 ročníků a zákon přinesl mj. změnu v členění školy na I. stupeň (1. až 5. ročník) a II. stupeň (6. až 9. ročník).
Tento fakt se však neodrazil, vzhledem k nízkému počtu dětí, v životě Základní školy Havraň. Škola zůstala nadále dvoutřídní se 4 postupnými ročníky. Aby byla využita školní budova, byla do ní dokonce ve školním roce 1991 - 1992 dočasně umístěna obecní knihovna a poštovní úřad a dvě místnosti byly pronajaty k sou-kromému podnikání. V tomtéž roce skončila práci na škole dosavadní ředitelka Fro-líková, kterou ve funkci nahradila Věra Adámková.
Ve školním roce 1993 - 1994 došlo se souhlasem Školského úřadu v Mostě ke sloučení základní školy a mateřské školy a byla vytvořena "Základní a Mateřská škola v Havrani". Základní školu navštěvovali v té době 24 žáci. Koncem školního roku odešla ze školy ředitelka Adámková a vystřídala ji Dana Junková. Od školního roku 1998 - 1999 z rozhodnutí MŠMT nesla škola v Havrani nový název "Základní škola a Mateřská škola Havraň, okres Most".
Stav žáků na dvoutřídní ZŠ se ve druhé polovině 90. let pohyboval kolem 25 a většinou nesplňoval podmínku školského zákona, totiž že u malotřídních škol I. stupně má být minimálně 13 žáků na jednu třídu. Ve školním roce 2002 - 2003 klesl počet všech žáků na pouhých 15, což byl zřejmě poslední impuls pro to, že škole nebyla udělena další výjimka z počtu žáků.
Základní škola a Mateřská škola Havraň byla zrušena ke dni 30. 6. 2004, a to na základě usnesení zastupitelstva obce ze dne 11. 2. 2004. Důvodem byl již zmíněný nízký stav počet žáků a vysoké náklady na provoz školy.

VÝVOJ A DĚJINY FONDU

Písemnosti fondu vznikaly činností Základní školy a Mateřské školy Havraň, resp. jejích předchůdců: Obecné školy v Havrani, Měšťanské školy v Havrani, Ná-rodní školy v Havrani, Střední školy v Havrani, Osmileté střední školy v Havrani, Základní devítileté školy v Havrani, Základní školy v Havrani, Základní a Mateřské školy v Havrani.
Až do roku 1997 neměl původce fondu vyčleněný prostor pro spisovnu (což zhruba do poloviny 50. let vyplynulo mj. i z absence vlastní školní budovy), přesto stěžejní dokumenty (zejména třídní výkazy, kroniky apod.) nedoznaly větší újmy a nedošlo ani k jejich podstatnějším ztrátám. V roce 1997 byla původcem zřízena spi-sovna, která byla sice umístěna ve víceúčelové místnosti v budově školy (klubovna), ovšem dokumenty se nacházely v samostatné uzamčené skříni, a tudíž byla zajiště-na jejich ochrana. Písemnosti ZŠ a MŠ Havraň zde byly ukládány v archivních kra-bicích, správně označených druhem agendy, časovým rozpětím a skartačními znaky a lhůtami. Jednotlivé typy dokumentů značeny spisovými znaky však nebyly.
Škola měla od roku 1997 též vypracován spisový a skartační řád, jenž vycházel z obecných předpisů, platných v té době (zejména zákona č. 343/1992 Sb., kterým se měnil a doplňoval zákon č. 97/1974 Sb. o archivnictví, a vyhlášky č. 117/1974 Sb.) a dále z rezortního předpisu, kterým byla Instrukce MŠ ČSR ze dne 11. 6. 1986 č.j. 18 200/86-49 (skartační řád pro školy a školská zařízení). Podrobný skartační plán základní školy jako nedílná součást skartačního řádu vycházel pak z upraveného typového rejstříku pro skartaci písemností škol, jenž byl přílohou č. 1 výše zmíněné instrukce z roku 1986. V praxi, jak bylo zjištěno při archivních prohlídkách, skartač-ních návrzích i při zpracování fondu, však škola používala jen zlomek z typů pí-semností ve skartačním plánu uvedených.
Dokumenty byly přebírány k archivní úschově postupně v několika termínech a byly zaevidovány pod následujícími přírůstkovými čísly: 19/98 ze dne 27. 5. 1998, 20/00 ze dne 21. 12. 2000 a 6/02 ze dne 20. 5. 2002. Poslední dokumenty byly, po zrušení školy v roce 2004 a urgencích ze strany Státního okresního archivu Most, předány k trvalému archivnímu uložení bývalým zřizovatelem školy, Obecním úřadem Havraň, dne 20. 7. 2005 a obdržely č. př. 7/05.
Fond je uložen v depozitáři Státního okresního archivu Most, ulice Leoše Janáč-ka 1310/2.

ARCHIVNÍ CHARAKTERISTIKA FONDU A ANALÝZA METOD
INVENTARIZACE

Fyzický stav fondu je dobrý. Archivní materiály v něm uložené se dochovaly takřka v úplnosti a nejeví známky výraznějšího poškození. Jsou zařazeny do I. a II. kategorie.
Vzhledem k tomu, že původce nepoužíval spisový plán, nýbrž pouze plán skar-tační, a to v míře, která se nehodila pro užití při zpracování fondu a tvorbě archivní pomůcky, bylo vytvořeno umělé pořádací schéma. To vychází ze "Základních pra-videl pro zpracování archivního materiálu a jejich aplikaci při zpracování archivních pomůcek v pořádacím programu BACH" (metodický návod SOA Litoměřice, 2007).
Při zpracování a inventarizaci fondu v roce 2007 byly vyskartovány písemností bez trvalé archivní hodnoty. Jednalo se především o třídní knihy ze 70. - 80. let, kte-ré předávající zřejmě nevyřadili na základě skartačních protokolů z let 1997 a 2001, nýbrž je posléze přičlenili mezi třídní výkazy do svozu materiálů z roku 2005 (č.př. 7/05 ze dne 20. 7. 2005). Menší část vnitřní skartace při zpracování fondu tvořila běžná korespondence.
Celkem bylo vyskartováno 0,90 b.m. písemností z let 1945 - 2004. Jejich seznam obsahuje Protokol o vnitřní skartaci, který tvoří přílohu Protokolu o schválení ar-chivní pomůcky č.j. SOkAM/ /08 ze dne .
Před zpracováním měřil fond 2,20 b.m., po zpracování a skartaci písemností činí jeho rozsah 1,30 b.m., což odpovídá 349 inventárním číslům a 338 evidenčním jednotkám (z toho je 337 knih a 1 fascikl spisů).
Fond je časově vymezen léty 1945 - 2004.
STRUČNÝ ROZBOR OBSAHU FONDU

Archivní fond Základní škola a Mateřská škola Havraň tvoří dokumenty vznik-lé z činnosti této školy a jejích předchůdců v letech 1945 - 2004.
Pro badatele jsou přínosné zejména dva svazky kronik, zahrnující celé období existence školy, dále pak téměř ucelený soubor třídních výkazů téhož časového roz-sahu a v neposlední řadě i zápisy z pedagogických rad z let 1986 - 2004. Společné třídní výkazy, užívané od školního roku 1991 - 1992, nemají bohužel takovou vypo-vídací schopnost jako dřívější typy těchto úředních knih. Bez katalogových listů žáků, které však nebyly předány do archivu kompletní, ztrácejí svou hodnotu. Pro lepší dostupnost údajů o žácích byly proto při pořádání fondu ponechány tyto kata-logové listy v třídních výkazech, kam byly zařazeny již před předáním k trvalému archivnímu uložení.
Také spisy z let 1945 - 2004 (výroční zprávy o činnosti školy, zřizovací listiny, obnova českých škol, studie k výstavbě školní budovy aj.), i když nevelké rozsahem, přispějí jistě spolu se školními kronikami do mozaiky poznání dějin školství v Havrani v uvedeném období.

PROTOKOLÁRNÍ ZÁZNAM O VYPRACOVÁNÍ INVENTÁŘE

Fond zpracovala, označila, zinventarizovala a inventář úvodem opatřila v roce 2007 PhDr. Jana Sýkorová. Archivní pomůcku posoudila Michaela Menšíko-vá. Inventář poté schválil protokolem č. j. SOkAM/245/08 ze dne 26. 5. 2008 Mgr. Ivan Víšek, ředitel Státního okresního archivu Most.

PRAMENY A LITERATURA

" Fond Základní škola a Mateřská škola Havraň, zejména kroniky (ev. j. 336 - 337)
" Fond Místní národní výbor Havraň (školství, výstavba)
" Sbírka zákonů republiky Československé, ročník 1948, 1953
" Sbírka zákonů Československé socialistické republiky, ročník 1960, 1978, 1984
" Sbírka zákonů České republiky, ročník 1996
" Věstník vlády ČSR pro národní výbory č. 7/1986, str. 88 - 113.




ÚDAJE O FONDU A INVENTÁŘI:



Název fondu: Základní škola a Mateřská škola Havraň

Značka fondu: ZŠ a MŠ - Hav.

Číslo fondu: 725

Časové rozmezí: 1945 - 2004

Počet ev. j.: 338 ev. j. (337 knih, 1 fascikl spisů)

Počet inv. č.: 349

Rozsah v bm: 1,30

Místo uložení: Státní okresní archiv Most, L. Janáčka 1310/2

Fond zpracoval: PhDr. Jana Sýkorová

Pomůcku sestavil: PhDr. Jana Sýkorová

Počet stran: VII/16

Počet exemplářů: 4

Stav ke dni: 31. 12. 2007

Inventář schválil protokolem č.j. SOkAM/245/08 ze dne 26. 5. 2008 Mgr. Ivan Víšek, ředitel Státního okresního archivu Most.