STRUČNÝ VÝVOJ ORGANIZACE PŮVODCE FONDU

Osvobození Československa v roce 1945 s sebou přineslo řadu důležitých změn. Jednou z nich bylo ustavení národních výborů jako orgánů státní moci a správy, které v sobě sloučily složky samosprávy a správy politické. S tímto pojetím národ-ních výborů vystoupilo již za války vedení KSČ a exilová vláda, ovlivněna chodem válečných událostí, na ně přistoupila.
Základní dokument vztahující se k této problematice představoval dekret pre-zidenta republiky č. 18/44 Úř. věst. čs. ze 4. 12. 1944 a vyhláška ministra vnitra č. 43/45 Sb.. Volby a pravomoci národních výborů vymezilo zejména vládní nařízení č. 4/45 Sb. z 5. 5. 1945 a dekret č. 45/45 Sb. ze 7. 8. 1945. O územní organizaci sprá-vy, vykonávané národními výbory, se zmiňoval dekret prezidenta republiky číslo 121/45 Sb. ze dne 27. 10. 1945. Tento dokument sice mj. určil, že správní rozdělení republiky se vrací ke stavu ke dni 29. 9. 1938, ovšem s tím, že tehdejší orgány budou nahrazeny právě národními výbory.
V souhlasu s uvedenými dekrety a nařízeními byl obnoven též správní a záro-veň soudní okres Bílina, jehož součástí byla v té době i obec Lužice a osady Dobrčice a Svinčice.
Po osvobození Lužic v květnu 1945 byl také zde zřízen místní národní výbor. Jeho předsedou, známým od června 1945, byl Václav Jirka. Lze nicméně předpoklá-dat, že byl vůbec prvním předsedou MNV již v květnu toho roku, neboť na schůzi národního výboru 30. 5. byl zvolen do čela rolnické komise. Někdy v druhé polovi-ně září 1945 došlo k nahrazení sedmičlenného MNV pod vedením Václava Jirky novým národním výborem, který měl na počátku roku 1946 dvanáct členů a jeho předsedou byl Josef Zdvíhal. V Lužicích v té době působily i tyto komise: hospodář-ská, bytová, sociální a rolnická.
Dne 9. července 1946 se konala první schůze tzv. obnoveného Místního národ-ního výboru v Lužicích. Plénum národního výboru bylo patnáctičlenné. Celkový počet mandátů byl určen podle počtu obyvatel zjištěného v posledním sčítání oby-vatel v roce 1939 (715), přičemž jejich rozdělení mezi jednotlivé strany bylo prove-deno na podkladě výsledků voleb do Národního shromáždění z května 1946. Větši-nu v MNV získala Československá sociální demokracie (8 členů) a z jejích řad po-cházel i nový předseda - Jan Husák. Na druhém místě se 6 členy skončila KSČ, je-den mandát obdržela Československá strana lidová. Rada MNV byla pětičlenná.
Na plenární schůzi MNV 12. 12. 1946 podal Jan Husák rezignaci a novým před-sedou se stal sociální demokrat Vlastimil Hatlák.
V hektickém poválečném období řešili funkcionáři MNV vedle běžné agendy, jako bylo hospodaření obce či organizace zásobování obyvatel, též řadu otázek, kte-ré s sebou přinesly nové poměry po osvobození. MNV se podílel na soupisech ma-jetku podléhajícího konfiskaci, vypracovával seznamy místních Němců - bývalých členů a funkcionářů NSDAP, jakož i soupisy německého obyvatelstva určeného k odsunu do sběrných táborů a k vysídlení. Zabýval se též záležitostmi dosídlení obce a osad, národní správou zemědělských hospodářství a živností a dalšími činnostmi, které přispívaly k poválečné obnově Lužic, Svinčic a Dobrčic.
V Lužicích, podobně jako v jiných místech, byl v únoru 1948 vytvořen místní akční výbor Národní fronty (AV NF), kterému předsedal Václav Šimeček, a jenž zasahoval nejen do činnosti MNV, ale do celého dění v obci. Z popudu AV NF byl hned v únorových dnech suspendován vrchní strážmistr SNB Novotný "jako osoba státně nespolehlivá" a bylo otázkou času, kdy dojde k personálním změnám v sa-motném MNV. Většina členů MNV z řad sociálních demokratů včetně předsedy Hatláka byla odvolána dne 18. 4. 1948 a nahrazena převážně příslušníky KSČ. No-vým předsedou MNV se stal komunista Josef Louček, avšak až do července toho roku schůze MNV řídil úřadující místopředseda Josef Netík.
K další reorganizaci MNV Lužice došlo výměrem ONV v Bílině z 28. 3. 1949, kdy bylo, opět na návrh AV NF v Lužicích, odvoláno 7 členů a zároveň kooptován týž počet nových členů. V MNV zůstal jako řadový člen Josef Louček a na místo předsedy MNV byl vybrán Josef Zdvíhal. Místní akční výbor Národní fronty zasáhl do personálního složení MNV ještě jednou, a to v červnu 1950, kdy na jeho návrh odvolala rada ONV v Bílině celé plénum MNV Lužice a na jeho místo povolala no-vých 15 členů, včetně pětičlenné rady. Předsedou MNV byl zvolen Vlastimil Slíva, ovšem v říjnu 1953 byl opět nahrazen Josefem Loučkem.
V roce 1950 proběhlo celostátní sčítání lidu. V Lužicích žilo, spolu s jejich teh-dejšími osadami Svinčice a Dobrčice, ve 126 domech dohromady na 433 obyvatel.
Už v 1. polovině 50. let došlo k upevnění pozice národních výborů ve státě a k jejich sblížení se sovětským modelem. Tyto změny odstartovala série nových zá-konů a nařízení o národních výborech (např. zákony č. 12 -14/54 Sb. a vl. nař. č. 23/54 ). Národní výbory se pod jejich dojmem staly představiteli státní moci a sprá-vy. Zároveň také proběhla transformace v organizaci a struktuře NV.
Po volbách v roce 1954 vznikl v Lužicích devítičlenný MNV s dvěma stálými komisemi, a to komisí zemědělskou a péče o člověka. Rada byla pouze tříčlenná. Novým předsedou MNV se stal Bohumil Krátký a tajemníkem Vlastimil Slíva. Na základě voleb v roce 1957 byl v obci ustaven dvanáctičlenný MNV a pětičlenná rada MNV. Vytvořeny byly opět jen dvě stálé komise - zemědělská a péče o člověka. Do funkce předsedy MNV byl zvolen Jindřich Frýdek a tajemníkem zůstal Vlastimil Slíva.
K dalšímu posílení pravomocí národních výborů přispěla i nová ústava schvá-lená v roce 1960 a zejména nový zákon o NV č. 65/60 Sb. z 25. 5. 1960. Zákon řešil postavení NV a jejich úlohu ve společnosti, především pak v řízení hospodářského a kulturního rozvoje státu. Upřesňoval soustavu, činnost a výstavbu NV, jakož i po-stavení jejich volených orgánů.
První volby na podkladě nového zákona č. 39/60 Sb. o volbách do NV proběhly dne 12. 6. 1960. Do pléna MNV v Lužicích bylo zvoleno 12 poslanců a z jejich středu vznikla pětičlenná rada. Předsedou MNV se stal Ladislav Pospíšil a tajemníkem opět Vlastimil Slíva. Vytvořeny byly též 3 komise: zemědělská; finančně rozpočtová a plánovací a konečně komise pro školství, kulturu, zdravotnictví a sociální zabez-pečení. V červenci 1960 byla navíc ustavena trestní komise. O rok později zvolilo na své červencové schůzi plénum MNV na návrh VO KSČ novým předsedou Jindřicha Frýdka.
Podle nové správní reformy z roku 1960, kterou přinesl zákon č. 36/60 Sb., do-šlo mj. ke sloučení dosavadních okresů Most a Litvínov v jediný okres Most, k ně-muž byly navíc připojeny některé okrajové obce z někdejších okresů Chomutov, Bílina a Duchcov. Tato územní a správní reorganizace se týkala i obce Lužice a její osady Svinčice, které se staly jednou z 50 obcí (resp. 93 osad) nově vzniklého okresu Most, v němž tehdy žilo 120 381 obyvatel. Osada Dobrčice byla, na přání jejích oby-vatel vyjádřeném ve veřejném hlasování již v březnu 1960, v rámci reformy přičle-něna k obci Skršín. Spolu s ní přešla také z okresu Bílina do okresu Most.
Při sčítání lidu v roce 1961 měly Lužice spolu s osadou Svinčice dohromady 391 obyvatel, z toho 198 mužů a 193 žen. V Lužicích žilo tehdy 321 osob, zatímco ve Svinčících jen 70 osob. Větší část ekonomicky aktivního obyvatelstva byla zaměst-nána v zemědělství (147) a menší část (125) pak v průmyslu. V Lužicích se nacházela pošta, matriční obvod a Základní devítiletá škola s 1. - 5. postupným ročníkem. Děti z Lužic a Svinčic navštěvovaly 6. - 9. ročník na ZDŠ v Obrnicích, vzdálených cca 5 km, kde byla též nejbližší zastávka železnice.
Škola v Lužicích sídlila v čp. 77. Krátce po osvobození zahajovala své působení jen jako jednotřídní, od března 1947 jí přibyla druhá třída a od školního roku 1955 - 1956, tedy i v době sčítání obyvatel 1961, byla trojtřídní. Vzhledem k tomu, že již od počátku 60. let však docházelo v Lužicích k postupnému úbytku školou povinných dětí (z maxima 81 v roce 1956 - 1957), byla od školního roku 1963 - 1964, kdy se snížil počet žáků na 47, organizována opět jako dvoutřídní. Spolupráce ředitelství školy s MNV v 60. letech i později byla hodnocena vždy jako dobrá, zřejmě mj. díky tomu, že dlouholetým ředitelem školy (prakticky nepřetržitě v letech 1958 - 1980) byl Jaroslav Vostrý, který zároveň vykonával funkce v MNV.
V roce 1961 stálo v Lužicích a Svinčicích celkem 88 trvale obydlených domů s 90 trvale obývanými byty, z nichž 43 bylo postaveno do roku 1879! Co se týče skladby bytů, v roce 1961 bylo nejvíce (42) dvoupokojových, 31 jednopokojových a jen 17 pak mělo 3 a více místností. Celkově zůstával bytový fond zastaralý, neboť v letech 1946 - 1961 nebyl v obci postaven žádný nový byt!
V roce 1963, na únorové schůzi pléna MNV, byl odvolán Jindřich Frýdek z funkce předsedy MNV, neboť údajně na její vykonávání nestačil, a na jeho místo byl zvolen dosavadní člen rady Jaroslav Vostrý.
V červnu 1964 se konaly volby do národních výborů všech stupňů a také do Národního shromáždění. V Lužicích bylo zvoleno do pléna MNV 17 poslanců a vznikla sedmičlenná rada. Ustaveny byly 4 komise: zemědělská, školská, finanční a pro ochranu veřejného pořádku. Předsedou MNV zůstal i nadále Jaroslav Vostrý a tajemníkem Vlastimil Slíva.
Ve druhé polovině 60. let se začaly objevovat určité snahy o prosazení hospo-dářských a politických změn, které se setkávaly tu s větším, tam s menším porozu-měním. V červnu 1967 byl schválen Národním shromážděním nový zákon č. 69/67
Sb. o národních výborech, který odrážel jisté reformní prvky té doby (např. určité posílení postavení NV v ekonomické oblasti a zvýšení jejich samosprávné role).
Do procesu obrody společnosti, započatého na úrovni nejvyššího vedení KSČ na přelomu let 1967 - 1968 a šířícího se v následujících měsících v celém státě, ne-blaze zasáhla srpnová okupace v roce 1968. Prvotní nadšení většiny národa pro změny, vytržení obyvatel z apatie a všednosti a nastartování jejich skutečného zájmu o politiku násilně ukončil vstup vojsk Varšavské smlouvy a následný vývoj za tzv. normalizace, odehrávající se opět v režii SSSR.
V říjnu 1969 byl vydán zákon č. 117/69 Sb. o prodloužení volebního období národních výborů a dalších zastupitelských sborů, a to až do příštích řádných voleb, nejpozději do konce roku 1971. Jaké byly postoje funkcionářů MNV i obyčejných lidí v Lužicích k událostem z let 1968 - 1969 se lze jen dohadovat, protože se nedocho-valy dokumenty, které by toto téma pomohly objasnit. Podobně není možné zjistit, zda došlo k nějakým politickým tlakům na poslance v Lužicích, aby se vzdali svých mandátů, jako se tomu dělo v jiných obcích. Jisté pouze je, že dosavadní předseda Jaroslav Vostrý se vzdal v říjnu 1970 ze zdravotních důvodů funkce a byl nahrazen Josefem Jiroutem.
K 1. 12. 1970 se uskutečnilo sčítání lidu. V Lužicích a Svinčích mělo tehdy trvalý pobyt celkem 334 obyvatel, z toho 172 mužů a 162 žen. Oproti sčítání v roce 1961 došlo k úbytku obyvatel o 57 osob. Nejvíce bylo zastoupeno obyvatelstvo v rozmezí 15 - 59 let věku (112 osob). V obou obcích se nacházelo celkem 80 domů a v nich 85 trvale obydlených bytových jednotek. I zde je patrné, že došlo k absolutnímu úbyt-ku domů (8) i trvale obydlených bytů (5) oproti stavu v roce 1961!
Ve dnech 26. - 27. 11. 1971 se konaly volby do všech zastupitelských orgánů. Do pléna MNV Lužice bylo zvoleno celkem 14 poslanců a z jejich středu vzešla na usta-vující schůzi dne 15. 12. 1971 pětičlenná rada. Vytvořeny byly 3 komise, a to školská, finanční a komise pro ochranu veřejného pořádku. Předsedou MNV zůstal i nadále Josef Jirout a místo tajemníka zaujal opět dlouholetý funkcionář Vlastimil Slíva.
V následujících volbách do MNV v říjnu 1976 se zvýšil zákonem určený počet poslanců pro obec Lužice na 15, zatímco rada zůstala dále pětičlenná. Post předsedy MNV obhájil znovu Josef Jirout a tajemníkem byl zvolen Vlastimil Slíva. Na základě voleb byly opět ustaveny tři komise se stejnou náplní práce jako v minulém voleb-ním období.
Při sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo v roce 1980, žilo v Lužicích 275 a ve Svinčících 35 obyvatel (celkem 310 osob). Nejvíce byla mezi nimi zastoupe-na skupina 180 mužů a žen od 15 - 59, resp. 54 let věku. Z uvedeného počtu bylo ekonomicky aktivních 158 osob, z nichž v průmyslu pracovalo 61 lidí, v zemědělství 58 a ve službách 12 jednotlivců. Jak je patrné, oproti stavu v roce 1961, kdy převažo-vali zaměstnanci v zemědělství, došlo k mírnému posunu ve prospěch průmyslu. Mimo své bydliště bylo zaměstnáno 109 jedinců, to je téměř 70 % obyvatel!
V Lužicích a Svinčicích stálo 97 trvale obydlených objektů (z toho 90 rodinných domů) a v nich 99 bytů. Jak je vidno, došlo proti předchozímu sčítání v roce 1970 ke zvýšení počtu trvale obydlených domů (o 17 objektů) i bytů, zatímco úbytek počtu obyvatel (24 osob) pokračoval. Nicméně významné posílení bytového fondu v 70. - 80. letech, zejména výstavbou rodinných domků typu OKAL (především pro za-městnance státního statku), ať už samostatných či řadových, nastartovalo revitaliza-ci obou obcí. Podobný efekt mělo i budování jezdeckého areálu ve Svinčících.
V červnu 1981 se konaly volby do zastupitelských orgánů. V Lužicích bylo zvo-leno 18 poslanců národního výboru. Rada zůstala pětičlenná. Předsedou MNV se stal Jindřich John a na postu tajemníka setrval Vlastimil Slíva. Po volbách v roce 1981 byly ustaveny opět 3 komise (školská a kulturní, finanční a komise ochrany veřejného pořádku).
V roce 1983 vyšel další ze série zákonů o národních výborech, a to zákon č. 31/1983 Sb., který přinesl několik změn, např. zřízení NV s rozšířenou pravomocí u tzv. střediskových obcí nebo členění městských NV na kategorie apod. Na správu Lužic ale zákon neměl podstatný vliv.
Ve dnech 23. - 24. 5. 1986 proběhly nové volby do zastupitelských sborů. Do pléna MNV Lužice bylo zvoleno tentokrát 25 poslanců, kteří opětovně ustanovili předsedou MNV Jindřicha Johna. Za tajemníka byl zvolen Jaroslav Vomáčka. Vy-tvořeny byly tyto komise: pro ochranu veřejného pořádku, finanční, školská a kul-turní, a dále SPOZ.
I když nově zvolený MNV vedl obec již v době, kdy se na úrovni mezinárodní politiky začalo projevovat určité uvolňování poměrů dávané do souvislosti s Gorba-čovovou přestavbou společnosti, která se začala v SSSR uplatňovat ve 2. polovině 80. let, byl na místní úrovni i nadále spjatý se zaběhlými praktikami řízení. Řadě nedostatků, zapříčiněných mnohdy systémovými chybami, však často ani nemohl národní výbor čelit.
MNV v Lužicích, ostatně jako všechny tehdejší národní výbory, v pravidelných termínech, rutinně a pod dohledem stranických orgánů, řešil otázky hospodaření obce, práce rady a komisí, různé plány kulturně výchovné činnosti, přijímání (a čas-to formální plnění) socialistických závazků a další témata, která řadové obyvatele bezprostředně netrápila. Jejich všednodenním starostem spíše dominovaly nedo-statky ve službách a v zásobování obce, často i základními potravinami.
Na druhou stranu je nutné objektivně vidět, že Lužice i Svinčice, díky masivní výstavbě nových rodinných domků i snaze MNV po zlepšení infrastruktury (vý-stavba inženýrských sítí, oprava veřejného osvětlení, stavba nové prodejny Jednoty, telefonizace Svinčic aj.) se v 70. - 80. letech, na rozdíl od většiny obcí Mostecka, vcel-ku příznivě rozvíjely. V roce 1990 v obou obcích stálo 136 domů, z toho 132 rodin-ných se 136 bytovými jednotkami. V Lužicích to bylo 110 RD, ve Svinčících 22. Je patrné, že v Lužicích, i přes řadu demolic objektů, které v obci byly uskutečněny od roku 1946, se absolutní počet domů zvýšil nejen nad úroveň roku 1950 (76 domů), ale i roku 1930 (89 domů)!
Také počet obyvatel, který v letech 1950 - 1980 neustále klesal, se během 80. let díky nové výstavbě rapidně zvýšil. V Lužicích dosáhl čísla 342 a ve Svinčících 82. Celkem žilo v obou obcích tedy 424 obyvatel, což bylo o 114 osob více, než v roce 1980!
Jak již bylo naznačeno, činnost MNV v Lužicích plynula docela poklidně až do počátku roku 1990. Vzhledem k absenci pramenů nelze zjistit, jak reagovali obyvate-lé na události kolem 17. listopadu 1989. Vzhledem k tomu, že v radě MNV měla ještě v prosinci 1989 KSČ 100% zastoupení, byla ustavena komise, která měla na-vrhnout rekonstrukci rady - doplnění z řad poslanců nestraníků. K tomu došlo v lednu 1990, kdy byl z rady odvolán Petr Jirka a nahrazen Josefem Smolíkem. V dubnu 1990 pak na vlastní žádost odstoupil z funkce tajemníka MNV Jaroslav Vomáčka. Jiné, radikálnější změny ve složení MNV, se v průběhu roku 1990 nekona-ly.
Na podzim roku 1990 vyšel zákon ČNR č. 367/90 Sb. ze dne 4. 9. 1990 o obcích a zákon ČNR č. 425/90 Sb. ze dne 9. 10. 1990 o okresních úřadech, jimiž byla refor-mována státní správa a samospráva. V jejím rámci došlo ke zrušení dosavadních národních výborů a jejich nahrazení, po volbách v listopadu 1990, obecními a měst-skými úřady.
VÝVOJ A DĚJINY FONDU

Písemnosti fondu vznikaly činností Místního národního výboru v Lužicích.
Spisovna MNV byla umístěna v budově úřadu, a to ve víceúčelové místnosti, vybavené dřevěnými regály, která v roce 1983, jak bylo zjištěno při archivní kontro-le, ale sloužila zároveň za sklad CO, nepotřebného inventáře MNV a místní zrušené školy. Je zřejmé, že tento fakt se podepsal na neutěšeném stavu v ukládání písem-ností MNV. Materiály byly do spisovny přemisťovány naprosto neuspořádaně a tady byly "ukládány" volně na regály, v lepším případě pak v balících a v pořada-čích, zřídka označených pouze typem agendy či rokem vzniku. Vesměs byly ulože-ny jen pod souhrnným názvem "korespondence" a "účetní materiály", a to cca od roku 1945, neboť až do roku 1984 MNV neprováděl žádnou skartaci ani neužíval spisový plán!
V roce 1984 roce byla proto provedena další archivní prohlídka spojená s vytří-děním písemností do věcných skupin, přípravou skartace a předáním dokumentů s trvalou archivní hodnotou k uložení do Okresního archivu v Mostě (k němu však došlo až v roce 1987). Při kontrole zároveň proběhla podrobná instruktáž ke způso-bu označování a ukládání nových písemností do spisovny pomocí znaků spisového a skartačního plánu podle tehdy platné Instrukce MV ČSR č. 42 ze dne 17. 11. 1983, čj. VS/1-8601/83.
Leč, jak bylo shledáno při komplexní archivní prohlídce v roce 1990, v té době se již opět většina agendy nacházela ve špatně označených pořadačích a deskách, které byly chaoticky kumulovány na regálech. Opatření okresního archivu ohledně řádného značení a ukládání materiálů dle platných norem pro MNV se tedy v pod-statě míjela účinkem. Tento fakt se potvrdil i při zpracování fondu v roce 2007, kdy bylo zjištěno, že písemnosti předávané do archivu byly sice na obalech označeny znaky a lhůtami dle spisového plánu, avšak tyto znaky ve skutečnosti často vůbec neodpovídaly uvnitř uloženým materiálům!
Dokumenty byly přebírány k archivní úschově postupně v několika termínech a byly zaevidovány pod následujícími přírůstkovými čísly: 18/87 ze dne 15. 6. 1987, č. př. 95/90 ze dne 5. 10. 1990 a č. př. 20/96 z 28. 3. 1996.
Fond je uložen v depozitáři Státního okresního archivu Most, ulice Leoše Janáč-ka 1310/2.
ARCHIVNÍ CHARAKTERISTIKA FONDU A ANALÝZA METOD
INVENTARIZACE

Fyzický stav fondu je dobrý. Archivní materiály v něm uložené nejeví známky poškození a jsou zařazeny do I. a II. kategorie.
Písemnosti fondu jsou ale mezerovité, řada tématických celků chybí zcela (např. problematika sociální, dopravy, školství či zdravotnictví) nebo je zastoupena pouze okrajově (např. místní hospodářství). Torzovitost materiálů se projevuje u některých položek i v absenci celých časových období.
Ve fondu bylo částečně skartováno již před jeho inventarizací, a to při archivní prohlídce v roce 1984, kterou vykonaly I. Šottová a A. Kostkanová. Další skartace za účasti pracovnic okresního archivu A. Zinnerové a A. Lipenské proběhla při archiv-ní prohlídce v roce 1990.
Při zpracování a inventarizaci fondu v roce 2007 bylo především vyskartováno velké množství zejména různých metodických pokynů a materiálů nadřízených orgánů, dále prázdné tiskopisy, oběžníky, pozvánky či dokumenty, týkající se obec-ných záležitostí organizace národních výborů a další agenda, vzniklá z činnosti ONV (Bílina a Most) i KNV. Vedle nich pak multiplikáty (kopie) písemností MNV Lužice (např. zápisy z jednání rady a komisí apod.).
Vyjma uvedených materiálů byly skartovány i další typy písemností bez trvalé archivní hodnoty: objednávky, doručenky; seznamy voličů a voličských průkazů, předvolební agitace, hodnocení jednotlivých poslanců; měsíční přehledy o činnosti MNV; běžná korespondence (posudky na brance a pro získání loveckých lístků, informace o občanech, různá potvrzení - např. o pobytu, průpisy odpovědí na dota-zy nadřízených orgánů, žádosti občanů - o příděl bytu či prodej domu, prominutí trestu, oznámení státního notářství o dědictví atd.); pokyny k inventarizaci, roční inventarizace - seznamy; dohody o hmotné odpovědnosti, pracovní výkazy, žádosti o dovolenou, výplatní listiny, odměny členům komisí; přestupky a stížnosti - jed-notlivé případy včetně oznámení a projednání, trestní spisy jednotlivců; měsíční a čtvrtletní výkazy příjmů a výdajů MNV, kopie rozpočtů, podklady, výpisy z účtů, faktury, složenky, upomínky, dodejky materiálu, dodávkové úmluvy - paliva, vnitřní účetní doklady, počítačové účetní sestavy, podklady k daním a poplatkům, seznamy dlužníků, souhlasy MNV s prodejem rodinných domků; Jednota - maloob-chodní ceníky potravin; žádosti a povolení zábavy a hudebních produkcí, měsíční výkazy o kinu a seznamy titulů, zápisy o politicko-organizačním zabezpečení růz-ných oslav (včetně pozvánek a seznamů osob); závazky jednotlivců; očkovací se-znamy dětí, zápisy z návštěv sociálně potřebných občanů, návrhy dávek doplňkové péče; zemědělství - kontroly jarních prací, požární žňové hlídky - seznamy, měsíční výkazy o živočišné a rostlinné výrobě, příděl krmiv a hnojiv - jednotlivci, žádosti o snížení dodávek v důsledků poškození polí a neúrody, čtvrtletní soupisy a očkování hospodářského zvířectva, smlouvy o zemědělské výrobě a dodávkách - jednotlivci, domácí porážky - seznamy a povolení, denní hlášení o postupu žňových prací apod.
Celkem bylo vyskartováno 4,50 b.m. písemností z let 1945 - 1990. Jejich seznam obsahuje Protokol o vnitřní skartaci, který je přílohou Protokolu o schválení archiv-ní pomůcky č.j. SOkAM/ /08 ze dne .
Vzhledem k tomu, že původce fondu prakticky neužíval pro označování pí-semností konkrétní spisový plán platný pro národní výbory v určitém období jejich činnosti, respektive značení bylo nesystematické, vzniklo pořádací schéma archivní pomůcky převážně na základě Instrukce MV ČSR č. 42 ze dne 17. 11. 1983, čj. VS/1-8601/83 (Věstník vlády ČSR pro NV, roč. 6/1983, částka 19), kterou se mění a dopl-ňuje instrukce MV ČSR č. 14 /1976 (o spisové službě u NV) a č. 6/1976 (skartační řád pro NV). Při tvorbě inventáře bylo přihlédnuto též k Návrhu metodického ná-vodu pro pořádání a inventarizaci archivních fondů MNV (verze PEVA 6).
Před zpracováním měřil fond 5,40 b.m., po zpracování a skartaci písemností činí jeho rozsah 0,90 b.m., což odpovídá 221 inventárním číslům a 88 evidenčním jednotkám (z nichž jsou 83 knihy a 5 kartonů spisů).
Fond Místní národní výbor Lužice je časově vymezen léty (1934) 1945 - 1990.


STRUČNÝ ROZBOR OBSAHU FONDU

Archivní fond Místní národní výbor Lužice tvoří dokumenty vzniklé z činnosti tohoto národního výboru v letech (1934) 1945 - 1990.
Jak již bylo zmíněno, písemnosti jsou zachovány mezerovitě, což se bohužel týká i důležitých dokumentů, jako jsou zápisy z plenárních zasedání i schůzí rady. Úplně chybějí zápisy pléna z roku 1945 a pouze v torzech se dochovaly z let 1952 - 1954. Nezachovaly se rovněž vůbec zápisy z rady z let 1945 - 1947. Zápisy z ple-nárních zasedání a schůzí rady byly k archivnímu uložení předány téměř výhradně v nesvázaných složkách - volných listech. Výjimku tvoří jen společné zápisy pléna a rady z let 1946 - 1950, vtělené do "Knihy protokolů ze schůzí pléna a rady" a dále "Kniha zápisů rady (a pléna)" z let 1951 - 1952 a rovněž "Kniha zápisů ze schůzí rady (1961 - 1963).
Ve fondu MNV Lužice se nacházejí též zápisy ze schůzí různých komisí, které jsou však mnohdy také neúplné. Delší časové období pokrývají jen zápisy z jednání komise školské a kulturní (1960 - 1990), naopak zápisy ze zemědělské komise, která vzhledem k charakteru obce jistě hrála důležitou roli, pocházejí prakticky jen z let 1960 - 1967. Torzovitě se zachovaly i záznamy komise finanční, výstavby a pro ochranu veřejného pořádku.
Kromě zmíněných dokumentů jsou ve fondu zastoupeny také písemnosti k vol-bám a personálnímu složení MNV, jakož i ukázky celoobecních závazků. Poměrně kompletní jsou rozpočty a rozbory finančního hospodaření. Ve fondu se nacházejí i materiály z oblasti správy a evidence obecního majetku a též písemnosti k pováleč-né konfiskaci a národní správě.
Jedním z nejobsáhlejších celků ve fondu MNV Lužice je zemědělství, ať už jsou to různé seznamy a soupisy parcel a jejich uživatelů, pozemnostní archy, jednotná evidence půdy, vyjmutí zemědělské a lesnické půdy ze ZPF a LPF nebo přídělové listiny NPF, výkazy zemědělských podniků pod národní správou, revize I. pozem-kové reformy či záležitosti podniku pro chov koní ve Svinčících.
Nevelká rozsahem je agenda vodního a místního hospodářství a podobně též obchodu, kde byl ale jako zajímavost ponechán obecní soupis o výdeji potravino-vých lístků (1945 - 1946). Své zastoupení ve fondu, i když nijak významné, mají také písemnosti z oboru výstavby (zejména akce "M", složka demolice, kolaudační roz-hodnutí) či kultury. Zcela ve fondu chybí agenda sociální, zdravotnictví a školství. Badatelsky lze určitě využít některé z položek z úseku všeobecné vnitřní správy (pasporty obce, domovská příslušnost, různé seznamy Němců - včetně osob urče-ných k odsunu či členů a funkcionářů NSDAP).
I když se písemnosti fondu MNV Lužice nedochovaly v úplnosti, dovolí na-hlédnout do činnosti národního výboru i života malé obce v letech 1945 - 1990.

PROTOKOLÁRNÍ ZÁZNAM O VYPRACOVÁNÍ INVENTÁŘE

Fond zpracovala, označila, zinventarizovala a inventář úvodem opatřila v roce 2007 PhDr. Jana Sýkorová. Archivní pomůcku posoudil PaeDr. Jaroslav Moravec. Inventář poté schválil protokolem č. j. SOkAM/212/08 ze dne 5. 5. 2008 Mgr. Ivan Víšek, ředitel Státního okresního archivu Most.


PRAMENY A LITERATURA

" Fond Místní národní výbor Lužice
" Fond Základní škola Lužice (zejména kroniky, inv.č. , ev.j. 53 - 54)
" Obce v číslech. Okres Most, OO ČSÚ, Most 1991
" Pasport obcí okresu Most, II. (Lužice), Zpracoval referát regionálního rozvoje
OkÚ Most, Most 2000, nestránkováno
" Sčítání lidu, domů a bytů 1970 - okres Most, Most 1973
" Sčítání lidu, domů a bytů 1980 - okres Most, OO ČSÚ v Mostě, Most 1981
" Statistický lexikon obcí ČSSR 1965, Praha 1966
" Bertelmann, K.: Vývoj národních výborů do Ústavy 9. května, ČSAV, Praha 1964
" Kocourek, L.: Přehled správního vývoje mosteckého okresu, in: Věstník Okresní-
ho archivu v Mostě za rok 1976, Most 1976, 33 - 75.
" Ratajová, J. - Rataj, T.: Národní výbory. Pokus o nový model veřejné správy, in:
Osm set let pražské samosprávy, Documenta Pragensia, Praha 2002
" Slovník pro funkcionáře národních výborů, Praha, Svoboda 1966
" Vaněček V.: Dějiny státu a práva v Československu, Praha, Orbis 1964






ÚDAJE O FONDU A INVENTÁŘI:



Název fondu: Místní národní výbor Lužice

Značka fondu: MNV - Luž.

Číslo fondu: 258

Časové rozmezí: (1934) 1945 - 1990

Počet ev. j.: 88 ev. j. (83 knihy, 5 kartonů spisů)

Počet inv. č.: 221

Rozsah v bm: 0,90

Místo uložení: Státní okresní archiv Most, L. Janáčka 1310/2

Fond zpracoval: PhDr. Jana Sýkorová

Pomůcku sestavil: PhDr. Jana Sýkorová

Počet stran: XII/12

Počet exemplářů: 4

Stav ke dni: 31. 12. 2007

Inventář schválil protokolem č.j. SOkAM/212/08 ze dne 5. 5. 2008 Mgr. Ivan Víšek, ředitel Státního okresního archivu Most.