A. Dějiny původce fondu
Rychlé hospodářské a společenské proměny Žatce ve druhé polovině 19. století přinesly mimo jiné změny v životním stylu měšťanů. Vzrůstající bohatství řemeslnicko-průmyslové vrstvy, úředníků a dalších středněpříjmových skupin obyvatel vedlo ke snahám o smysluplné využití nového fenoménu - volného času. Spolkový život ideálním způsobem naplňoval dobovou představu o mimopracovních aktivitách všech vrstev, takže nepřekvapí, že koncem 19. století bylo v Žatci podle katastru okresního hejtmanství okolo stovky spolků a zájmových sdružení nejrůznějšího zaměření. Zejména po politických změnách a celkovém uvolnění v šedesátých letech 19. století, kdy takzvaná prosincová ústava z roku 1867 zaručila mimo jiné základní spolčovací práva, se vedle nejstarších žateckých sdružení ostrostřelců a mladších chmelařů (1833) konstituovala řada dalších spolků. Specifikem silně germanizovaného žateckého prostředí bylo národnostní složení obyvatel, které se během druhé poloviny 19. století postupně proměňovalo přílivem česky mluvících dělníků a přistěhovalců. Většina vznikajících spolků byla německojazyčná, česká menšina se prosazovala jen pomalu. Vyhrocování národnostních sporů se projevovalo v běžném životě zdejších německých spolků a v radikalizaci jejich činnosti, zejména zpřísňováním podmínek pro přijetí nových členů (jazyk, árijský původ), veřejnými demonstracemi nacionálního smýšlení a podobně.
Okrašlovací spolek (Der anpflanzungs- und Verschönerungsverein) byl v Žatci založen v roce 1877 a jeho hlavním cílem bylo využít neupravené části městského území k zakládání a udržování parků. Tato myšlenka měla již delší tradici, podle pamětního záznamu z roku 1863 byl průkopníkem zkrášlování veřejného prostoru Johann Nocička, který svou aktivitou měl největší podíl na založení nejstarší části městského parku. K praktickému provedení celého záměru přispěly velkorysé dary Schwarzenbergů a Černínů, jejichž zahradnické školky poskytly tisíce sazenic okrasných dřevin. Pevnější institucionální podobu dostal spolek poté, co dne 25. února 1877 tři představitelé budoucího spolku předložili okresnímu hejtmanství návrh stanov. Při volbě spolkového výboru dne 2. dubna téhož roku již bylo přítomno 167 členů a do konce roku jich bylo již 239. Výbor složený ze zástupce městské rady, pověřeného dohledem nad zkrášlováním města, a čtrnácti členů spolku zvolil první vedení spolku v čele s dr. A. Wolframem. Podmínkou členství bylo kromě zájmu o zkrášlování městského území placení ročních příspěvků ve výši jednoho zlatého.
Správní struktura spolku se nijak výrazně neodlišovala od podobných sdružení, v čele stál předseda desetičlenného spolkového výboru se třemi pomocníky - místopředsedou, jednatelem, a pokladníkem (Obmann, Obmann-Stellvertreter, Secretär, Cassier), volení každoročním generálním shromážděním. Jemu bylo rovněž předkládáno roční vyúčtování hospodaření spolku a návrh rozpočtu na další rok. Spolková činnost pokračovala až do první světové války a poté již nebyla obnovena.

B. Dějiny fondu
Písemnosti byly převzaty do archivu v roce 1958 a evidovány pod přírůstkovým číslem 229. Byly uloženy v depozitáři Synagoga, označeny identifikačními štítky a nebyla k nim vyhotovena žádná inventární pomůcka.

C. Archivní charakteristika fondu
Fond tvoří karton spisového materiálu a jeden tisk. Všechny materiály jsou psány německým jazykem, vnitřní skartaci nebylo nutné provádět.

D. Rozbor obsahu fondu
Kromě solitérního zápisu pamětního charakteru o založení městského parku v roce 1863 jsou těžištěm fondu kompletní výroční zprávy z let 1877-1914 (chybí jediná zpráva k roku 1901, zachovaná naštěstí v inv. č. 3 jako součást slavnostního sborníčku k pětadvacetiletému výročí založení spolku v roce 1901), předkládané spolkovým výborem generálním shromážděním. Zachycují přehledně spolkovou činnost, změny v počtu členů a hospodaření se spolkovými financemi, takže umožňují získat dobrý rámcový přehled o probíhajících aktivitách sdružení. Přehledy ročních rozpočtů jsou zajímavým dokladem o mecenášských aktivitách soudobé žatecké společnosti i solidaritě v rámci spolkového života. Citelnou ztrátou je nedochování běžné spolkové agendy, zejména nepochybně vedených knih schůzí spolkového výboru. Přesto je fond důležitým pramenem pro poznání spolkového života ve významném krajském městě na přelomu 19. a 20. století a při vhodné kombinaci s dalšími typy pramenného materiálu (dobový tisk a podobně) může poskytnou zájemci řadu poznatků o vývoji a působení kulturně orientovaného zájmového sdružení v době rychlého rozvoje Žatce před první světovou válkou.

E. Protokolární záznam o vypracování inventáře
Fond byl inventarizován v říjnu 2007 J. Marešem, úvod zpracoval a čistopis napsal týž.

Prameny a literatura:
P. Holodňák - I. Ebelová (edd.), Žatec. Praha 2004.
J. Kuprová, Kulturní život v Žatci mezi světovými válkami. Dipl. Práce PF UJEP Ústí n. Labem 1996.
A. Seifert, Die Stadt Saaz im 19. Jahrhunderte. Žatec 1902.
A. Seifert, Geschichte der königlichen Stadt Saaz von den ältesten Zeiten bis in die Gegenwart. Žatec 1894.