Původce:
Sbírka listin vznikla sloučením Sbírky collaltovských listin (původně fond č. 289) a Sbírky pergamenových listin (zrušený fond č. 1128)., Původci a původ collaltovských listin: německý král Ota III., římský král Jindřich VII. Lucemburský, kardinál Guido, Ludvík z Padovy, papež Evžen IV., Antonio de Ponte, papež Lev X. a francouzský král Jindřich II. Listiny s pečetidly a papežskými bulami se dostaly do Československa po I. světové válce (Jan Pelant: Nejstarší listina na území našeho státu, in sborník Minulostí Rokycanska č.5, str. 1-2). Dne 24.7.1967 je našel za dřevěnou skříní v kanceláři MěNV Mýto prom. hist. Petros Cironis., Listiny z italského města Udine: původce fondu nebyl zatím identifikován.
Popis:
Privilegia patřící rodu Collaltů - 8 listin 994-1699:
1. nejvzácnější listina ze 14.11. 994, jíž německý král a pozdější císař Otta III. uděluje na přímluvu mohučského arcibiskupa Williga v Hohentwielu (lat. Duello) ve Würtembersku hraběti Regibaldu (Rombaldu) Collalto z Trevisa za věrné služby 24 královských lánů půdy (2160 jiter) v okolí Trevisa, les zvaný am Montello a jednoho poddaného (520 x 450 mm; jedná se chronologicky o 3. listinu v pořadí collaltovských výsad),
2. listina ze 2.2.1312 vydaná císařem Jindřichem VII. v Janově pro Rambalda VIII., vévodu z Trevisa (528 x 335 mm),
3. listina z 11.2.1351 vydaná kardinálem Gidem v Padově pro Roberta Collalto,
4. listina z 10.9.1365 (1356) vydaná biskupem Ludvíkem z Padovy v Padově pro Roberta Collalto (513 x 320 mm),
5. listina z 24.3.1438 vydaná papežem Evženem IV. ve Florencii pro Manfreda a Antonia, vévody z Collalta,
6. listina z 18.8.1477 vydaná Antoniem z Ponte na hradě San Salvatore pro Antonia Collalto,
7. listina z 8.3.1515 vydaná papežem Lvem X. pro Manfreda, vévodu Collalta,
8. listina ze 6.10.1549 vydaná francouzským králem Jindřichem II. v Compiegne pro Collaltina, vévodu Collalta.
Pergamenové listiny z italského města Udine (Utine, Utino) - 5 listin 1447-1573:
1. listina z 22.9.1447, Udine - Veřejný notář Nicolaus dosvědčuje, že magistr Sabatinus prodal svůj majetek (zejména dům a platy) ve městě Udine;
2. až 4. lisina: 18.2.1555, Udine - Veřejný notář Benedikt potvrzuje starší notářské instrukce notáře Jana z 22.8.1554 (3. a 4. listina), kterými byla dosvědčena koupě veškerého majetku Johanna Sabatina knězem Cratiem;
5. listina: 6.2.1573, Udine - Městská rada Udine souhlasí s nadací Franca Matera, gubernátora opatství sv. Petra de Rosacio v Udine, k tomuto kostelu.Fotokopie collaltovských listin též součástí fondu č. 554 - Sbírky fotografií.