Původce:
Lenní dvůr olomouckých biskupů v Kroměříži, Knížecí arcibiskupská lenní dvorská kancelář 1529 - 1883, lenní statky (Stará Ves nad Ondřejnicí, Újezd u Hrotovic, Brno - biskupský dvůr, Bílovice u Uherského Hradiště, Biskupice u Znojma, Biskupice u Uherského Brodu, Blansko, Branky, Choryně, Deštné u Opavy, Dešná u Jemnice, Županovice, Divnice, Hrozová a Pelhřimovy, Německé Pavlovice, Německá Huzová a Mutkov, Pietrowice Wielkie, Jindřichov, Holešov, Hukovice, Kateřinice, Kamenná Horka, Uhlířov, Ketř - Kętrz, Kostelec u Kyjova, Žádovice, Skalka, Kurovice a Třebětice, Křižanovice, Kruh, Kovalovice, Lutopecny, Loučka a Podolí u Valašského Meziříčí, Malhotice, Malhostovice, Martinice, Litultovice, Lhotka, Matějovice u Osoblahy, Valašské Meziříčí, Horní Moštěnice, Lověšice, Nechvalín, Želetice, Nová Horka, Nový Sikovec, Kateřinice, Horní Povelice a Bučávka, Prakšice a další)
Popis:
Instituce Lenního dvora sousisela s výkonem funkce světského knížete olomouckých biskupů. Počátky dobře organizovaného lenního systému na majetcích těchto biskupů spadají již do 2. poloviny 13. století. Lenní dvůr vykonával dohled nad biskupskými many a z jeho činnosti se dochovala bohatá agenda sporného i nesporného charakteru - privilegia, manské desky a lenní knihy, pozůstalostní spisy a jiný doprovodný aktový materiál. Lenní dvůr fungoval do vyhlášení tzv. alodifikace lén v r. 1869 a do doby praktického naplnění tohoto postupu. Součástí fondu jsou také registratury jednotlivých lenních statků.